Filozofie: O mýtech a o pojmu „domácí“ a „cizí“
Pojem „mýtus“
Karel Kerenyi se definuje mýtus jako „zakládání“. O mýtu a bájích se tvrdí, že jejich funkcí je něco vysvětlit. Nebo také vyložit nějaký vznik. Mluví se o etiologii mýtu. Ale v mýtu samém můžeme zaznamenat ohromný pohyb. Kerenyi chce ukázat, že mýtus není výkladem, ale poukazem k tomu, v čem se věci zakládají, a zdůrazňuje určité věci. Základ mýtů je v tom, a také samozřejmě smysl všech mýtů je ve vyjadřování zkušenosti, že to, co se stalo, se už stalo a že to tu už bylo. Mýtus nevyjadřuje nic jiného, než určité akcenty a pokud se přidržíme Kerényieovy definice, pak pochopíme její smysl v tom, že mýtus je určitý způsob života, určitý stereotyp, který je samozřejmě schopen obměn. Než vpadneme do textu tohoto přemýšlení o tom, jakou mýty hrají roli ještě v naší moderní době a budou určitě hrát svou roli i v dobách příštích, vysvětlím problematiku, které se článek týká. Na podkladě obrazu mýtu a moderní filozofie se setkáme s úrovněmi postavení člověka: jak ho chápe mýtus a jak moderní filozofie a toto poznání je pak jakýmsi jádrem postavení tzv. obětních beránků a proklatců, kteří představují v domácí společnosti element cizího. Tento víceméně filozofický problém, který se však prolíná i do jiných společensko - vědních systémů, je stále aktuální a podle mého názoru nevymizí. V tomto případě ho chápeme jako obranu kultury domácí společnosti před cizími vlivy.
Jakou roli hraje člověk v mýtu a jakou v moderní filozofii?
Člověk se sám v mýtu chápe jako podílník a účastník na něčem, co ale ve skutečnosti není jeho, nepatří mu to, neovládá to svou vůlí a mocí svého rozumu. Pouze je postavou určitého děje, který však není v jeho rukou, nerežíruje ho, nestaví postavy a neurčuje role. Je jakýmsi proviněním na tváří jsoucna. V tomto případě si společnost žádá bytost, na kterou přenese své možné a skutečné provinění, tato bytost se pak stává obětním beránkem, je ve své zástupné funkci z této společnosti vyvržena. Ale, u moderních filosofů to je tak, že člověk je bytost, přes kterou se odehrává vpád zjevování do jsoucna. Ještě lépe řečeno, člověk je bytost, skrze kterou probíhá vpád do věcí samé. Odvažuje se totiž vpadnout do oblasti, která není jeho a na tváří jsoucna se stane řezem.
Proklatci
Proč o tom hovoříme? Protože tento problém je stále přítomný. Kupodivu stále aktuální a sám se v modelu aktualizuje. Nejlépe to vystihuje Heideggerovo „unheimlich“. Pocit nezdomácnění a ohrožení. V tomto pocitu se pak odráží svět ve formě základní dvojice – napětí (protiklad mezi tím, co je cizí a co je domácí, co je vlastní a co je nevlastní). A je docela zvláštní, že v Patočkově díle se odráží tato struktura v japonské mytologii v podobě potulných herců, které přecházejí stále z místa na místo a ve společnosti představují zakořeněné a v podstatě v tradičním selském světě nepřítomný element cizího. Berou na sebe roli cizích proklatců. Není to však obsaženo pouze v japonském dramatu, ale shledáme se s tímto modelem i u Kopeckého a Tyla i Ignáta Hermana a dalších autorů zejména mezi dvěma světovými válkami.
Příklad: Proč nemohl být Moliére pohřben?
Moliére, jakožto komediant nesl až do hrobu prvek proklatého a proto nemohl být pohřben. A nebyl sám, vzpomeňme na Pagganiniho.
Menšiny
Základní rozlišení situací z tohoto hlediska jsou chápány na situace "native" - situace, v nichž je člověk zrozený, tj. pohybuje se uvnitř jazyka a kultury, kde jsou všechny věci implicitní - a situace "kontaktní" a v nichž tato implicitnost není garantována. V této situaci slova nehrají téměř žádnou úlohu "jde o problém z oboru sociolingvistiky". V této situaci jsou si lidé v zásadě cizí, a tudíž postiženi pocitem xenofobie. V takové situaci např. úsměv vyjadřuje implicitní otevřenost, která může převést situaci kontaktní v situaci native.
Mystérium tremendum
Vraťme se ještě do japonské mytologie, kde je to z určitého pohledu nejmarkantnější. Toto střetnutí domácího a cizího (mystérium tremendum) je tedy v japonské mytologii vyjádřeno ještě jednou zvláštní instancí, která reprezentuje totéž na vyšší úrovni: instance vlády. Pán a vládce je cosi takto vnějšího. Reprezentuje posvátno a cizotu, něco, před čím se člověk chvěje, protože je to nevýslovné, současně se o tom nemluví, je to tabu. Všechny fenomény kontaktní situace jsou vlastně v dané kultuře tabu a členové kultury se o nich implicitně snaží nemluvit, utajovat je, protože tím chrání onu kulturu před vpádem cizího.
