Klanopraška čínská

Asijská bylina klanopraška se stává na západě stále populárnější. Předchází ji stoletá tradice užívání na východě, zvláště v Číně a Japonsku. Čínské jméno pro klanoprašku znamená ovoce pěti chutí či vůní (Wu = pět, wei = vůně, chuť, tzu = semeno, rostlina nebo ovoce), odpovídá různým chutím, které se vyskytují v jednotlivých částech rostliny. Pokožka nebo slupka a dřeň jsou sladké a kyselé, jádro je ostré a hořké a celek má slanou chuť. Jestliže tohle je pět hlavních chutí čínské medicíny, pak filosofie se dívá na klanoprašku jako na kvintesenci pěti elementárních energií. Hlavní chutě klanoprašky jsou kyselá a sladká. Tato rostlina proto nachází uplatnění ve dvou složkách léčby - jin (ženské, negativní) a jang (mužské, pozitivní).

Seznam chorob

Následující seznam chorob a obtíží, kdy organismus reaguje na podávání klanoprašky, dokládá široké možnosti použití této rostliny:
napětí krku a ramen
zkrášlení pleti a ochrana proti
slunci a větru
rozvoj základní životní energie
lehké sedativum
analgetikum
podporuje trávení
proti kašli
expektorant (pro odkašlání)
podporuje krevní oběh
plicní choroby
tonikum
uklidňuje vztek
svíravé účinky jako adstringens
normalizuje krevní tlak
plicní tuberkulóza
noční pocení

časté močení v důsledku ledvinové nedostatečnosti

astmatický kašel

průjem u novorozenců a těhotných žen a úplavice u dětí
kapavka
neurastenie
nervové tonikum
v malých dávkách stimuluje, ve velkých dávkách má depresivní a tlumící účinky
regulátor kardiovaskulárního systému
kopřivka
alergické dermatitidy
únava
mentální stimulant
arterioskleróza
nedostatečnost ledvin, sleziny a plic
noční poluce
spermatorrhea
leukorrhea
nadměrné pocení
pocení v důsledku oslabeného
noční pocení v důsledku oslabeného jiň
zapomnětlivost
nespavost
uklidňující prostředek
premenstruační syndrom
stimuluje imunitní systém
radioprotektivní

Výsledky moderního výzkumu

Moderní výzkumy se provádějí za účelem potvrzení mnoha výše uvedených užití, ostatní je třeba teprve prozkoumat. I když ještě zcela nerozumíme farmakologii této rostliny, přece jen tu existují společné nitky podtrhující její akční mechanismus. Svět objevuje, že klanopraška pravděpodobně obsahuje látky, které odpovídají kritériím pro tonika. Znamená to tedy, že bylina reguluje určité fyziologické procesy nebo tělní funkce takovým způsobem, že zvyšuje přirozenou nespecifickou odolnost organismu vůči vlivům stresorů. Např. zvířata krmená klanopraškou se při testech vytrvalostního plavání chovají zřetelně lépe než kontrolní jedinci. Klanopraška také reguluje žaludeční kyselost (v obou směrech - zvyšuje i snižuje koncentraci v závislosti na momentální potřebě těla). U lidí extrakt z klanoprašky zvyšuje svalovou vytrvalost. Navzdory výzkumům vedeným tímto směrem se schopnost klanoprašky usměrnit nespecifický stres jeví ve srovnání s druhy žen-šenu jako poměrně malá. Nicméně podle čínské medicíny existuje výrazné vzájemné ovlivňování mezi žen-šenem a klanopraškou.

Léčení různých druhů jaterních nemocí

Mnoho prací zkoumalo výraznou schopnost klanoprašky a jejích četných složek z třídy lignanů předcházet a léčit různé druhy jaterních nemocí. Tento aspekt se jeví jako hlavní okruh působení této rostliny. Všechny ostatní vlivy jsou pravděpodobně zprostředkovány působením jaterního tonika. V jedné práci se uvádí, že 102 pacientů s hepatitidou se úspěšně léčilo klanopraškou. Plných 76 % pacientů vykázalo kompletní uzdravení během necelého měsíce. Léčebný úspěch takového rozsahu slibuje silnou aktivitu rostliny. Lze ji srovnávat s extraktem z mléče zelinného. Výborných výsledků bylo dosaženo při použití lignanového komponentu klanoprašky na poškození jater vyvolané několika smrtelnými toxiny. Extrakt klanoprašky nejen zabraňuje poškození jater, ale léčí poškození jater zapříčiněné opakovaným podáváním toxinů. Mezi onemocnění, kterým buď zabraňuje, nebo je léčí, patří nekróza, tuková degenerace, zánětlivá infiltrace jaterní tkáně a hepatitida.

