Relax: Břehy blaženosti - 6.
V parku nedaleko kostela…
Stojí vysoké listnáče a cesty jsou stále krásně upraveny. Procházejí se tam věřící, kteří čekají na hodinu, až začne mše. Tiše spolu rozmlouvají anebo mají schýlenou hlavu a asi o něčem přemýšlí. Bývaly tam i hospodářské budovy, které přináležely klášteru, ale z kláštera se stala budova pro katedru fyziky a Vysokého učení technického a přestavba zcela změnila původní vzhled budovy. Říkám si, jak každá generace si staví své danosti, lpí na nich a trvá a pak stačí málo, aby se z nich staly jiné danosti, A proto nevěřím na všelijaké -ismy, které si staví do čela jen pár svých vyvolených a ostatní ani neví, k čemu ta idea vlastně slouží. Věřím v bytí, byť je komplikované, ale souvisí i s plynutím času a v něm by si všichni připadali bezvýznamní. Tak si časovou osu přetínají různými érami, do nichž budou zařazováni dříve nebo později jedinci, kteří svými myšlenkami a úsilím se pokusili dát té éře smysl a směr. Modernizují, rekonstruují a přetvářejí na základech minulosti svou přítomnost, než vypotřebují svůj arzenál myšlenek, idejí a metod a pak je někdo buď zapíše do encyklopedie, nebo smete z piedestalu do zatracení. Ale nad tím vším úsilím dát životu směr a smysl stojí život sám. A nad ním se rozednívá a stmívá, do něho prší a sněží, občas i udeří hrom. V něm se odehrává běh v rozmezí lidského života lidí zdánlivě bezvýznamných, kteří za sebou zanechávají stopy svých omylů, lásky, naděje a beznaděje. A nikdo si je nikam nezapisuje, leda do matrik anebo jiných registrů. Rodí se a mizí, ale mně někteří velmi chybí. A když tak chodím po parku, už letos nepotkávám tři babičky, které chodily pravidelně na raní. Mívaly na hlavě černé baretky a pod paží si nosily vyšívané kabelky. Obejdu celý komplex budov a projdu parkem na ulici, kde se otevírají obchody, zvyšuje se dopravní ruch a na hodinách je právě osm hodin.
Buď budu zavařovat nebo tvořit
Tento týden se mi podařilo dokončit můj rukopis a udělat drobné korektury. Konečně se zbavím té úmorné práce, která mne místy deptala a nebýt malíře, asi bych dne polykala prášky na nervy a proti nespavosti. Mám ho v nových deskách v tašce a schůzku o půl desáté. Kéž by mi ho už nevracel! A tak nasednu do tramvaje a přejedu pár stanic, vystoupím, ještě se stavím v malé kavárně na kávu, přečtu si něco od Nezvala, abych se uklidnila a pak zazvoním na zvonek jednoho starého sešlého domu, abych pak odsud odešla buď rozladěná, nebo vítězná. Pokud to bude ta druhá varianta, pak nakoupím zavařovací sklenice a začnu plnit svůj slib, který jsem mu dala. Nejméně tři měsíce budu mít klid, než začnu pracovat na dalším rukopisu. V těchto myšlenkách jsem popíjela kávu a nespustila oči z protějšího domu. V místnosti, kde pan Melíšek sedává za starým stolem, zcela pokrytým knihami a svazky, se ještě nesvítilo. Pan Melíšek zná -ismy a rediguje podle pravidel. Každá věta musí sedět, myšlenky se musí řetězit a vyvolávat v čtenáři ty pocity, které na něho autor hodlá přenést (abych se jich sám zbavil anebo je v sobě posílil).
Žijeme v postmoderní době!" zvolal a já na to nic. Díval se na mne, protože očekával diskusi nad jedním odstavcem, který mi hodlal proškrtat.
"To je pustý romantismus!" zvolal zase, protože pan Melíšek se zásadně vyjadřuje v pojmech, které mají velmi dlouhé a velmi diskutabilní obsahy. Jenomže, on může provolávat co se mu zlíbí a já musím mlčet, protože dostávám příspěvek na náklad, a tak je moje rozmáchlé vyjadřování vtlačováno do ideové šablony, kterou pan Melíšek střeží jak cínový vojáček. Byly doby, kdy jsem se s ním dohadovala. Ale jeho chladné - jak chcete - a to mi ještě podal rukopis s gestem, ať si ho sama hodím do koše, mne odradilo od dalšího odporu.
Postmoderna je filosofie pro silnější jedince, kteří jsou schopni unést nicotnost bytí ...
Všechno zpochybňovat, zatracovat a nic jiného nepřinášet, než pochybnosti o všem, co kdysi něco! Ale já chápu bytí jako plynutí času a nedívám se do příručky, kam vrazili Huga, Balzaca, Beethovena. A v tom ovzduší opravdu cítím stav odcizení, stres a osamělost. Nicméně, jsem zazvonila na zvonek a Melíšek je po chvíli rázně otevřel.
"Pojďte dál" řekl a zavřel za mnou. Stoupala jsem po točitých schodech do druhého patra, někdo v patře vařil hovězí polévku a její vůně se mísila s pachem uhlí, pachem tlení ze zahrady a parfémem nějaké dámy, která tudy prošla. Pocítila jsem nevolnost a tak jsem rychle vstoupila do místnosti, která zase páchla kouřem a nedopalky, které byly nahromaděny ve vysokém popelníku na stole, kávy a osvěžovače vzduchu. Podala jsem mu opravený rukopis. Nasadil si brýle a nalistoval příslušné stránky. Chvíli je studoval, zatímco já se nenápadně rozhlížela kolem. Pan Melíšek byl opravdu postmodernik. Jeho bytí v takovém strašném nepořádku musí vést zákonitě do nicoty. Aniž bych ho chtěla nějak kritizovat, protože teď má v rukou můj honorář, který mne na tři měsíce osvobodí od psaní a já se budu moci věnovat panu malíři.
