Stát a my: Česká cesta II.

Víte co znamená výzva - pryč s Nečasem? Uvést celou státní správu do nového kolotoče, protože ministři české vlády jsou současně i hlavy  vrcholných orgánů státní správy. "Šéfuje" řadě orgánů a organizací (se všemi řediteli, náměstky, vedoucími a zaměstnanci), které jsou financovány ze státního rozpočtu. Tedy z našich daní. A pokud nám každá vláda sotva vydrží dva roky, dokážete si představit, co tyto kroky stojí peněz? A nové volby? A rekonstrukce úřadů, spadajících pod jednotlivá ministerstva? Nehledě na to, že to ovlivňuje i řadu dalších subjektů, kteří jsou smluvně na státní orgány napojeni anebo v nichž stát má podíl. Takže - nejlepší by bylo, kdyby pan Nečas vyměnil ministry a pokračoval dál ve své práci, protože je především státní úředník stejně jako pánové, kteří se zapletli do nechutné aféry.

Myslím, že občané očekávají státotvorné jednání a chování

Státní úředník v jakékoliv pozici se musí řídit zákony. Jakékoliv jiné koncepce, které nejsou v souladu s ústavou a zákony této země jsou nezákonné. Občané se také musí řídit zákony a musí mít právní jistotu, že orgány této země fungují podle ústavy a zákonů k jejich činnosti vytvořených, zákonodárným orgánem odhlasovaných a prezidentem této země podepsaných. Lidé, kteří jsou voleni občany, mají zastupovat zájmy země i v mezinárodním měřítku a zastupovat zájmy občanů. Legalitu v hospodaření s veřejnými prostředky zajišťují kontrolní mechanismy, které naplňují svou činností kontrolní orgány. Občané se obrací na stát svými stížnostmi podle příslušných předpisů, které zavazují státní orgány v určité lhůtě stížnost řešit a pokud je oprávněná, zajistit nápravu. Moc výkonná, zákonodárná a soudní musí být na sobě nezávislé a každý má rozhodovat ve své pravomoci.

Stát je stroj a my jsme jeho kolečky

Jak jednoduché, že? Zdá se, že stát je stroj, který rozhýbává konání, jednání a činnosti každého jednotlivce. A právní úkony jsou ty úkony, které jsou v souladu s právem. Ty, které nejsou v souladu s právem jsou protiprávní a jsou pod sankcí. Co je protiprávní úkon, určuje zákon. A stát, se svými všemi úředníky a politiky vytváří zákony a současně má dohlížet na jejich naplňování a také na jejich životaschopnost. Do našich zákonů jsou implementovány Směrnice Evropské unie, neboť jsme členy Evropské unie a ta nás k impementaci do národních zákonů zavazuje. Takže se stále novelizuje až do naprosté nepřehlednosti předpisu. Ale pokud se má dodržovat základní piliř právního státu - právní jistota - pak by se měl někdo starat o neustálou přehlednost právních předpisů. Asi by se na to už určitě hodila pátrací služba nějaké detektivní společnosti. Takže, v té nepřehlednosti, kdy se zákony dostávají lidem do rukou, se potácí mnoho lidí, kteří hledají všelijaké úniky, aby se vyhnuli složitým procesům, které zákony po nich vyžadují.

Máme přebujelou administrativu a elektronické propojování je přebujelé též

Naše přebujelá administrativa si vyžaduje vzdělané lidi, aby dostáli všem požadavkům, které jsou ze strany zákonů kladeny na fungování státních resortů. Kromě toho je nutné i chrlit počítačové experty, protože státní správa využívá eletronickou cestu ke všem svým úkonům. Takže i lidé, kteří vykonávají různé odborné činnosti ve svých oborech, stejně musí sedět u počítačů a vkládat data do programů, které se napojují na jiné programy a propojují se do výsledných dat. Je to úmorná práce zvláště pro ty, kteří se musí takové činnosti při vstupu do úřadu učit. A já si pamatuji, že ještě v nedávné době jsem jeden údaj vkládala postupně do čtyřech různých programů. Jsem sice v počítačové technice laik, ale mně se zdá, že celá ta elektronizace je také přebujelá a přehnaná. A stojí to spoustu peněz.

Jsou webové stránky spolehlivým zdrojem informací?

Mnoho webových stránek na Internetu jsou dlouho  neaktualizovány a lidé si toho ani nevšimnou a bohužel si toho ani nevšimnou ti, kteří mají tyto stránky na starosti. Ale je zajímavé, že místo, aby počítače práci zjednodušovaly, tak ji dramatizují a navíc, a o tom se nemluví, poškozují zdraví lidí. Je jen otázka času, kdy se vyvine z úporné práce na počítači nemoc z povolání. Ale kdo vlastně má čas přemýšlet nad svou prací, za což je placen. když se musí denně celou pracovní dobu potýkat s počítačovými systémy, až není IT, za což už asi placen není, protože je to samozřejmá součást jeho pracovních povinností, ač to v náplni práce nemá specifikováno přesně.  A to ještě musí úředník vést spisovou agendu, protože si musí všechno vytisknout, nechat podepsat řadou lidí a spis vybavit stejně jako za dob, kdy se psalo všechno na psacích strojích.

S každým padlým ministrem se mnohé mění

Za padlého ministra přijde nový, který změní obsazení na ministerstvech a úřadech, které řízení ministerstvu podléhají a těch není málo. Tento pohyb zasáhne málem i pracovníky podatelny, přehnaně řečeno. A lidé, kteří už nějakou dobu pracovali v těch všech systémech, které nejsou zdaleka dokonale popsány, mohou být znovu propuštěni a přijmou se jiní, kteří budou zase získávat pracovní zkušenosti. A mnoho činností se zastaví, protože v naší zemi se rozmohl takový dobrý mrav, že úředník opustí své místo, aniž je povinen protokolárně předat nadřízenému svůj referát. A chudák ten, který převezme jeho kancelář, kdy na stole stojí ještě nedopitý hrnek s kávou a nezaložená pošta je nastrkaná po šuplících. Ještě půl roku se zjišťuje, kde vlastně ten předchozí skončil a může se rozvinout nehorázný zmatek, který brzdí činnost úřadu a tím také se nevyřídí spoustu věcí, které se měly vyřizovat v termínu.

A proto je v našem státě takový nepořádek, v kterém se dobře pletichaří. A nikoho to neznervózňuje. Je zajímavější sledovat aféry, do nekonečna o nich filozofovat, než vést v pořádku úřady, dohlížet na výsledky práce, kontrolovat pravidelně plnění úkolů a dbát na přesnou práci a její účelnost. Proto by měl být ministr především zdatný úředník, který přísně dbá na svou agendu a vynucuje přesnost i po svých podřízených, kteří řídí kolektivy zaměstnanců. A pokud nastane pořádek na úřadech, pak se uhlídají lépe i toky veřejných prostředků a může se i hýbat se zaměstnanci. To ostatní není zajímavé, jen zatěžuje chod státu a život občanů. Stát musí začít fungovat na jiných principech a jedním z nejvýznamějších je pořádek, od shora dolů, eliminace nadbytečných a panických agend, řádná archivace dokumentů podle zákona o archivnictví a dohled nad řádným chodem úřadu. Jinou cestu nevidím, která by vedla k narovnání stavu, do kterého jsme nyní dospěli.