Antioxidant

Klanopraška je dobrý antioxidant, což znamená, že předchází poškození jater působením různých mechanismů, včetně prevence vzniku poškozených míst v jaterní tkáni způsobených škodlivými vedlejšími produkty odbourávání volných radikálů. Další lignan z klanoprašky zabraňuje otravě posílením schopnosti jater podporovat normální produkci žluči a její odtok. Dieta obsahující 5 % plodů klanoprašky se projevila jako účiná ve snižování toxicity vysoce karcinogenních a mutagenních látek. Klanopraška nejen ochraňuje játra, ale také podporuje normální jaterní funkce včetně produkce žluči, odbourávání toxinů a zvyšování průtoku krve. Uvedená působení klanoprašky na zažívání mohou být přímým důsledkem jejích vlivů na funkci jater.

Stimulace nervového systému
Klanopraška lehce stimuluje centrální nervový systém. Zesiluje a zrychluje reflexy a zvyšuje pracovní výkonnost. Stimulační vlastnost je adaptogenní: čím víc člověk potřebuje, tím víc dostane, a když nepotřebuje, zůstává velmi málo. Tato vlastnost může mít vztah ke schopnosti klanoprašky kontrolovat vztek a agresi. Jedna studie uváděla zajímavé výsledky zkoumání vlivu extraktu z klanoprašky na neurastenii. Alkoholový extrakt užitý v 73 případech, jejichž příznaky zahrnovaly bolení hlavy, nespavost, závratě a bušení srdce, přinesl následující výsledky: 43 případů bylo vyléčeno a 13 se výrazně zlepšilo. 
Vypadá to, že klanopraška je v přírodě cholinergní přinejmenším podle výzkumů jejích vlivů na periferní nervový systém. Co zbývá prozkoumat, je to, zda se její cholinergní vlastnosti projevují také v centrálním nervovém systému. Pokud ano, pomohlo by to vysvětlit tvrzení o zlepšení poznávací funkce, které se dostavuje po užívání klanoprašky včetně zlepšení paměti.

Lapač volných radikálů

Nakonec je třeba poznamenat, že klanopraška působí jako lapač volných radikálů a má antioxidační vlastnosti podobné jako mléč zelinný. Samotné toto působení je třeba započítat k neuvěřitelnému vlivu rostliny na játra a imunitní systém.
BEZPEČNOSTNÍ ÚDAJE
V několika dosud známých klinických studiích se neobjevily žádné vedlejší účinky. Při perorálním užití se nevyskytuje žádná toxicita. Značné předávkování může vyvolat nepokoj, nespavost a dusnost.
U některých lidí s peptickými vředy způsobenými vysokou kyselostí je možné po podání klanoprašky zaznamenat zvýšení kyselosti, ačkoliv adaptogenní působení by tomu mělo předejít. Epileptici nebo jedinci s abnormálně zvýšeným vnitrolebním tlakem by se měli užívání klanoprašky v současné době vyvarovat.
Něco o klanoprašce čínské
Klanopraška čínská má hlavní areál svého rozšíření převážně v Mandžusku, Koreji a Japonsku, ale částečně zasahuje též do Mongolska a do jižní Sibiře. Jde o pomalu rostoucí opadavou pravotočivou liánu, která ve své domovině dorůstá až do délky 12 m, u nás jen 6 m. Jednoleté šlahouny jsou hnědé až světlehnědé, hladné a lesklé, ale také slabé a často jsou náchylné na zlomení. Roční přírůstky jsou zpravidla menší než 1 m. Ve své domovině roste převážně ve smíšených lesích, kde šplhá za světlem a sluncem do vrcholků stromů. Proto se hodí na různé pergoly a besídky, které snadno poroste.
Rostlina není nijak zvlášť náročná na půdu, má ráda jak písčité, tak hlinité až jílovité půdy, které mohou být jak kyselé, tak neutrální i zásadité. Snadno roste jak na slunných místech, tak ve světlých lesích. Pouze špatně snáší suché půdy, takže v přírodě ji lze nalézt pouze ve vlhkých lesích nebo na pobřeží řek a jezer. Na zahrádce je třeba ji zalévat. Je mrazuvzdorná až do –35 °C, ale narašené rostliny často omrzají při pozdních jarních mrazících.

