Společnost: Duchovno se neztratilo, ale důvěra a porozumění
Co se narodilo z těla je tělo, co z Ducha, je duch
Ne každý člověk dokáže vzít na sebe projekt, na kterém je křesťanství vystavěno. Porozumět mu a vyhodnotit ho jako užitečný a nosný pro svůj život. Víra v Boha je dar a stojí na prahu porozumění společenství člověka s někým, koho poznává ve svém srdci, uvědomění si své transcendence (přesahu) ve svém lidském a časovém omezení a pochopení transcendence (přesahu) Boha, který oslovil člověka. Vše je ovšem podmíněno vírou a ochotou lidského rozumu zařadit Boží existenci do svého života. Je to tak intimní, že je těžké o tom hovořit a ne vždy lze toto spojení chápat jako výsadu, vyvolení ke spasení (záchraně) a bezstarostnému životu. Křesťanský způsob myšlení a života by nás mělo posunout blíž k našemu pravému lidství, ale je to těžká cesta. Nikdo však netvrdil, že bude snadná. Nikdy!
Peníze nebo život
Odklon od Zlého a přitakání Bohu znamená si uvědomit, jakou sílu musí člověk vyvinout, aby se odřekl pýchy, chamtivosti, nenávisti k bližnímu, sobectví, žárlivosti apod. Každý, kdo o tom přemýšlí, (i já) si říká: jak obstojím v tomto světě, když nebudu oplácet zlé zlým, když se nebudu prosazovat mezi lidmi, kteří se nijak ve svých prostředích neomezují, aby dosáhli cíle, jak si opatřím základní věci k životu, kdy jejich dosažení je podmíněno sháněním peněz, což samo o sobě předpokládá, že nemůže očekávat porozumění s morálním a duchovním rozměrem.
Láska a její hmotný i duchovní důkaz
Jen zdánlivě se nám jeví, že tento svět je postaven na penězích. A čím více si říkáme: aby se měly mé děti lépe, tak musím jim pomoci alespoň od počátku, aby neměly dluhy, starosti, tím víc bere na sebe láska tvar hmotného. A přitom, i starosti dětí o zajištění procházejí duchovní zkouškou, to znamená minimálně v postojích k mravním otázkám, které si musí ve střetu k okolí nutně klást. A v tom jim můžeme poradit, pokud jsme zkušení a umíme rozeznávat dobré od zlého a máme zkušenost ze zlem. Třeba osobní příklad: když jsem měla v kabelce čerstvé maturitní vysvědčení, táta mi řekl: a začni od píky! Začínala jsem asi třikrát, i za cenu, že peněz nebylo mnoho a leccos se mi v životě přihodilo, co mne vrhalo zase zpět, k počátkům. Ale jsem tomu vděčná, protože jsem se naučila od lidí víc, než by mi dala škola. Za odměnu, jak jsem to chápala já, jsem potkávala lidi, kteří mi pomohli rozmnožovat užitky z mých hřiven. Mí učitelé, přátelé i náhodní lidé, které jsem potkávala. A to byla a je také láska i projev víry, že za tím vším, co člověk potřebuje, aby přežil, je ještě něco, co ho oslovuje! To člověk získává, když se vydá na cestu za něčím, o čem může pochybovat, co nezná, nemá s tím zkušenosti, stále mu uniká a zase se přibližuje, je to nejisté, ale přesto ho to vede postupně k cíli jeho života. A tím cílem není smrt, ale postupná přeměna. To, co je zrozeno z Ducha.
