Jeho Milost Václav Klaus, nekončící amnestující

Byla amnestie vyhlášená na konci posledního novoročního projevu Václav Klause opravdu tak nečekná, nebo naopak potvrzuje kontinuitu jeho vnímání světa?  

Nerada bych sice, abych potvrzovala pravidlo, že neamnestovaný amnestovanému nevěří, ale nemohu se neztotožnit s názory, kterými bezprostředně reagovali dva z kandidátů na prezidenta budoucího.

Jiří Dienstbier Klausovi vytkl, že z amnestie nevyjmul ekonomické trestné činy a korupci: „Prezident dal amnestii i lidem odsouzeným za korupci a jiné závažné trestné činy ekonomické povahy. Stylový Klausův závěr v prezidentském úřadě.“ Podle jeho soudu jde o naprosto nepřijatelný krok. (novinky.cz 1.1.2013) Proti amnestii se ostře ohradila i Zuzana Roithová: „Amnestie tohoto rozsahu je neuvěřitelná a nedůvěryhodná. Naprosto s ní nesouhlasím. Zastavuje se stíhání u lidí, kteří zpronevěřili miliardy korun jako v případě H-systému.“

Advokátka Hana Marvanová, která poškozené v kauze H-systému hájí, je podle webu parlamentnilisty.cz (1.1.2013) šokovaná: „Soudní řízení se někdy vleče nejen proto, že miliardové podvody nebo korupce jsou složité na dokazování..., ale často zejména proto, že ho zdržují sami obžalovaní... Ale co je nejhorší, bude to mít závažný negativní důsledek. Součástí trestu bylo uloženo pachatelům nahradit škodu ve výši jedné miliardy tisícovce poškozených lidí. Když bude stíhání zastaveno, pachatelé nebudou povinni zaplatit vůbec nic.“ A odůvodněně varuje: „Je to špatný signál, že se tomu, kdo zdržuje soudní řízení, jeho jednání vyplatí, bude amnestován.“

Na své facebookové stránce se Václav Láska, advokát a předseda správní rady Transparency International, vyjádřil: „Nemůžu se zbavit pocitu, že jediný bod, pro který tahle amnestie skutečně byla vyhlášena, je zastavení starých (dlouhotrvajících) trestních stíhání. Až se do této amnestie začnou doplňovat jednotlivé kauzy a jednotliví pachatelé, pak budou zřetelnější záměry a motivy pana prezidenta. Všechny ostatní body amnestie (amnestování starých lidí apod.), jsou podle mého jen omáčka, aby to vypadalo ‚dobře‘.“ (parlamentnílisty.cz 1.1.2013) A porovnává ji s institutem milosti, ten má prý smysl, když soudce nemůže zohlednit to, co naopak může prezident: „Že v České republice je milost za časů Václava Klause projevem korupce a především klientelismu, je věc jiná.“

Už poslední prezidentské milosti vzbudily mezi veřejností větší negativní odezvu, než kdy dříve. Osobně mne zaujalo hned několik protimluvů.

Připomeňme, že Václav Klaus udělil milost bývalé ředitelce Metropolitní univerzity v Praze. Anna Benešová byla odsouzena jednak za podplácení, jednak za to, že nechala na univerzitě zdarma studovat kolem padesáti vlivných politiků, úředníků a jejich příbuzných. Jen odpuštěním školného (mimochodem lidem, kteří svými přijmy rozhodně nepatří mezi slabší sociální vrstvy) připravila univerzitu o více než šest milionů korun. Soud potrestal Benešovou dvouletou podmínkou a pětiletým zákazem činnosti. (lidovky.cz 18.2.2012)

Milost včetně vymazání trestního rejstříku Benešové udělil tentýž Václav Klaus, který předtím označil bezplatné vysokoškolské studium za „parazitování na zbytku společnosti“ (idnes.cz 7.12.2011). Navíc prezidentský pardon Benešové nejprve odůvodnil nutností starat se o nemocného manžela, později, když mu oponenti připomněli, že podmíněný trest nebrání starat se o nemocného, odůvodnění nepřesvědčivě pozměnil s tím, že dostal „zcela mimořádné množství dopisů“. Kamuflování, že se Anna Benešová vlastně s Klausovými nezná a výběr byl zcela náhodný, vyvrátilo mimo jiné odhalení novinářů, že Benešová pracovala s Klausem v Prognostickém ústavu a dokonce mu zařizovala služební cesty.

Prezidentská kancelář opakovaně zdůrazňuje, že prezident má právo udělit milost, aniž by něco musel vysvětlovat. Co ale pobouřilo veřejnost včetně mne, je to, že byly rozdávány milosti za korupci (dobře si vzpomínáme také na případ policistky z Karlovarska, která se navíc chlubila tím, že milost pro ni byla zaplacena). Jak lidovky.cz zjistily, prezident Klaus udělil dalších několik milostí lidem, kteří měli souvislost s kauzami podnikatele Pitra či „kmotra“ Mrázka.

Koho všeho se bude poslední Klausova amnestie týkat, si brzy přečteme (Chvalovský, soudce Berka, Janoušek...?). Po posledních milostech, veřejností tolik kritizovaných, ředitel politického odboru prezidenstské kanceláře Ladislav Jakl v rozhovoru s Martinem Veselovským pro Radiožurnál (16.2.2012) uvedl: „Všechny milosti dostávají zločinci, usvědčení lumpové, kteří něco provedli...“ Ačkoliv bych tak tvrdá ke všem amnestovaným tentokrát nebyla, z Jaklova výroku jasně vyplývá, že si je prezidentská kancelář dobře vědoma, co činí.

To, že dal prezident opět v sázku svou vlastní důvěryhodnost, by se mohlo jevit jen jako jeho vlastní chyba, na kterou sám doplatí. Obávám se však, že jeho jednání má dalekosáhlejší dopad. Dává totiž nebezpečný signál, že když máš moc, můžeš dělat, co se ti líbí, bez ohledu na zákony či dobré mravy.

Nevypovídá nakonec o podstatě věci více než jména amnestovaných spíše jméno amnestujícího?

P.S.: Poslední zpráva: Amnestií to nekončí. Ještě udělím alespoň jednou milosti, avizoval Klaus (iDnes.cz 3.1.2013)

Václave Klausi, milostí plný...