Na rostlině se tvoří dva typy květů, a to 3 až 4 roky od výsadby zpočátku pouze samčí květy, které mají krémově bílou až růžovou barvu, a v následujících letech se vedle nich utvářejí také květy samičí, které jsou velmi podobné květům mužským. Květy jsou drobné a nenápadné a často je lze nalézt pomocí intenzivní vůni připomínající citrón. Květy nejsou samosprašné a pro dosažení optimální plodnosti je třeba vysadit více rostlin. Květy vykvétají od konce května do začátku června.

Ze samičích květů se po opylení vytváření hrozny šarlatově červených bobulí dlouhé až 10 cm, které jsou velmi podobné hroznům červeného rybízu. Vlastní bobule jsou velké až 1 cm a mají svou typickou nezaměnitelnou kořeněnou chuť. Ne nadarmo se jí v Číně říká rostlina pěti chutí a má podle toho i svůj čínský název Wu Wei Zi. V každém plodu jsou obvykle 1 až 2 semena. Plody dozrávají od konce srpna do září a často zůstávají na rostlinách i po říjnovém opadu listí, kde zdobí již bezlistou rostlinu.

Klanopraška je velice ceněná v čínském lidovém léčitelství, kde je vedle ženšenu jedním z hlavních podpůrných a tonizujících léčiv. Plody obsahují mnoho cenných látek a vitamínů, například obsah vitamínu C činí až 30 % obsahu plodu. Nezanedbatelný je taktéž obsah vitamínu E. Hlavní cennou látkou je ovšem schizandrin, který je důležitou léčivou a tonizující složkou plodu. Plody mají podpůrný účinek při fyzickém a smyslovém vyčerpání organizmu, depresích, ospalosti, nedokrevnosti, slabozrakosti a chorobách plic, jater a střev. Naopak se nedoporučuje jeho užívání při nervové přecitlivělosti, nespavosti, vysokém krevním tlaku a srdečních chorobách.

Klanoprašku lze snadno množit pomocí semen. Nejlepší je vysít čerstvá semena po uzrání plodů hned na podzim do volné půdy. Další možností je použít skladované semeno, které je třeba nejprve namočit na 12 hodin do vlažné vody a pak provést buď chladnou stratifikaci v chladničce při teplotě 5 °C po dobu 3 měsíců a následně nechat klíčit semena při pokojové teplotě a nebo rovnou zkusit teplou stratifikaci při pokojové teplotě buď za oknem nebo ve skleníku. Klíčení probíhá pomalu a nepravidelně. Pro zlepšení klíčivosti se doporučuje provést skarifikaci, tj. narušit obal semene tak, aby nedošlo k poškození jádra. Přesazení do vlastních květináčů je třeba provést hned, jak to velikost sazeniček dovolí. Doporučuje se ponechat první dvě zimy semenáčky ve skleníku a výsadbu na trvalé stanoviště provést až třetí rok, kdy semenáčky dostatečně zesílí.

Další možností je rozmnožování vegetativní, které se provádí pomocí zpola vyzrálých řízků dlouhých 5 až 8 cm, které se pořizují v srpnu. Doporučuje se řízky pravidelně rosit. Tyto řízky vcelku dobře zakořeňují a procentuální úspěšnost je velká. Řízkovance je třeba ponechat jednu zimu ve skleníku a již následující rok je možné je vysadit na venkovní trvalé místo. Je dobré tyto sazenice alespoň první zimu zazimovat například mulčováním.