Pražské fotofórky XVII. - hrubka v reklamě

Dnes ani ne tak fórek jako spíš povzdech. Miluji naši krásnou mateřštinu a pokaždé, když vidím, jak ji někdo przní, tak mi srdce krvácí. Jasně, že jsem to trochu nadsadila, ale fakt mi to vadí. Vám ne?

V minulem článku o srážce s úředníkem se mi stalo něco podobného. Sekla jsem se v nadpisu, místo „s úředníkem“ napsala „z úředníkem,“ ale měla jsem kliku, hned první diskutující mě na to upozornil. Přestože nešlo o hrubku, ale jen o překlep, hluboce jsem se zastyděla.

Před pár dny jsem narazila v metru na reklamu s hrubkou. Chybu v jednom ze zásadních pravidel, konkrétně ve shodě podmětu s přísudkem. Kodex mi velí vystřihnout firmu, která si tu reklamu objednala, ale věřte mi, že bych ji tam s chutí nechala. Ať všichni vidí. Inu posuďte sami, možná poznáte, o koho jde.

(IrMi)

Nejde jen o chyby, jde též o poangličťování češtiny. Jedna mladá slečna řekla zajímavou větu:

„Klouzni tu dóru.“

Nevíte, co to je? Odhadujete, že by třeba nějaký rodič mohl vzít za ruku svou dceru Dorotku a sklouznout se s ní po skluzavce? Divíte se, jak by to asi chtěl udělat teď v létě?

Omyl. Slovy: „klouzni tu dóru“ myslela ona slečna jednoduše: „zavři ty dveře.“ Close the door.

Chápu, že angličtina je důležitá a dnes se ji učí každý nejen školou povinný žák, ale tohle mě opravdu zamrzelo. Co říkáte, taky se vám to nelíbí nebo si myslíte, že jsem ohledně naší bohaté a zvukomalebné mateřštiny přespříliš staromile upjatá?