"Výborně," zvolal, "pochopila jste, kam směřují knihy vydávané naším nakladatelstvím. A ta bude určitě jednou z nejlepších."
Podepsal mi protokol o přijetí a já se s ním rozloučila. Velmi rychle, protože jsem nechtěla, aby mi v těch zaprášených skleničkách nebo špatně umytých hrnků nabízel pohoštění. Proběhla jsem páchnoucím domem na ulici a nadechla jsem se čerstvého vzduchu.
Pokračování
Irena Aghová
Stát a právo.
Život je vzácný dar a naší povinností je ho naplnit a přinést druhým lidem ty talenty, které se během života objevily jako vzácné a přinesly do světa radost, štěstí, zdraví, pokojnou mysl a obohacení. Všechno má svůj smysl.
Irena Aghová
Antičtí Řekové besedují o lásce.
Platonovo dílo Symposion (zřejmě míněna hostina bohů) je snad nejpozoruhodnější mezi těmi dialogy, které směřují ke štěstí, blaženosti, dobrému životu pro jedince a též obec. Jde o dosažení šťastného života skrze vědění.
Irena Aghová
Antičtí Řekové si vyprávějí o Atlantidě.
Jedno z nejpozoruhodnějších vyprávění z Platónových. spisů patří mezi důkazy o existenci Atlantidy. A pokud to někdo neuznává, přesto je to krásný příběh.
Irena Aghová
Depresivní doba má své příčiny a oběti.
Říká se, že žijeme v době informací a ty kolem nás víří jako zrovna drhané peří v náhle zvednutém větru, a to peří přistává všude, lidem na oděv, do vlasů, do mysli, do stromů a na střechy domů .
Irena Aghová
Kam všichni odešli - část druhá.
Občas je dobré přeskládat knihovnu a oprášit knihy, které byly někým zastrčené v druhé řadě. A najednou se vrátí chvíle, na které dnes už nemyslíte, protože přišla jiná doba - bez poezie. Vzpomínka na brněnské básníky.
Další články autora |
Stovky amerických obrněnců se v řádu dnů nepozorovaně přemístily do Česka
Několik set vozidel americké armády včetně obrněnců Bradley nebo transportérů M113 se objevilo ve...
Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici
Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...
Podvod století za 2,4 miliardy. Ortinskému hrozí osm let a peněžitý trest 25 milionů
Luxusní auta, zlaté cihly, diamanty a drahé nemovitosti. To vše si kupoval osmadvacetiletý Jakub...
Zemřel bývalý místopředseda ODS Miroslav Macek. Bylo mu 79 let
Ve věku 79 let zemřel bývalý místopředseda ODS a federální vlády Miroslav Macek, bylo mu 79 let. O...
Auto vjelo na chodník a srazilo tři lidi. Žena zemřela, dvě vnučky jsou zraněné
Osobní auto srazilo dnes odpoledne v Čáslavicích na Třebíčsku ženu a dvě děti. Žena srážku...
Poslanci zvýšili ochranu zemědělské půdy i omezení jejího prodeje cizincům
Přímý přenos Vyšší ochranu nejkvalitnější zemědělské půdy schválila Sněmovna. Nemají na ní do budoucna vznikat...
Zdravotnictví čeká kolaps, věští analýza. Chybí 3000 lůžek, péče se nadužívá
V českém zdravotnictví hrozí bez přijetí potřebných opatření vyčerpání zdrojů. Systém není podle...
Evropa otevřela dveře džihádistům, Londýn a Paříž nepoznáte, hlásá Trump
Donald Trump krátce po potlačení propalestinských protestů na několika amerických univerzitách...
Obří požár haly se škodou 1,8 miliardy založil člověk, technickou závadu vyloučili
Příčinou rozsáhlého požáru průmyslové haly v Žebráku na Berounsku, který loni v létě podle policie...
10 nejčastějších podvodů na internetu: Dokážete ochránit sebe i svou rodinu?
V digitální éře, kde technologie proniká do všech aspektů našich životů, se také zvyšuje riziko podvodů. Od falešných e-mailů a inzerátů až po...
Seznam rubrik
- Antika
- Román o orosených růžích
- Umění
- Vídeňské bonbónky
- In memoriam
- Články roku 2011
- 2011 Povídky z maloměsta
- Příroda a její dary
- Hudba pro specialisty na etno
- Zahrada
- 2013
- Územní členění a problematika
- Sociální problematika v ČR
- Martin a Liliana
- Biblické dějiny
- Stres. frustrace, deprese nebr
- 2014
- Mezi drakem a hadem
- Společnost
- Články roku 2010
- 2015
- Z historie
- Demokracie
- Politika
- Smlouvy nejsou kus papíru
- Rodina a život kolem ní
- Tajemství zdraví a krásy
- Umět vařit je -in -
- Povídky a novely na sobotu
- Moje domácí kuchyně
- Milostná lyrika
- Až budou padat hvězdy
- On ženatý, ona vdaná
- Můj rozmarný Bůh, harmonie
- Náboženství
- Občanský zákoník a předpisy so
- Pohádky
- Těžké chvíle s lehkým srdcem
- Filozofování s filozofy
- Ženou v každém věku
- Paragrafy
- 50 +
- Druhé housle
- Čtenářský deník
- Osobní
- Nezařazené
- Rok 2012
- 2017
- Rok 2016