Věřte, nevěřte, aneb Co se stalo a co ne

Ačkoli je to s podivem, v tichosti a bez většího ohlasu jsem překročil hranici 300 zde napsaných článků (což je mimochodem o nějakých 297 více, než jsem původně napsat plánoval).

Sečtou-li se pak všechny články, které jsem napsal na různých adresách a jiných platformách, vychází číslo lehce přes 4000 a to si zaslouží potlesk, dlouhotrvající potlesk a radostné skandování.
Nuže přišel čas lehce poodhalit, které pečlivě náhodně vybrané příběhy z těch, které jste si dosud mohli přečíst, se opravdu staly a které jsem si vymyslel.
Začnu příběhem o neznámé nečekané nezvané návštěvnici (to jsou čtyři slova na n za sebou), která nebyla tím, za koho se vydávala. Uvěřili jste, že tento příběh byl skutečný? Pak jste se zmýlili. Zrovna tento jsem si od začátku do konce vymyslel.
Pak je tu třeba příběh o pratetě Toničce, která celý život pečovala o svou maminku, aby poté, co málem uhořela, tiše zesnula v nemocnici. Stal se nebo ne?
Ano, tento příběh se stal na přelomu 80. a 90. let minulého století na Znojemsku.
Žena jménem Berta se ve svém příběhu seznámila s tajemným cizincem, navíc lékařem, který se do ní on-line zamiloval a chtěl podnikat v Evropě. Mysleli jste si, že se tento příběh stal? Možná se něco podobného někdy stalo, ale tento příběh je fikce.
Příběh o hledání klíčů s naprosto šokující pointou, které si všiml málokdo. Vím, že tento příběh mnoho lidí pobavil, ale stal se opravdu? Ano, stal.
Příběh o nešťastném Oldovi a záletné Renátě zcela jistě nejednoho čtenáře pobavil a nejednoho pohoršil (nebo taky polepšil). Přestože by mohl svádět k přesvědčení, že se stal, a přestože Olda skutečně existuje, příběh jako takový je vymyšlený.
Příběh o hádce ve vlaku, kterážto hádka byla vedena kvůli zapomenuté bábovce, mě, přiznám se, při tvorbě bavil. A navíc, a to bude zcela jistě překvapení, se opravdu stal, odehrál se v polovině 90. let minulého století na Semilsku.
Příběh o tom, jak se nový zaměstnanec vlivem shody jmen stal oblíbencem paní vedoucí, aniž by o to nějak usiloval, a neměl odvahu k tomu jí říct, že není tím, za koho jej ona pokládá; stal se, nebo se nestal? Správně, nestal.
Příběh o setkání cestujícího muže s mladou ženou a jejím ukecaným dítětem, který skončí seznámením a příslibem společné budoucnosti, mohl svádět k domněnce, že je vymyšlený a přehnaný. Nicméně pravda je taková, že se opravdu na přelomu minulého a současného tisíciletí stal, seznámená dvojice je spolu dodnes a ukecaný Honza si užíval dva nové nevlastní sourozence. Navíc každý, kdo ví, kde leží obec Střílky, uhodl, že se příběh odehrál na Moravě.
Příběh o manželské dvojici, která čeká na to, až jim syn přivede představit svou vyvolenou a její dítě, aby došlo k naprosto nečekanému závěru. Stal se? Kdepak, taky je od začátku do konce vymyšlený.
A jako poslední jsem si ponechal příběh o tom, jak Pivník uvízl v jámě, do které se vrátil. A i když o tom budou někteří pochybovat, přesně toto se opravdu stalo. A skoro přesně tak, jak to bylo popsáno. I se závěrem s nalezením peněženky a ostatních Pivníkových věcí.

Záměrně jsem do tohoto přehledu nezahrnul pohádky, pověsti a očividné ptákoviny, stejně jako příběhy, u kterých nechci odhalovat jejich reálnost či vymyšlenost. Věřím, že všichni mí pečliví čtenáři poznali, které příběhy jsou skutečné a které naopak vymyšlené, a nenechali se ani jednou nachytat. S nimi i s těmi méně pozornými se těším na shledání u dalších mých poutavých příběhů.