Seděla jsem u počítače, když někdo zazvonil. Z dálky slyším bodrý ženský hlas, který haleká: Jestli máte plyn u RWE, dáme vám dva roky fixní cenu. Vzhledem k tomu, že plyn se zdražuje i několikrát do roka, báječná zpráva. Ale pozor, máloco je takové, jak to vypadá.
Manžel na pokyn hlasité dámy naběhl a donesl požadovaný papír. Ale nebyl by to můj muž, aby nezačal klást doplňovací otázky. Znám ho, proto jsem vypnula. Vtom slyším: Paní, co to na mě hrajete? I začala jsem opět poslouchat. Na otázku, jak může mít levnější - tedy dva roky nezdražený - plyn i elektřinu, když máme elektřinu od zcela jiného dodavatele, mu paní doslova na půl huby odvrkla, že to si pak, až to sepíšou, zajde na příslušné místo přehlásit. Ale já nechci od tohoto dodavatele odejít. To musíte. Ale já nechci. Tak nebudete mít ty dva roky bez zdražení!
Bum, konečně jsme se dověděli, kde je zakopaný pes. Zajímavé, že o něčem takovém na začátku nebyla řeč. Připomnělo mi to pojistku ny byt, kterou jsem pozměnila před dvěma roky. Jen tak mimochodem mi pojišťovák sdělil, že zároveň podepisuji valorizaci pojistky. Nevím, co si kdo pod oním slovem představí, ale to, co to znamenalo ve skutečnosti, mě bohužel nenapadlo. Takže když mi za rok přišel přípis, že mám tolik a tolik sníženou základní sazbu o bonus za bezeškodný průběh, ale požadovaná částka byla o něco vyšší, tápala jsem. Bylo mi řečeno, že jsem přece podepsala valorizaci. Ani vysoká mi nepomohla, abych se nenechala převézt!
A tak bych mohla uvádět další a další příklady, kdy jsme braní u huby. Třeba T-Mobile. Nevybrala jste si z nabízených tarifů (proč bych vybírala, když jsem se svým nastavením byla spokojená!), tak jsme vás převedli sami, protože ten váš jsme zrušili. Bodejť by ne, když se mi tím hovory neúměrně zdražily.
Ale zkuste se bránit, když máte jen dvě možnosti - ano a ne, nic mezi tím. A jako u Erbena. Ať vyberete, co vyberete, nepomůžete si. Prostě nic není zadarmo, ani ta sleva ne.
