Od 1. srpna, to znamená ode dneška, nám pošta citelně podražila své služby. Prý díky mailům lidé posílají méně dopisů, pošta nevydělává, a proto bylo třeba zdražit všechny druhy známek, aby se díry v zisku nějak zaplácly. Taky to nějak nechápete?
Tento způsob hospodaření se u nás v poslední době stává lidovým obyčejem. Tak třeba vodárny. Nejdřív nás učili šetřit vodu. Neplýtvat, pouze se sprchovat, nečistit si zuby pod tekoucí vodou. Jsme, my Češi, sice lehce natvrdlí, ale tohle jsme pochopili poměrně brzo - šlo o naši kapsu. Ale hle! Ono se nám to nevyplatilo, neboť vodárny se vyhojily na nás, spotřebitelích, tím, že zdražily, aby dorovnaly klesající zisk.
Podobné to bylo s elektřinou. Šetřete, nenechávejte svítit, vypínejte spotřebiče, nenechávejte je v stadby režimu, ušetříte. I začali jsme šetřit. Dusíme vlastní děti, aby v pokojíku nesvítily všemi světly, jak jsme činili my v jejich věku, nutíme je vypínat televizi, málem když jdou na záchod, a bum. Náš dodavatel opět zdražil, neboť nevydělává, protože se nadměrně snížila spotřeba. Nepřipomíná vám to Šimka s Grossmannem a: "Nechci tu slevu zadarmo"?
Milá pošto, nevím, jestli mě zvýšení poštovného povzbudí k tomu, abych posílala více dopisů. Navíc když dopis poslaný z Ostravy v pondělí dojde do Prahy s bídou ve čtvrtek - vysvětlení pošty: v Ostravě je centrální pošta v Přívoze - tam se dopisy musí shromáždit, v Praze je totéž v Malešicích. Tedy dva mezistupně. Mail si dcera přečte prakticky ihned, a po skypu si to dokonce můžeme říct z očí do očí. Kdybych nebyla sběratelem pohlednic, tak se na poštu vykašlu docela. S jejími službami tak docela spokojena nejsem (ani jeden pohled třeba nepřijde nepoškozený, nepomačkaný) a ještě jsou její služby nekřesťansky drahé.
Milý pane Lado. Vaše nádherné pohlednice jsem roky rozesílala o Vánocíchi i o Velikonocích. Omlouvám se, přejdu na mobil a mail a budu posílat přiblblá předpřipravená přáníčka s disneyovským motivem. Škoda.
