Tak mám velkej zadek, no a co!

Ujelo mi to, přiznávám. Ale ono platí, že na hrubej pytel hrubá záplat a ta holka si o to přímo řekla.

Včera odpoledne jsem se stavila u tety. Mám to po cestě z práce, dlouho jsme se neviděly, tak trochu pokecat a potěšit ji, když už je stará a zůstala sama. Bydlí v Nuslích ve starém činžáku ve třetím patře, a když jsem šla od ní, vzala jsem to dolů výtahem. Maličká klec, ještě zmenšená úpravami, aby to odpovídalo dnešním normám.

„S dovolením,“ vmáčkla jsem se ke dveřím k dvěma holkám, které už tam byly, musely nastoupit o patro výš. Teda holkám, mohlo jim být tak šestnáct, jedna vypadala normálně, druhá spíš jako kluk, taková ta nítěnka bez prsou, bez zadku, však víte jak to myslím. Normální se na mě usmála, nítěnka našpulila pusu, jakože tam zdržuju a překážím.

„Vole, spěchám, matka zas bude nadávat a já si zapomněla mobil!“ Řekla nítěnka té normální. Ta jí nabídla, aby zavolala z jejího, jenže nítěnka protočila oči a prohlásila: „Seš kráva, copak si pamatuju matčino číslo?“

No nic, v téhle družné a veskrze pozitivní atmosféře jsme dojely až dolů, já se chystala vystoupit jako první, když jsem teda stála vmáčknutá u těch dveří, ale nestihla jsem to. Spěchající nítěnka se rvala přese mě, strčila do mě, rozrazila dveře a hnala se pryč. Před výtahem se ještě otočila a štěkla: „Twl, s takovou prdelí by neměla jezdit výtahem!“ Jakože na mě.

Většinou jsem mírná ženská, ale tohle mě vytočilo, tak jsem na ní křikla: „Tak mám velkou prdel, no a co, vy jste si pro změnu zapomněla doma kozy, holt každej jsme ňákej!“

Nítěnka udělala: „pfff“ a zmizela za rohem.

Normální holka vyprskla smíchy, řekla: „promiňte, paní“ a upalovala za nítěnkou.

No a já šla konečně domů s pocitem, že jsem svou krátkou návštěvou udělala radost tetě, která už je stará, zůstala sama a špatně se jí chodí. A vzpomněla jsem si na svého Petra, kterému se líbím i s tím velkým zadkem.