Zelená karta

V pátek mají poslanci rozhodnout, zda zelené karty ano, či ne. Chudáci - přerušili kvůli tomu  prázdniny a budou muset hlasovat jen tak zvednutím ruky. Hrůza!!!

Ještě nic neschválili ani neodmítli a už se v médiích hádají. Moc mě pobavil pan doktor David Rath svým povídáním o tom, jak k nám přijdou nevzdělanci nakažení smrtelnými nemocemi, kterými ohrozí naše dělníky.

Kdyby se pan doktor podíval lépe kolem sebe, tak by viděl, že ti "nevzdělanci s nemocemi" tu jsou už dávno, poflakují se po ulicích, stávají se drogovými dealery, mafiány apod.Většinou se ale na cizinecké policii nehlásí. Pokud je chytí, tak je vykážou. Pak tu taky máme spoustu pracovitých Vietnamců, pilných jak včeličky, kteří se mohou přetrhnout, aby jejich děti získaly co nejkvalitnější vzdělání. Ony děti, ač pocházejí z Asie prolezlé cizokrajnými nemocemi, chodí s našimi potomky denně do školy. Jedí s nim i ve školní jídelně, cvičí v tělocvičně, chodí do bazénu. Občas nás v nemocnici ošetřuje slovenská sestřička či různobarevný lékař. I to jme přežili. Domy nám staví Ukrajinci – doma často inženýři a učitelé, tady zedníci a obkladači.

Taky jsme kvůli  nim nevymřeli, do mnohých z nich jsme se dokonce zamilovaly a vzaly si je a máme s nimi děti (viz naše sousedka).

Přesto máme nezaměstnané, ale i volná místa. Na učiliště se děti nehrnou. Všichni si přeci zaslouží maturitu – děti, podejte si co nejvíc přihlášek, někde vás vezmou, a až budete mít maturitu, budete pány a nebudete muset „robit od šesté do druhé“.

Takže když to shrnu. Ať si ti, kdo pracovat chtějí a budou na to mít (nemyslím finance, myslím kvalifikaci :-)), u nás klidně o tu zelenou kartu zažádají. Dokonce ať si tu vydělají, stejně jako někteří naši lidé si pojedou vydělat trochu dál na Západ. Pak ať se vrátí domů a nebo se tu vdají, ožení... prostě tak, jak to v životě chodí. Ale ať má kdo dělat to, co je potřeba. Jedno je-li to černoch, Vietnamec, Slovák, nebo Rom. Ale ať pracovat chce. Víme, že je spousta takových, kterým se nechce. A ti, kteří dlouhodobě práci sehnat nemohou, budou muset brát, co bude; je to smutné, ale je to tak.

Jsem pro kartu – zelenou, modrou, ale ať dá lidem šanci.