Chci, aby mne lékař léčil a příroda uzdravovala - část 2.

Myslíte, že jste připraveni podstoupit požadavky, které na vás klade holistický způsob léčení? Do klasické medicíny vstupují nové obory, které klasická medicína přijala jako další možné způsoby terapií, jejichž účinek byl prokázán jako přínosný pro uzdravovací proces lidí. Člověk, který vyhledává tyto další metody, by měl umět rozlišit, kdy jde o vědecky podloženou metodu a kdy o podvod. Proto je dobré se vždy informovat. Holistická metoda vyžaduje plnou účast pacienta na uzdravovacím procesu. A to je velmi těžká cesta pro každého, který ji chce podstoupit a uzdravit se. Tento článek hovoří o procesech, které již klasická medicína vzala na vědomí, a to také tím, že existují lékaři, kteří se specializují na další obory, tradičně zahrnované do holistické medicíny.

Desatero holistické medicíny shrnuje hlavní idee, které jsou pro holistické metody typické a důležité.
Význam Desatera
Pro potřeby sekce Holistické medicíny Českého komitétu pro vědecké řízení sestavil MUDr. A. Willant:
1. Každý pacient je jednotou duše, mysli a těla.
Klinická medicína je soustředěna pouze na léčení těla, nebere v úvahu ani mysl ani duši pacienta; léčení tělesných symptomů je z celostního hlediska tou nejjednodušší částí terapie: mysl řídí tělo, není tomu naopak;
2. Každý člověk je originál.
Léčení jakékoli nemoci vyžaduje odlišný, svým způsobem originální terapeutický postup;
3. Je třeba léčit člověka, nikoli nemoc.
Krehl tvrdí :"Vlastně neexistuje žádná nemoc, nýbrž jen nemocní lidé; nikdo nikdy neviděl nemoc jako takovou, protože nemoc potřebuje člověka, aby mohla existovat."
4. Každá nemoc má určitý vývoj.
Především u chronických chorob platí, že léčení vyžaduje kontinuální, v čase odlišnou léčbu.
5. Holistická medicína respektuje zákon rovnováhy.
Zákon rovnováhy, určité harmonie, je základním zákonem vesmíru a platí i pro naše tělo;absence rovnováhy je příčinou absence zdraví; - celá příroda se řídí zákonem rovnováhy, bez neustálého narušování rovnováhy by nebylo nutné ji znovu obnovovat a život by se zastavil.
6. Holistická medicína jde po příčině, bez ustání se ptá "proč"?
Klinická medicína se ve většině případů zaměřuje především na potlačování příznaků chorob; - z hlediska holistické medicíny je diagnoza chápána jako hledání příčiny nebo příčin vzniku patologických příznaků a terapie je odstraněním příčiny;
7. Noli nocere, především neškodit.
Přestože tato medicínská zásada platí už od starověku a je obsažena i v Hippokratově přísaze, často se na ni zapomíná, což platí pro klinické, alternativní i holistické terapeutické postupy;
8. Při jakémkoli rozhodování je na prvním místě vždy zájem pacienta.
Příklady porušování opět najdeme ve všech sférách léčení, ve většině případů nerozhoduje zdravotní stav, ale ekonomické či jiné partikulární zájmy;
9. Holistická medicína se nebrání použití jakýchkoli metod, pokud neškodí a jsou účinné.
Díky téměř neomezenému šíření informací je dnes dostupná řada léčebných metod, avšak vědecké důkazy o mechanizmu jejich působení jsou sporné; je to však mínus na straně vědy, jejíž poznávací potenciál je omezený;
10. Podstatou úspěšného léčení je aktivní angažovanost nemocného v procesu uzdravování.
K tomu, aby pacient mohl odstranit závadné impulzy ze své duše, mysli nebo těla, potřebuje dostatečné množství adekvátně podaných informací, v tom je hlavní úloha terapeuta; škodlivým extrémem je pokrytectví a snaha zatlačit pacienta do pasivní úlohy z pozice autority.
Aktivní úloha pacienta spočívá v tom, že  se účastní procesu svého uzdravování s plným vědomím a změnou životního postoje a životního režimu napomáhá svému uzdravování. Což v mnoha případech, zvláště u lidí zvyklých pasivnímu požívání chemických léků, které mají schopnost sice přinést rychlou úlevu, ale mohou poškozovat jiné orgány v těle a psychický stav, bude velký problém. A z toho důvodu se holistická metoda léčení nehodí pro každého člověka, který se pro své zábrany a neochotu změnit svůj životní režim, nemůže podstoupit požadavky, které každá jednotlivá metoda na něho klade.

