Vánoční blog: Nezapomněli jsme "umění" těšit se?

Ještě několik dní a jsou tu... Sváteční atmosféra a dárky k Vánocům samozřejmě patří. V Londýně (a nejen tady) však začínají Vánoce předčasně. Nepřipravujeme se tak o jeden z důležitých momentů v našem životě – "umění" těšit se?

V britské metropoli začínají „Vánoce“ už na začátku listopadu, kdy se postupně v obchodech i na ulicích objevují nazdobené vánoční stromečky, barevně blikající girlandy žárovek vytvářející ty nejfantastičtější tvary či dobrosrdeční Santa Clausové s plnými sáňkami dárků. Výzdoba hlavně ulic je velice pěkná a vkusná, i když některé obchody působí spíše kýčovitě.

Advent se tu příliš nedrží, alespoň na něj nic neukazuje. Chcete-li mít doma tradiční adventní věnec, musíte improvizovat, protože koupit dostanete pouze velké, přezdobené a drahé věnce bez svíček. Ani bombastická atmosféra v ulicích a obchodních centrech podporovaná hlučnou reprodukcí populárních vánočních písní k předvánočnímu zklidnění, zamyšlení, natož připomínce střídmějšího způsobu života nenahrává.

Avšak ačkoliv Vánoce na člověka útočí ze všech stran, mnoho lidí se až s rozpaky přiznává, že zatím „tu pravou vánoční náladu necítí“. Já osobně ji ještě ani cítit nechci. Chci si po celoročním shonu v klidu užít advent a těšit se...

Těšit se - to je podle mne skutečné umění. Naučit se odepřít si určitou příjemnost hned a umět si ji odložit na později, kdy naše očekávání dozraje a radost bude umocněna, to není jednoduché. Sama se to trpělivě učím léta, a ne vždy úspěšně, ale jak postupuji v lekcích, zjišťuji, že se čekání vyplácí a zážitek je pak působivější a hlubší.

Přiznám se, že mi vadí reklamy typu: „Nemáte na dovolenou? Na mimořádné vánoční nákupy? Nemusíte si nic odříkat, dopřejte si radost hned! My vám na to půjčíme!“ Tomu, jaké jsou mnohdy důsledky, stojí zato věnovat samostatný blog. Zatím se jen spokojím konstatováním, že podlehnout tomuhle ošidnému lákadlu na okamžité slasti, které bychom si mohli klidně (byť i dočasně) odepřít, je nebezpečné nejen kvůli možné zadluženosti, ale neprospívá to ani duševnímu vyzrávání člověka.

Intenzivnímu marketingovému působení obchodníků se také podařilo vypěstovat v nás podvědomé spojení Vánoc s kupou dárků a haldami jídla na svátečním stole. Bohužel, či bohudík, skutečně ocenit dokážeme v jedné chvíli jen několik málo překvapení. A je-li něčeho hodně, pak to pro nás ztrácí na přitažlivosti i na hodnotě. I tady stoprocentně platí staré známé úsloví: Někdy méně znamená více!

A nadbytek jídla? Každý ať dělá, co je mu libo. Avšak pokud se každoročně opakuje situace, že místo sváteční nálady jsme o Vánocích utahaní, přejedení a rozladění, a navíc se dodatečně děsíme, kolik jsme zase zbytečně utratili, pak je právě čas udělat letos změnu.

Osobně si sváteční náladu šetřím na skutečný vánoční čas. To však neznamená, že bych si do té doby nedopřála každodenní radosti, třeba při výběru toho pravého dárku. Stromeček bude letos sice jen maličký a umělý, ale budu pohromadě se svými blízkými (většími a neumělými). Na to se moc těším! Ještě několik dní...

Tak i vám: Marry Christmas a Happy New Year!