Placido Domingo a jeho zničená kariéra.

Hnutí MeeToo jistě mělo zpočátku úmysl, aby ženy nebyly obtěžovány návrhy mužů a tím i ponižovány jejich chováním, které těžce nesou a snižují jejich důstojnost. Tak to nějak chápu já. 

Snažím se to pochopit z obou stran, ze strany žen a mužů. Nevím, jak se ženy chovaly, pokud to muži chápali jako výzvu k jakémusi dvoření, pak necítili nějaké omezení k projevu, který může být urážlivý. Jenže po tolika letech, když vypukne taková aféra není možné posoudit v rámci spravedlnosti, získat informace, jak k tomu došlo a do jaké míry byla zasažena ženská důstojnost. Čas běžel a mění se i náhled na takový způsob chování. Co bylo možná tehdy před lety běžné, že muž se zadíval na ženu s určitou výzvou, dnes je to považováno za sexuální harašení, které je zákonem nedovoleno, pokud si žena stěžuje, že byla jeho obětí. To je v pořádku, kdyby to udělala hned a učinila právní kroky k tomu, aby dala najevo, že je jí to nejen nepříjemné, nejen že se obává o svou pověst, nejen, že se obává, že ji stávající partner opustí, protože si to nechala líbit, a řádně podle platných zákonů se se situací vypořádala soudně a vysoudila si satisfakci buď veřejnou omluvou, nebo pokud tento čin ji připravil o zaměstnání či výdělek, nebo jiné pro ni důležité hodnoty v souladu jejího životního standardu, který tím činem poklesl, pak může žádat i finanční náhradu od odpůrce.

Dnes je to možné, protože v různých zemích jsou k tomu právní nástroje, aby se žena bránila. A možná i naopak, aby se muž bránil, pokud by se stal obětí sexuálního harašení, které mohlo poznamenat jeho kariéru, čest, lidskou důstojnost, pověst ve veřejném životě a ztrátu dobrého jména. Nejde tu jen o morální vypořádání, i když to je také důležité, neboť na obou stranách stojí lidé, kteří jsou schopni rozlišit, co je ještě únosné a co už zavání nemorálním chováním vůči druhému stran jeho lidské integrity a slušně se ze situace dostat tak, aby se neprobudila, obecně řečeno, mezi mužem a ženou nenávist až do hrobu, jak se říká. Je víc problémů mezi muži a ženami, které ničí jejich životy a slibné kariéry, veřejnou pověst a pověst mezi nejbližšími. Takže třeba mluvme o nevěře, zničující pro vzájemný vztah pro oba partnery a často i znemožňující dále pokračovat v partnerském vztahu pro nedůvěru, i když si tito lidé odpustí. Pořád je mezi nimi semínko lítosti, pocitu urážky, neschopnost žít běžný partnerský život a jejich vztah vadne, až se z nich stanou cizí lidé, kteří prostě  spolu bydlí.

Chápala bych, když se obtěžovaná žena mužem, který je v pozici, že jí má co nabídnout nebo v pozici, že by odmítnutím mohla mnoho ztratit, se obává obratem použít všechny možnosti, aby se z toho nepříjemného stavu dostala a nezůstala na ni ani nitka podezření, že možná toho využila. To je nešťastná situace a velmi riskantní, protože v určité bezbranné pozici stojí před mocí, která může rozhodovat o její budoucnosti a neví, zda se jí někdo zastane, třeba advokát, soudce, nebo kdokoliv jiný s podobnou pravomocí a tito lidé by se postavili proti někomu, kdo má ještě vyšší možnosti a pravomoci, je velmi dobře zapsán a situován natolik, aby jejich úsilí smetl do nicoty. Ale nerozumím tomu, že se třeba určité ženy před třiceti lety mohly do té situace dostat a po celou dobu se tím vnitřně živily, aby nyní bez možnosti donést důkazy před soudce, že se dotyčný dopustil harašení, čí něčeho vážnějšího, nabízel ženě kariéru, tím i zlepšení jejího životního standardu a možná i slávu, aby soudce mohl případ spravedlivě rozsoudit.

