Sto

Aniž bych to nějak plánoval, přestože vytvářet si plány, které někdy vycházejí a jindy zhavarují, je něco, v čem jsem opravdu expert, nadešla chvíle, kdy čtete můj stý článek ve zdejším blogovém prostoru.

Stovka je číslo, které je o přibližně 95 vyšší, než byla moje původní velice optimistická představa o tom, kolik článků se mi zde podaří vytvořit. A její dosažení mi trvalo necelý měsíc přes rok, což je rovněž dobré zmínit.
Kdo mě čte delší dobu, tak ví, že ve zdejším prostoru jsem začal psát ze dvou důvodů. Ten první spočívá v tom, že jisté množství zdejších autorů si kladu za čest počítat mezi své osobní přátele. A ten druhý, závažnější, byl, že jsem už nechtěl odpovídat na otázky, proč v tomto prostoru netvořím a kdy s tím začnu.
A protože jsem dosáhl počtu sta článků kolísavé kvality, rozhodl jsem se tento stý pojmout jako jakési ohlédnutí za tou první stovkou a zdůraznit stěžejní články, které ze mě vytvořily všeobecně známého a oblíbeného autora ve zdejším prostředí.

Ze života odporných lidí měnících pohlaví: Hned můj debutový článek zde, první můj článek na titulce a dosud nejčtenější můj zdejší článek.

Když se propagace homosexuality zadrhne: Článek s dosud nejvyšší karmou.

Ty snad nikdy nepřibereš: Poprvé ve výběru „Zaujalo nás.“
Přiznání ke slabé stránce mé nevšední osobnosti: Popis vývoje mého vztahu ke psům a opět ve výběru „Zaujalo nás.“

Mé dětství v socialismu: Článek inspirovaný knihou, opět vě výběru „Zaujalo nás.“

Šmouha: Opět jeden ze zpovídajících článků, další ve výběru „Zaujalo nás.“

Trochu jiná: Povídka na rozhraní reality a fikce. Zařadila se zcela správně do výběru „Zaujalo nás.“

Jak odmítnout tlustou ženu: Bodanec do vosího hnízda, se kterým jsem se dostal do „Zaujalo nás.“

Záhada jedné slavné dvojice: Naprosto nevážné povídání o Spejblovi a Hurvínkovi, které se dostalo do „Zaujalo nás.“

O Xavonovi: Trochu jsem vybočil ze své článkové linie, nicméně vnořil jsem se do „Zaujalo nás,“ což je dobře.

Flegmatik a melancholička jedou Vltavu: Článek, který jsem dlužil hlavně sám sobě. V „Zaujalo nás“ plným právem.

O páchání dobra: Článek, napsaný jen tak bokem při hledání inspirace k povídce, dostal se do „Zaujalo nás,“ což mě o to víc potěšilo.

Nemám úhel beta: Trable s matematikou, které rovněž zaujaly.

Prsa sem a prso tam: Poprvé uvádím na scénu Moniku a s v podstatě smutným článkem se dostávám do „Zaujalo nás.“

Lyžování: Nenadělám nic, jsem notorický nelyžař. Přesto jsem s tímto svým handicapem dokázal zaujmout.

Pecka: Odposlechnutý hovor babičky a vnučky mi vynesl další zařazení mezi články, které zaujaly.

Otcovská serenáda: Z nedostatku jiných témat uvádím zážitky spojené s výchovou dcery. A zaujal jsem.

Zuby, pohroma huby: Opět jsem zaujal s vlastně velmi smutným článkem.

Otcovská kantáta: Zaujal jsem i jednoduchým příběhem o tom, jak jsem se pokoušel o vaření a proč je lepší, když se o ně nepokouším.

Podprsenka: S tímto článkem jsem se nedostal mezi ty, které zaujaly, nicméně je významný z jiného důvodu. Jak vtipně poznamenala Šárka Medková, s podprdou na titulku se můžu dostat jenom já.

Pravidla českých blondýn (ukázka): Poprvé uvádím na scénu advokátku Lindu z pořád ještě rozpracované novely. Zaujalo.

Neklid (o Waltrovi): Střípek z rozpracované série o lícové a rubové straně světa, který zaujal.

Pacient: Povídka inspirovaná jinou povídkou. Krátký a stručný příběh, který zaujal, což je samozřejmě dobře.

Nepovedená záměna: Povídka sestavená z odposlechnutých motivů, která se dostala mezi „Zaujalo nás.“

Proč nejsem sportovní hvězda: Absence sportovního talentu ke mně tak nějak patří. A je dobře, že zaujala.

Sourozenecké reaggae: Chytřejší čtenáři vědí, že název hudebního žánru je schválně napsán takto. Trable prvorozeného se dostaly mezi články, které zaujaly.

Otcovský grunge: Aneb co vše jsem při výchově svých potomků dělal podle všech norem špatně. Zaujalo.

Můj život v hudbě: Marné pokusy vybudit v sobě samém aspoň stopové množství hudebního talentu.

Do Českého ráje cesta příjemná je. I cesta Českým rájem: Krátká a nenáročná reportáž z velikonoční dovolené.

Knihovna: Povídka inspirovaná povídkovým sborníkem z osmdesátých let minulého století.

Zahrádka je ráj: A pro mě osobně území bez stresu, kde se můžu spokojeně věnovat i konstruktivní destrukci.

Musím to ze sebe vyřvat: Článek, který jsem, navzdor jeho pozitivnímu ohlasu, psal opravdu nerad. Dodnes jsem se se smrtí jeho hrdinky nesrovnal.

Karibské tance: Téma, které se kupodivu zrodilo z naštvání. Z toho je vidět, že člověk nikdy neví, která inspirace může být přínosná.

Z deníku ajťákova: Pokus o nahlédnutí pod pokličku mé specifické profese v kombinaci s mou nevšední osobností.

Devadesátkové reminiscence: Jeden z (snad) více článků, věnovaných vzpomínce na 90. léta minulého století.

Mamut: Povídka inspirovaná jinými povídkami Miloslava Švandrlíka.

Neveselosmutné povídání: Dost možná (aspoň to tak bohužel vypadá) poslední výskyt Moniky v mém blogu.

Dan: Povídka, částečně inspirovaná vzpomínkami, částečně vymyšlená (minimálně dvě postavy jsou fiktivní; nebo taky ne).

A občanku vidět nechcete?: Do formy povídky převedený zážitek z tramvaje.
Děkuji každému a každé, kdo moje články čte, i za každý podnětný komentář. A protože co nevidět zahájím druhou stovku článků, doufám, že nebude horší než ta první.