Vánoce klepou na dveře a už hodně
dlouho a silně. Již od října nás v obchodních centrech vítá vtíravá
melodie Tiché noci a „dudlaj, dudlaj, dudlaj dááááá“, všude nás nabádají, ať nenecháváme
nákup dárků na poslední chvíli, ať si pospíšíme, nebo zaváháme…
Když to tak sleduji, začínám mít pocit, že na nás ty Vánoce útočí ze všech stran pomalu půl roku. A ještě ani nestačíme sklidit františky a prskavky, už na nás z reklamních letáků mrkají zajíčci a kuřátka s ubezpečením, že Velikonoce jsou tady coby dup. Z církevních svátků, které měly vést ke zklidnění, k setkávání všech členů rodiny, jsou svátky konzumu. Očekávalo se, že se každý z nás na chvilku zastaví a zamyslí se nad tím, jaký má jeho život smysl. Pro koho a pro co vlastně žijeme. Takto to vypadá, že žijeme hlavně pro to, abychom se dobře najedli, utratili co nejvíc peněz v hypermarketech a zaplnili co nejvíc kontejnerů odpadky. Obchodníci počítají, kolik vydělali, či naopak prodělali, bankovní instituce si mnou ruce nad tím, kolik lidí nachytaly na „levné“ půjčky (už od 3 500 Kč měsíčně – nikde jsem se ale nedověděla na jak dlouho), do toho psychologové nabádají, ať nepropadáme konzumu, zastavíme se a…..
Nemáte pocit, že to je jako když pes jitrničku sežral? Většina lidí navíc ještě vzdychá: už aby ty svátky byly za námi, nebo: nejradši bych ty Vánoce zrušil. A do toho těšící se děti, vůně vanilkových rohlíčků a čisticích prostředků.
Vánoce jsem jako dítě měla moc ráda, a to i přesto, že jsem nejedny z nich strávila v posteli s dietou. Jako matka dvou dětí jsem je střídavě milovala a střídavě nenáviděla – to když jsem se snažila všechno stihnout včas, abych viděla rozzářené oči dětí. Většinou byla nakonec nějaká hádka a párkrát byly Vánoce ohrožené úplně. Vzpamatovávala jsem se z nich někdy dost dlouho. Teď mě nic nehoní, Vánoce strávím v pohodě, jen mě trochu ruší ten obchodní blázinec a reklamní trháky všude kolem nás. Ráda bych světu poslala vzkaz: Lidi, kašlete na dárky, na shon a spěch! Prostě si jen tak užívejte volna, klidu a udělejte si pohodu. Pod stromem až ke stropu nemusí být dárky za desetitisíce. Mějte se rádi, nehádejte se, neničte si zdraví přejídání ani rozčilováním. Za chvíli tu jsou přece Velikonoce, tak šťastné a veselé :-)