Fysický, citový, i duševní stav vzájemně souvisí a je vzájemně propojený a závislý. Fyzické tělo může být připravené, ale nevyřešené pocity mohou často zabránit úspěšnému léčení. Možná, že jste měli těžké dětství, byli jste nemilováni, zneužíváni. Nebo Vás týrá manžel, žijete s alkoholikem, propustili Vás z práce. Smysl života vám uniká. A pak se cítíte osamělí a opuštění, jste úzkostní, depresivní. a samotáři. Vaše vztahy jsou mělké a neuspokojivé. Bojíte se projevit. Často chcete na svoje problémy zapomenout a"zastrčíte" je hluboko do podvědomí. Všechny tyto a další jiné pocity a myšlenky spouští fyziologické odezvy v těle, které mohou ovlivnit biochemickou , hormonální a neurologickou rovnováhu systému. Vaše duše strádá a zablokované emoce se projeví někde v těle zablokováním toku energie. Je to energie, která není "vědecky" měřitelná. Pocity se totiž nedají měřit, kategorizovat, každý je vnímáme jinak a patří to k jedinečnosti každého induividua.

Dnes mi chybí energie. Co to znamená?

Často to i sami říkáme : "Dnes nemám" energii". A tady jde o dlouhodobé zablokování energie. A tak můžete onemocnět, třeba máte těžký smutek, nebo trpíte bolestmi hlavy, bolestmi žaludku, špatně se Vám dýchá nebo trpíte na průjmy, potrácíte nebo nemůžete otěhotnět a trápí vás jiné a jiné příznaky. A tak je lékařem diagnostikována deprese, migrena, vředová choroba žaludku, astma, dráždivé střevo, neplodnost. A je nasazena léčba. To je přístup klasické medicíny. Ale co bylo příčinou těchto obtíží často lékař nezjišťuje. (pokud pochopí účast psychiky na Vašich problémech, pošle Vás lékař k psychiatrovi, to je tak vše, na více ostatně nemá ani čas).

Co s pocity a nemocemi?

Je třeba odstraňovat příčiny, které se podílejí na nemoci. To proto, aby se člověk vyléčil, abyste se vyléčili. Lékař se musí snažit najít tu klíčovou emoci, která nemocného v podstatě ničí. Když se podaří najít její zdroj v minulosti, v dětství či pozdějším životě, jste na začátku cesty k uzdravení. Pak se s ní musíte naučit pracovat, vyjádřit ji navenek a pak se jí zbavit. S ní pak mohou odejít i příznaky tělesné nemoci.

Závěrem:

Věřím, že jak filozofie, tak i procesy léčení vyvinuté v historii, může pomoci i dnes vyčerpanému lidstvu. Ale nebude to žádná jednoduchá cesta, ze dne na den. Je třeba, aby si člověk, který chce provést změny, si uvědomil i veškerou obtížnost, která bude změnu doprovázet a svou mysl, stejně jako tělo důsledně očistil od vlivů, které na něho destruktivně působí. Aby si našel vlastní priority a vydal se na dlouhou cestu za svým duševním i fyzickým zdravím, která nemusí mít lemována jen úspěchy. Myslím, že jsme v tomto směru, díky vymoženostem naší civilizace, hodně zlenivěli a zvykli si na příliš jednoduchá řešení v příliš složitém světě.