Zakázný cizí e-mail

Kdo nikdy nevlezl do cizího mailu, ať hodí kamenem.

Jenže když už někomu lezu do mailu, tak tak, aby to ten druhý nevěděl.

Reaguji na článek o 26 leté paní, která se "pomstila" ženě (milence), která jí údajně lezla do zelí. Pomstila se tím, že jí na erotické servery dala hambaté fotky. Dostane až rok vězení.

Říkám: Na nevěru musí být vždy 2! Slovy dva. A pokud je zjištěna nevěra, pak první, za kým bych já šla, je ten, koho mám doma. Slečna (milenka) za to může také, ale jistě ne takovou měrou a nezaslouží si takovou pomstu.

Píši to z pohledu nezúčastněné. Být v její kůži, také by se mi otvíral nůž v kapse, ale proboha: Když se mstím, tak nějak méně průhledně! Nakonec se ukázalo, že to dobrý nápad nebyl, a věřím, že v její kůži by mě to štvalo hodně! Litovala bych.

Je přece osvědčený způsob, jak to vyřešit. Možná i více. Základem je NEPONIŽOVAT SE! Dám muži jeho kufr a zabouchnu za ním dveře. Nebo budu dělat, že se nic neděje, že nic nevím a budu pozorovat. Což je asi pro otrlejší povahy. Ovšem scénu mohu udělat v návalu zlosti jednu a půjdu další záchvat vyběhat.

Nevěra je součástí života a záleží jen na úhlu pohledu, na postoji k ní.

Říkám: Buď mi nevěrný, ale ať se to nedovím. Dovím-li se, zabiju Tě. Nepodaří-li se mi tě zabít, najdu si milence.. Nechci-li milence, odejít a ani ty nebudeš chtít odejít, chci, aby doma bylo stejně a chci, aby si se ke mně choval hezky..

Bolí to, sakra, a to dost, ale nechat se kvůli zavřít? To je ponižující!