Objev řecké filozofie
Filosofie s objevem zjevování. A umožňuje, aby člověk byl také objeven, aby člověk byl zjevný jako součást. Toto „zjevování“ ukazuje divnost toho, že to, co trvá, nám není příslušno. To, co trvá, je to, k čemu nemůžeme a dokonce v jakémsi podstatném smyslu ani nemáme moci. To co trvá, je příslušné bohů, nepatří to do rukou konečnosti - protože konečnost patří k ukazování. Základní výměr ukazování je výměr toho, že to, co netrvá, se děje. To je objev řecké filosofie: že věci se dějí, že jsou jedna na úkor druhé, že aby jedna věc mohla zaujmout své místo, musí nějaké jiné věci toto místo ztratit: že život je životem (ve své podstatě) na úkor druhého.
Irena Aghová
Dějiny ukazují cestu následníkům co je dobře a není .
Nemyslím, že by měla Evropa opakovat chyby svých kulturních předků a dospět ke zkáze, ale měla by hledat východiska a dospívat k určitým cílům, i když vzdáleným.
Irena Aghová
O soucitu s nemocnými a o predikování smrti přeživších.
Před chvílí jsem si přečetla článek, který mi vyrazil dech a ráda si přečtu Vaše diskusní příspěvky. Studie: Těžký průběh nemoci covid-19 zvyšuje riziko úmrtí v následujícím roce (msn.com). To je výchozí článek.
Irena Aghová
Politika je věc veřejná na sociální půdě.
Na první pohled se zdá, že společnost rozdělují názory na situaci, která je složitá a v ní se projevuje zranitelnost hodnot a nutnost dosud ustálené hodnoty zvážit a neobávat se jejich přehodnocování.
Irena Aghová
Jak je důležité pěstovat ve státě etiku.
Po roce 1989, po sametové revoluci vzešla tendence pokračovat v ideálech První Masarykovy republiky. Jenže po Masarykovi svět prožil II. Sv válku a po ní další vývoj, který známe pod názvem totalita.
Irena Aghová
Ghosting jako způsob týrání člověka.
Poprvé jsem se setkala s pojmem, jehož obsahem je projev egoismu a sebestřednosti či vážného nedostatku empatie. Tím pojmem je ghosting.
Další články autora |
Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici
Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...
Podvod století za 2,4 miliardy. Ortinskému hrozí osm let a peněžitý trest 25 milionů
Luxusní auta, zlaté cihly, diamanty a drahé nemovitosti. To vše si kupoval osmadvacetiletý Jakub...
Rusové hlásí průlom fronty. Ukrajinská minela jim přihrála klíčové město
Premium Jako „den průlomů“ oslavují ruští vojenští blogeři pondělní události na doněcké frontě, kde se...
Zemřel bývalý místopředseda ODS Miroslav Macek. Bylo mu 79 let
Ve věku 79 let zemřel bývalý místopředseda ODS a federální vlády Miroslav Macek, bylo mu 79 let. O...
NATO by Rusy porazilo, Putin má jedinou naději, řekl polský ministr zahraničí
Rusko by se mělo bát Severoatlantické aliance, protože ho v případě střetu s ní čeká „nevyhnutelná...
USA uvalily nové sankce na stovky subjektů. V Rusku, Číně i na Slovensku
Spojené státy americké uvalily nové sankce na stovky osob a právnických subjektů. Souvisejí hlavně...
Zřícená dálnice v jižní Číně má již 36 obětí, další pátrání komplikuje počasí
Nejméně 36 lidí zemřelo v hornaté oblasti na jihu Číny, kde se ve středu po silných deštích zřítila...
Poslanci mají jednat o změně zákoníku práce, o minimální a zaručené mzdě
Poslanci by měli na mimořádné schůzi začít projednávat úpravu zvyšování minimální mzdy. Novela...
Dvacet let dotací z EU. Přinesly zločiny, ale i vlaky, techniku a splavné řeky
Premium Lázně, které nevznikly a je z nich night club nebo zdvihací most, který se nikdy nezdvihl. Česko...
Seznam rubrik
- Antika
- Román o orosených růžích
- Umění
- Vídeňské bonbónky
- In memoriam
- Články roku 2011
- 2011 Povídky z maloměsta
- Příroda a její dary
- Hudba pro specialisty na etno
- Zahrada
- 2013
- Územní členění a problematika
- Sociální problematika v ČR
- Martin a Liliana
- Biblické dějiny
- Stres. frustrace, deprese nebr
- 2014
- Mezi drakem a hadem
- Společnost
- Články roku 2010
- 2015
- Z historie
- Demokracie
- Politika
- Smlouvy nejsou kus papíru
- Rodina a život kolem ní
- Tajemství zdraví a krásy
- Umět vařit je -in -
- Povídky a novely na sobotu
- Moje domácí kuchyně
- Milostná lyrika
- Až budou padat hvězdy
- On ženatý, ona vdaná
- Můj rozmarný Bůh, harmonie
- Náboženství
- Občanský zákoník a předpisy so
- Pohádky
- Těžké chvíle s lehkým srdcem
- Filozofování s filozofy
- Ženou v každém věku
- Paragrafy
- 50 +
- Druhé housle
- Čtenářský deník
- Osobní
- Nezařazené
- Rok 2012
- 2017
- Rok 2016