Když se propagace homosexuality zadrhne

V posledních několika měsících jsem v diskusích narazil na názory jinak zcela příčetných a dost možná i svéprávných lidí, kteří si stojí za tvrzením, že dochází k propagaci homosexuality. Toto je malá úvaha, jak to může vypadat.  

Osoby a obsazení:
Milouš, adolescent bez rozhodnutí, zda podpoří tradiční rodinu nebo se rozhodne jinak
Matylda, uvědomělá občanka, Miloušova matka
Evžen, progresivisticky smýšlející Miloušův otec
Scéna:
 

Klasický panelákový byt, kuchyně s jídelním stolem a třemi židlemi. U levé strany stolu sedí Milouš, na stole talíř s polévkou, ze kterého si Milouš nabírá lžící. Pomalu jí polévku a v nepravidelných intervalech se podívá na mobil, položený na stole vedle talíře. Z pravé strany přichází Matylda.
Matylda: Milouši, to je dobře, že jsi tady.
Milouš: A kde jinde bych jako byl?
Matylda: Co děláš?
Milouš: Vidíš. Jím.
Matylda: Víš, Milouši, měli bychom si promluvit.
Milouš: Promluvit? O čem?
Matylda si sedá naproti Miloušovi, levé předloktí položí na stůl, pravou rukou si podepře bradu.
Matylda: No o tom… O tom.
Milouš: Mluv konkrétně, mami.
Matylda: Víš, ona je to taková choulostivá věc.
Milouš: Jaká věc?
Matylda pustí svou bradu, natáhne se k Miloušovi, svou pravou ruku mu položí na levé předloktí.
Matylda: Milouši, je ti osmnáct. Za rok budeš maturovat. A už bys měl… No, víš, co bys měl.
Milouš(nechápavým hlasem): Co bych měl?
Matylda: No, víš, myslím si… Teda my oba s tátou si myslíme…
Milouš(stále nechápavým hlasem): Co si myslíte?
Matylda: No, že by sis měl najít kluka.
Milouš strne s lžící v ruce a zírá jako Ester na časomíru.
Milouš: Kluka? Proč? Proč bych si měl hledat kluka?
Matylda: Přece nebudeš takový samotář. Měl by sis někoho najít, máš už na to věk. A vhodných kluků je všude spousta.
Milouš vrací lžíci do talíře a dívá se upřeně na Matyldu.
Milouš: Mami, abych si mohl hledat a najít kluka, tak bych musel být homosexuál!
Matylda(překvapeným hlasem): A ty snad nejsi?
Milouš(dotčeně a uraženě): Ne, nejsem. Nejsem.
Matylda(starostlivým hlasem): Jsi si tím jistý?
Milouš: Stoprocentně jistý, mami. Líbí se mi holky.
Matylda(starostlivým hlasem): Milouši, to může být jen takové chvilkové poblouznění. Třeba jsi homosexuál a ani o tom nevíš.
Milouš(mírně naštvaně): To fakt nejsem, mami.
Matylda(starostlivě): Rozmysli si to, jsi mladý, neměl bys být tak konzervativní. Být homosexuál je moderní a propaguje se to.
Milouš(překvapeně): Propaguje? Kde? Nikde jsem o tom nic nečetl!
Pozn. aut.: Ani já.
Matylda: No jen si nemysli, táta ti to vysvětlí.
Z pravé strany přichází Evžen v očividně dobré náladě, pod paží noviny, které pokládá na stůl a sedá si mezi Milouše a Matyldu.
Evžen: Tak už jsem tady. Slyšel jsem, žes o mně mluvila, mamko.
Matylda: Zrovna jsme si s Miloušem povídali. O tom.
Matylda významně pomrkává na Evžena.
Evžen: A už to ví?
Matylda: Ví, ale nechce to přijmout.
Evžen se otočí k Miloušovi.
Evžen: Podívej, Milouši, jsem o něco starší než ty. Ve tvém věku jsem už dva měsíce chodil tady s mamkou. A dnes máme tebe. Jsi náš jediný syn. A proto by ses měl zamyslet nad svou budoucností.
Milouš: Tati, ale já nejsem…
Evžen: Nepřerušuj mě, chlapče. To víš, my jsme zamlada volbu neměli, nemohli jsme si najít partnery a partnerky stejného pohlaví. Tehdy to moderní ještě nebylo.
Evžen se otočí k Matyldě.
Evžen: Viď, mamko?
Matylda starostlivě přikyvuje.
Evžen: Kdežto ty máš nyní možnost být moderní, být homosexuál. Píšou to tady v těch novinách.
Evžen ukáže na noviny, které si přinesl.
Matylda: Co to je za noviny, taťko?
Evžen: Jsem rád, že se ptáš, mamko. To je Duhové Právo.
Evžen třímá noviny v ruce, jako by to byla vítězná trofej.
Matylda: Duhové Právo? To jsem ještě neslyšela. Kdo to vydává?
Evžen: Vydává to Ústřední výbor Českého svazu homosexuální mládeže, mamko. A to jejich heslo tady na titulní stránce. Počkej, já ti ho přečtu.
Evžen(čte slavnostním hlasem): Homosexuálové všech zemí, spojte se!
Milouš od sebe odsune talíř se zbytkem polévky.
Milouš: Už nebudu.
Evžen se opět obrátí k Miloušovi.
Evžen: Počkej, chlapče. Je tu spousta zajímavých článků. Třeba hned úvodník. Už ten název: Homosexualismus – budoucnost lidstva. Nechceš si to přečíst, chlapče?
