Blíží se volby a začíná to být cítit na každém kroku. Ještě se sice na ulici nerozdávají karafiáty a růže – i když možná že komunální politici jsou šetrnější než ti parlamentní, tak třeba tentokrát nebude ani žádná „žranice“, ani květinky. Zato plakátů a tiskovin je už všude plno.
Onehdy jsem se na jednom plakátu dočetla, že KSČM slibuje, když je zvolíme, ostravskou MHD zdarma. To je bomba!
Připomnělo mi to moje socialistické dětství a vyprávění soudružky vychovatelky v družině, jak každý, kdo o něco v obchodě požádá, to taky hned dostane. Blýskala při tom nadšeně svýma očima – jedno měla oříškové a druhé nebesky modré – a ze zdi nad ní se nakažlivě smál krasavec Julek Fučík. Tehdy jsem jí ještě věřila, že něco může být zadarmo, dnes už mě na něco podobného nikdo nenachytá – ale bohužel myslím, že mnozí lidé se zaradují a počnou se těšit na jízdu bez měsíčníku.
Hned poté se mi dostal do ruky volební časopis ODS. A co je pro ně pODStatné? Hlavně to, že prý splnili všechno, co slíbili. Zase asociace – „odvolávám, co jsem slíbil, slibuji, co jsem odvolal“…. Je to pyšná princezna, nebo ta s tou zlatou hvězdou – spíš ta druhá, ale to není pODStatné. Četla jsem to totiž v posteli před spaním a naříkala při tom na rozbolavělá ramena po sotva dvacetikilometrové projížďce na kole po oficiálních porubských cyklostezkách. Ty byly uvedeny na jednom z čelních míst. To že jich je spousta, je sice pravda, ale kvalitou buď připomínají tankodrom, nebo vedou společně s chodníky. V prvém případě to odnesou vaše záda a ramena – nemáte-li jako já odpruženou přední vidlici, v druhém vaše nervy, protože hádat se neustále s chodci a sledovat pobíhající psíky, hrající si děti a rozzuřené důchodce, je nad lidské síly. A ještě musíte šlapat do pedálů! Typický nažraný vlk. A to jsem ještě zamlčela pokus jet po některé z cyklostezek na inlajnech, když na padesáti metrech chodníkocyklostezky je patnáct dvoucentimetrových puklin, jimž se nedá vyhnout.
Třetí strana, která bojuje o můj hlas, je hnutí Ostravak. Vydávají stejnojmenný časopis, který je velmi kritický ke všemu a ke všem. Dostala jsem od nich navíc placku se sloganem, že Jsem Ostravak. Což o to, Ostravakem se cítím být, časopis je pěkný, barevný, s obrázky, nabitý informacemi o tom, co kdo kde „zdupčil“, ale trochu mi vadí, že s ním přišli až teď nedávno. To to nevěděli už na jaře, že Karolína smrdí nebo že před kostelem nebudou ani stromy, ani záchodky, ale další parkoviště?
Moc bych jim fandila, ale jak mám vědět, že je to upozorňování na „bordel“ nepřestane pár dnů po volbách bavit?
Tak nevím. Budu nadále vybírat krabici v chodbě našeho paneláku a pátrat po tom, co mi kdo nabídne. Spěchejte, už moc času nemáte. U korýtek je vždycky tlačenice, zato u volebních uren to často zeje prázdnotou.