Placido Domingo má nyní osmdesát let a má za sebou zářnou kariéru, je velmi bohatý, což ho povznáší do vysokých sfér nejen ve světě hudby a umění, ale i se společenskou pověstí, která je natolik vysoká, že mu umožňuje nesmrtelnou slávu. Celý svět dnes ví o jeho problému a není si jist, zda je jeho věc spravedlivě posouzena. Tím si nejsou ani jisty ženy, které stojí na straně žalobce. Hájil se velmi neurčitě, protože po těch letech nemůže ani on dokázat, jak to bylo nebo nebylo a nemůže sázet na svou proslulost, dobré jméno ve světě umění, na jeho opravdu zářnou cestu života, které věnoval celý život, zdraví, svůj životní čas a své úsilí. A může to mít na něho opravdu fatální dopad, protože v případě jeho úmrtí nemusí mít důstojné rozloučení se světem, kterého tak dlouho ohromoval svým talentem.

Souhlasím s tím, že by se měly oběti hájit a mít na své straně zdatné obhájce, kteří celou tu situaci zváží, vyhodnotí a postaví se s obětí před soud, z kterého vzejde pro celý svět příkladné rozhodnutí v rozsudku. A o to tu jde. Jak by se měla tato situace dále řešit s odvoláním na tento rozsudek č.j., ze dne … vydán ve státě, v městě.

Vzhledem k tomu, že většinou jde o významné muže, kteří svou tvorbou, talentem a schopnostmi naplňují svět vzácným uměním, které lidstvo potřebuje stejně jako jiné důležité věci, je skutečně nutné, aby se tyto případy po právu řešily, pojmenovaly, mravně posoudily a udržely se na úrovni pro obě strany, že se to nedělá, že je to špatně a jsou na to prostředky, které mohou v případě útoku být využity pro zachování statusu osoby a vypořádáním škody, která z toho konání vznikla. 

Něco takového, jako Placida Dominga a jiné muže může přeci potkat každého muže a každou ženu. Proto je třeba řešení, které nespočívá jen v tom, že někdo bude zbaven svého postavení, vystaven ke své hanbě celému světu, vystaven posměchu a pohrdání společností. To je špatné řešení. Ano, takové věci se dály a možná i dějí. Některé nevyústí do skandálu, jsou zameteny z nejrůznějších důvodů, oboustranně vypořádány a nikdo se nic nedozví. Ale s tím nemůže nikdo počítat, že to tak snadno skončí, pokud ta či ona strana má jiný zámysl.

Svět potřebuje precedent, jak tuto situaci řešit a obě strany uspokojit v zájmu jejich společenského statusu a lidské cti. Možná, že Právě Placido Domingo, pokud použije na svou obhajobu o očištění dostupné právní prostředky, bude ten, který tuto situaci rozčísne.

Doznávám, že jsem jeho obdivovatelka a myslím, že znám valnou část jeho celoživotního díla, neboť jsem milovnice hudby. Rozhodně nejsem nějaká jeho obhájkyně, protože nevím a nemám žádné zprávy o tom, jak to všechno proběhlo. Jsem milovnice hudbu a zastánkyně harmonie života a světa. Tímto případem se zabývám proto, že hluboce cítím, že nelze určit, zda Placido Domingo je skutečně vinen a spravedlnost na něho nedolehla patřičným způsobem, nebo nevinen, v tom případě na něho dolehla křivda s těžkými následky. A víte, co se děje jednomu, děje se všem. A spravedlnost je velmi důležitá pro celý svět a každého žijícího tvora. Na spravedlnosti je postavena víra v něco přesahujícího nás, lidi, vybavené vůlí a rozumem.