Kauza Casa – odpovědnost Vlasty Parkanové a těch dalších

„Není možné oddělit velkou moc od velké odpovědnosti.“ Uvedený výrok předsedy Nejvyššího správního soudu JUDr. Josefa Baxy v kauze Rampula by měl být tesán do kamene, viset v místech, kde se pohybují námi volení zástupci, a možná by ho měl každý případný politik znát nazpaměť už při startu své kariéry.

A měli by se s ním, byť, bohužel, zpětně, seznámit i aktéři naší nejnovější kauzy s poněkud starším datem - nákupu letadel Casa. Tak, jak je v současné době v médiích odkrývána, není důvod, proč by bývalá ministryně obrany Vlasta Parkanová neměla nést odpovědnost před soudem. Ať ten rozhodne, zda v něčem chybovala, nebo ne. A možná právě tam se prokáže, že „viníků“ je více...

Proč se tomu bránit? Podle médií (například novinky.cz ze 14. 6. Parkanová v nesnázích, problémy provázely nákup i provoz letadel Casa) rozhodla o nákupu španělských letadel Casa Topolánkova vláda v roce 2009, a to přesto, že byla už měsíc v demisi. Sama Evropská unie tehdy pohrozila soudem, protože ministerstvo obrany nevypsalo na nákup výběrové řízení.

Návrh na nákup letounů dala do vlády na doporučení experta Vlasta Parkanová. Nákup se uskutečnil, přestože problémy provázely tuto kauzu od počátku. Třikrát prý byl například odmítnut nejvyššími vojenskými představiteli. („Ale my vám je chceme koupit. My vám (si) chceme udělat radost, ať chcete nebo nechcete. Kdo ví víc, co potřebujeme – oficiální představitelé armády nebo vláda? Navíc jsme už měsíc v demisi a zítra odstoupí premiér Topolánek. To opravdu chcete, aby po nás nic hezkého nezbylo? Vždyť jde jenom o čtyři letadla!“ znělo prý tehdy při vzájemné komunikaci.) Výsledkem jednostranného dialogu byl nákup tří strojů za 3,5 miliardy korun, jeden další byl vyměněn za pět vysloužilých L-159.

Hned následný provoz ukázal, že té radosti bude více, než vláda očekávala. Zjistily se závažné nedostatky (závady na navigaci, nefungující systém ochrany proti raketám atd.). A jak se navíc zpětně ukazuje, letouny jsme koupili dvakrát tak draze než například Portugalci a celková zakázka stála zhruba o 658 milionů korun víc, než byla cena „obvyklá“. Neobvyklé? Ale jděte! I když Portugalce by to možná zarazilo. Ale ti neobchodují prostřednictvím zbrojní firmy Omnipol, kterou (jak uvedly lidovky.cz dne 14. 6.) vedl Kalouskův přítel Richard Háva.

Tentýž Miroslav Kalousek, který patřil mezi členy vlády, jež nákup schválila, potvrdil ve čtvrtek 14. 6. na ČT 24, že si dodnes za nákupem stojí. Nevysvětlil však, proč ho pokládá za tak výhodný, když armádě, které měly letouny posloužit, výhodný nepřišel a nepřijde ani dnes. Možná proto, že se s nimi letecký personál může naučit trpělivosti a zručnosti. Ačkoliv jsou totiž letadla (prokazatelně jen těžce využitelná a špatně fungující) stále v záruce, česká strana si je (ráda) ponechává a hradí i jejich opravu.

V jednom však s panem ministrem financí souhlasím. I když větu, že „zodpovědnost by měla nést celá tehdejší vláda“, myslel spíše asi jenom jako jakýsi…příměr.

Stále nám chybějí zákony, které vedou k zodpovědnosti jak politiky, tak státní úředníky. Dokud nedonutíme poslance tyto zákony schválit, mohou se škrty ve státním rozpočtu dělat donekonečna a stejně na tom nebudeme lépe. Vždy se totiž najdou zdatní politici či úředníci, kteří státní rozpočet vysají.

A přitom by možná ten zákon mohl znít docela jednoduše: „Není možné oddělit velkou moc od velké odpovědnosti.“