O církvi a lidech
Jestli někdo tvrdí, že křesťanská církev, v tomto případě katolická, zavinila pohromy, které se udály všude, kam křesťanství dosáhlo, může mít pravdu, ale částečně ("Nepřinesl jsem pokoj, ale meč!"). Druhá věc, o které nikdo nemluví, jsou lidské sklony a tendence, které se projevovaly v podobě odporu proti instituci. Je to osobní přesvědčení o kvalitě duchovního rozměru člověka. Katolická církev byla zavlečena císařem Konstantinem do světské sféry a během historie se snažila, více či méně úspěšně z ní vymanit. Církev nevedly jen duchovní osobnosti, ale také příslušníci šlechtického stavu, které sledovaly dál cíl, totiž ji přitisknout ke světu. Hodně se v historii diskutovalo o tom, zda to bylo dobře, to sloučení se světskou mocí. Ale několik staletí utrpení křesťanů při pronásledování Římem, po němž následovalo často odpadlictví, odklon od vlastních základů, hereze, zničující války a mocenské boje mezi státem a církví, téměř zničily základní poselství, na kterém křesťanství vzniklo. V 18. a 19. století došlo k dalšímu zápasu, kdy byly zpochybněny samotné základy existence víry. Do jaké míry to církev ustála, to je věcí názoru a studia, které málokdo je schopen podstoupit. Víru a pokoj nikdo nikomu nepřinese na zlatém tácku, je to otázka každého, zda bude znovu kráčet po všech peripetiích, na jejichž počátku stál muž z Nazaretu a na jejím konci, pro běžného občana, rozporuplná instituce, která zápasí sama se svými rozpory, kterými málokdo rozumí, protože se ztratila niť ke smysluplnosti víry pro moderního člověka, který hledá sám sebe v jiných rozměrech. Sekularizovaná společnost ještě nemusí být nutně bezvěrecká. Je v jakémsi prostoru, v kterém se hledá a současně něco hledá. Chce se možná zbavit své historické minulosti, odmítnout instituci, která by ji tlačila k tomu, jak se má projevit ve svém přesahu. V co doufat, k čemu se uchylovat a v co věřit v tom ohromném prostoru? Ale každý prochází těmi dilematy, stejně jako člověk, který tehdy na počátku stál pod hvězdným nebem, tak sám, s vědomím smrti i s vědomím, že není úplně sám.
… člověk není úplně sám
Dvě světové války, které změnily náš svět, způsobily další odklon od víry, protože lidé si říkali na základě přestálého utrpení: „Existuje vůbec Bůh? A jaký je to Bůh, který dopustil takové utrpení?" Skončily dějiny spásy posledními slovy, kterými končí Bible? Musí lidstvo procházet takovými zkouškami, ať s Bohem nebo bez Boha? Co bude zítra, pozítří, jak se budu muset ohánět, abych zachoval třeba jen základní prostředky ke svému životu? Abych měl lože, stůl a židli? A za tím zase stojí ta otázka: Kdo jsem, kam směřuji, jaký má život smysl? Tyto otázky si klademe stejně, jako naši předkové. Jejich odpovědi nevězí v uzavřeném prostoru kostela mezi obrazy a sochami, klenbami ozdobenými výjevy z Bible. Ale v reálném životě. V tom životě, který je zahlcen různými idejemi, z nichž mnoho mají jepičí život, city, které nemusí být vždycky zářící čistotou a láskou, osobními prohrami a ztrátami, které nás tisknou ke zdi s rukami nad hlavou, nemocemi, jejichž původem je stres, pocit bezmoci, nedůstojné zacházení s lidmi, strach z blízké budoucnosti, rozmělňování duchovna na část - co bude se mnou, když nebudu mít peníze a co bude se mnou, když nevím čemu a komu mám věřit? Jaký smysl má moje pravé lidství, ukryté v pochybnostech o sobě samém? I já sama si kladu tyto otázky a hledám odpovědi. Někde, v tom prostoru, kde probíhá zápas mezi tělem a duchem, vírou a její ztrácením se. Bože, pokud je to možné… a člověk v úzkosti se svého konce, před utrpením, ví, že je tu sám pro sebe a pro své tušení nebo i víru, že není sám v tom svém přesahu nad hmotným tělem.
Každý jsme jiný, každý máme jiné směřování a jinou cestu, ale stejný konec. Ale mezi tím počátkem a koncem máme úžasný dar života a každý den je vzácný. Jako perla ukrytá v lastuře. I přes všechna má dilemata a pochybnosti o pravdě života, jak je mi předkládána vědou, svědectvím i náboženstvím, vím, že každý den mám šanci, pokud si udělám čas, si to všechno srovnat v hlavě a promyslet. Pokud mi je dopřáno se ráno probudit do nového dne, protože každý den mi přináší něco dobrého a i něco, o co nestojím. Třeba nějaký zbytek nedodělku z minulých dní, který se jako nevypořádaný dluh zvyšuje…
Irena Aghová
Sírachovec
Chtěla bych připomenout tuto biblickou knihu a též, že následující napomenutí platí dodnes jajo zdroj moudrosti
Irena Aghová
Senátní návrh cen za věrnost zachrání tisíce manželství.
