Oči za záclonou

Nepodléhejte závisti svého okolí! Jakmile přijde důchodový věk, máte více času se zabývat sebou i svým okolím.  Ale to není dobře. Snažte se o nalezení jiných aktivit, o kterých si budeme povídat.

Žárlivost a závist může pocházet z pocitu nedoceněnosti, osamělosti a nenaplnění vlastních předpokladů o průběhu života. Žárlivost pochází ze závisti. Závist, stejně jako žárlivost je obluda, která pohltí všechno krásné, co je v lidské duši uloženo a čím by měl člověk vnímat svět kolem sebe takový, jaký je. Najednou se mu všechno pokřiví, zoškliví. Takový pocit člověku velmi ubližuje a může ho i zabít. A nebo může život zničit. Proč lidé závidí a žárlí? Z nedostatku jiného citu? Proto, že jim bylo dlouho ubližováno? Že jim někdo takový model životního postoje a pocit vnutil? Myslíte, že je dobře, že vám lidé závidí a že žárlí na vaše štěstí, na váš úspěch?Nelibujte si v závisti druhých lidí

Někomu se to líbí a tu závist a žárlivost živí uměle, aniž by si uvědomil, že přijde-li o to, co mu lidé závidí, nikdy se s tím nevyrovná, ale naopak nezvládne pocit křivdy, ztráty jakési pochybné prestiže, kterou sotva kdy dokáže obnovit. Vzbuzovat v lidech závist je stejné, jako si pěstovat jedovatého hada. Jednou vás uštkne a hodně bolestně. Pokud jste mezi závistivými a žárlivými lidmi, tedy pokud je omezována vaše osobní svoboda takovými vlastnostmi vašeho okolí, uvědomte si to a snažte se tomu předcházet. Nemluvte s nimi o úspěších vašich dětí, o své lásce, o budování své domácnosti, o svém muži. Nesvěřujte se se svými radostmi a starostmi. Chraňte před nimi své soukromí a nebo, pokud můžete, vzdalte se od nich. Najděte si jiný okruh lidí a nebo jiné prostředí, které je bezpečnější a příjemnější.

Buďte opatrní ve styku s lidmi

Když člověk odejde do důchodu, najednou se mu otevře nový svět, který dřív nevnímal a neměl na něho čas. Začne se více stýkat s lidmi, které dřív jen pozdravil, aniž si uvědomí, že byl pozorován, posuzován a odsuzován. A pak sklízí malé jedovatosti, které ho mrzí, protože nechápe, jak si je vysloužil. Lidé zaznamenávají, kdy jste si koupili nové auto, kdy jste si koupili chatu, a zatímco oni trávili víkendy v městských bytech, vy jste si vesele jezdili ven s přáteli. Vzpomínají na to, kdy jste si šťastně vykračovali se svou ženou (jak se vedle vás nesla a dnes je z ní holt stará ženská), s dětmi (které o vás as už nestojí, protože nejsou vidět).

Budou vám závidět, že jste fit a záříte štěstím

Závist má paměť jako slon. A ačkoliv jste si umínili, že i v důchodě zůstane fit, najednou to na vás padá, cítíte se zle, odstrčení a zranění. A máte nutkání se pochlubit, že váš syn studuje v zahraničí, že dcera se dobře vdala a je nyní s manželem v Americe. Překousněte to, protože tyhle jedovaté poznámky jsou provokací k tomu, abyste byli sdílejší a tím tu závist ještě přiživili. Proti žárlivosti a závisti je jediná obrana – s úsměvem a žertem takového člověka odbýt a více nad tím nepřemýšlet. Protože to je jeho problém, ne váš. Tak, jako dbáte o imunitu vašeho organismu, dbejte i o imunitu vaší psychiky. Živte ji tím, co vás naplňuje a těší a ne tím, čím vás krmí druzí lidé. Nemusíte takovým lidem předvádět, jak jste šťastní, stačí, že jste, že vidíte krásu, že milujete své děti, vnuky, manžela, že i když máte omezenější finanční prostředky, vystačíte si. V takovém období, kdy jste příliš o svůj navyklý režim, máte jediné východisko, vybudovat si nový, za nastalých podmínek. Lidé nejsou zlí, jsou tací, jací jsou a vy je nezměníte, když se budete nad nimi trápit, přemýšlet o nich a nebo si stavět svůj život podle jejich představ. Být v důchodě znamená, že měníte svůj životní režim a tak ho změňte do šťastnější polohy, protože si konečně můžete dělat, co se vám líbí, aniž jste omezováni časem a prostorem, v kterém jste až dosud byli. Konečně se můžete starat sami o sebe.

A ten, kdo se tak poctivě připravoval, jak vám to jednou nandá, protože mu nezbývalo nic, než váš roky pozorovat z okna, bude mít problém, skutečný – vyrovnat se s tím, že vám nemůže ublížit. Jestli se s tím někdy vůbec vyrovná.