Milouš (rezolutně): Ne.
Evžen: To je škoda. Sepsal to přední odborník Ďuro Rumanček. A můžeš se v tom textu hodně přiučit.
Matylda: A o čem tam píše taťko?
Evžen: Je to takové povídání o tom, jak dospět ke správné homosexualistické společnosti. A taky píše o tom, jak v Prostějově odhalil v tamní buňce čtyři heterosexuální renegáty.
Matylda: V Prostějově? Kde to je, taťko?
Evžen(zamyšleně): Nejspíš někde na Moravě, mamko. Asi poblíž Přerova. No jo, to bude tak. Přerovský okres.
Matylda: A jak je odhalil, taťko?
Evžen: Nejdříve si všiml, že v pochodu duhové hrdosti nepochodují dostatečně hrdě. Dokonce, představ si to, mamko, si nechtěli za přední okraj slipů zastrčit paví pera. Pak se na ně Ďuro Rumanček jako správný příslušník Státní homobezpečnosti zaměřil a zjistil, že ani o státních svátcích nevyvěšují duhové vlajky!
Matylda: A co s těmi zrádci bude, taťko?
Evžen: No teď je čeká prověrková komise, která rozhodne, zda budou ze svazu vyloučeni nebo jen vyškrtnuti. To je podle pravidel homonormalizace.
Matylda: Měl by sis to přečíst, Milouši.
Milouš: Mě to nezajímá. Nechte mě na pokoji. Nejsem homosexuál, už to pochopte.
Evžen: Podívej, chlapče, tady zvou na poutavou debatu s Pavlem Vítkem a Honzou Musilem. Jmenuje se to ‚Cesta k šťastnému homosexuálnímu životu.‘ Nechceš si tam zajít?
Milouš: Opravdu ne.
Evžen: To nejlepší jsem si nechal nakonec, když mi bylo jasné, že budeš zatvrzelý. Je to článek o chlapci jako ty. Jmenuje se to takhle: Sovětský homosexuál – náš vzor!
Milouš vypadá jako těsně před zhroucením.
Matylda(zvědavě): A o čem to je, taťko?
Evžen: Už ta první věta, mamko. Čtu. Není to homosexuál ledajaký, je to homosexuál sovětský. To je krásný příběh, mamko. Chlapec Arťom z Nižněkamsku byl jako tady náš Milouš. Plácal se od ničeho k ničemu. Pak jednou potkal skupinu mladých homosexuálů, nechal si od nich vysvětlit základní principy a druhý den vstoupil do Komsogomolu.
Matylda: Co je to Komsogomol?
Evžen: To je, mamko, Kommunističeskij sojuz gomoseksualnoj moloděži. Komunistický svaz homosexuální mládeže po našem, mamko. A Arťom se brzy stal, jak tady píšou, homosexuálním Pavkou Korčaginem. Hned druhý den udal své rodiče, že navzdory pokroku stále provozují heterosexuální rejdy. Dokonce už dostal pozvání do Kremlu a obdrží Putinovu medaili. A to, mamko, už něco znamená. Tenhle článek by si měl přečíst každý, protože ho sepsal samotný šéfredaktor Budislav Horyš.
Matylda se obrátí k Miloušovi.
Matylda: Vidíš, Milouši, takové můžeš mít taky zážitky. Uvažuj o tom. Být homosexuál je dneska terno. Jen si vzpomeň, jaké máš koníčky. Sestavuješ si vrtulníky a chodíš je s dalšíma klukama pouštět. A je tam snad mezi vámi nějaká holka?
Milouš(neochotně): Není.
Matylda: Tak vidíš. Můžeš si dělat, co chceš. S holkou budou samé potíže. Bude chtít dítě. A budeš se muset starat o rodinu a nebudeš mít čas na vrtulníky. No jen si to představ. Jako homosexuál bys takové problémy neměl. Jen si vzpomeň na tu písničku.
Milouš(zničeně): Jen to ne!
Matylda(zpívá nepříliš čistě a nejistým hlasem): Je ti hej, když jsi gay, chlap jak ženská nikdy není zlej, je ti hej,…
Evžen(přizvukuje): Hej, gay!
Matylda(pokračuje): Když jsi gay,…
Evžen(přizvukuje): Hej, gay!
Matylda(pokračuje): Ženský v jednom kuse bolí hlava prej!
Evžen(s výsknutím): Hej, gay!
Milouš(zoufale): Proboha, dost!
Evžen se obrací k Miloušovi.
Evžen: Chlapče, vzpamatuj se. Jako homosexuál máš před sebou krásnou budoucnost. Jako heterosexuál budeš nic, jen plebs.
Milouš: Já prostě nejsem homosexuál a nechci být.
Milouš se zvedá od stolu a odchází levou stranou. Evžen se obrací na Matyldu.
Evžen: To mi řekni, mamko, proč on je takový zabedněnec? Vždyť jsme mu nejmíň osmkrát pouštěli Zkrocenou horu. A v diskusích na iDnesu psali, že kdo uvidí homosexuální pár, bude to chtít vyzkoušet. A on pořád nic.
Matylda: Já ti nevím, taťko. Že by ta homosexuální propaganda nefungovala?
Evžen: To snad ne. Český internetový diskutér se nikdy nemýlí. Propaganda funguje, jen náš kluk je zabedněný. Ale my na to přijdeme, jak mu vysvětlit, na čí straně je pravda.
KONEC