Určitě se tím nesníží rozvodovost, Ale spíše konflikty v rodinách posílí.zamyslela jsem se nad otázkou, jak chápeme věrnost a kdy nastává nevěra.
Irena Aghová
To bylo už tenkrát v Mezopotámii 1.Úvod.
Následující článek se bude dotýkat témat, která se týkají úvah o bytí a nesmrtelnosti i o právu, a v dějinách starověkých mezopotámských civilizacích a chtěla bych sdělit čtenářům, jen to, co starověké společnosti vyprodukovaly.
Irena Aghová
O svědomí
Na svědomí jednoho člověka je možné ostře útočit nebo ho probouzet v přátelském rozhovoru. Záleží na tom, zda ti dva chtějí spolu vycházet do budoucna, nebo si nakrátko vyřídit účty.
Irena Aghová
A zase máme další semestr za sebou.
Je mi líto , když studenti neuspějí u maturity a odcházejí ze školy s výhledem na nejistou budoucnost. Čeká je jen realita, do které spadnou nepřipravení a mládí je za nimi. Co na to ministr školství? Jde o budoucnost.
Další články autora |
Atentát na Fica. Slovenského premiéra postřelili
Slovenského premiéra Roberta Fica ve středu postřelili. K incidentu došlo v obci Handlová před...
Fico je po operaci při vědomí. Ministr vnitra mluví o občanské válce
Slovenský premiér Robert Fico, který byl terčem atentátu, je po operaci při vědomí. S odkazem na...
Pozdrav z lůžka. Expert Antoš posílá po srážce s autem palec nahoru
Hokejový expert České televize Milan Antoš, kterého v neděli na cestě z O2 areny srazilo auto, se...
Fica čekají nejtěžší hodiny, od smrti ho dělily centimetry, řekl Pellegrini
Zdravotní stav slovenského premiéra Roberta Fica je stabilizovaný, ale nadále vážný, řekl po...
Novotný je na vyhazov z ODS. Výroky o Slováčkové překročil hranici, řekl Benda
Starosta Řeporyjí Pavel Novotný překročil hranice, které by se překračovat neměly, kritizoval v...
Do Gazy dorazily po americkém provizorním molu první kamiony s pomocí
Do Pásma Gazy se ráno dostaly první dodávky humanitární pomocí přes provizorní molo, které tam ve...
Muž ve Francii se pokusil podpálit synagogu, policisté ho zastřelili
Policie v Rouenu na severu Francie v pátek ráno zastřelila muže, který se pokoušel podpálit...
Opilý muž si ohříval jídlo a usnul. Policisté se do bytu dostali beranidlem
Dramatickou službu měli dva ostravští policisté. Beranidlem se museli dostat do bytu v obvodu...
Útěk splašeného koně mezi diváky na dostizích vyšetřuje policie jako nedbalost
Incident z minulého týdne, při kterém v diváckém prostoru dostihového závodiště v Pardubicích...
Vyhrajte balíček z řady sebamed Anti-Redness
Minulý týden jste soutěžili se sebamedem o kosmetiku pro nejmenší. Tento týden si pojďte zahrát o péči pro vás, a to konkrétně o řadu Anti-Redness,...
Seznam rubrik
- Antika
- Román o orosených růžích
- Umění
- Vídeňské bonbónky
- In memoriam
- Články roku 2011
- 2011 Povídky z maloměsta
- Příroda a její dary
- Hudba pro specialisty na etno
- Zahrada
- 2013
- Územní členění a problematika
- Sociální problematika v ČR
- Martin a Liliana
- Biblické dějiny
- Stres. frustrace, deprese nebr
- 2014
- Mezi drakem a hadem
- Společnost
- Články roku 2010
- 2015
- Z historie
- Demokracie
- Politika
- Smlouvy nejsou kus papíru
- Rodina a život kolem ní
- Tajemství zdraví a krásy
- Umět vařit je -in -
- Povídky a novely na sobotu
- Moje domácí kuchyně
- Milostná lyrika
- Až budou padat hvězdy
- On ženatý, ona vdaná
- Můj rozmarný Bůh, harmonie
- Náboženství
- Občanský zákoník a předpisy so
- Pohádky
- Těžké chvíle s lehkým srdcem
- Filozofování s filozofy
- Ženou v každém věku
- Paragrafy
- 50 +
- Druhé housle
- Čtenářský deník
- Osobní
- Nezařazené
- Rok 2012
- 2017
- Rok 2016