Slevy, věrnostní kartičky, peněžní bonus, prémie, výhra - ať jdete do jakéhokoliv obchodu, je to stejné. Bráníme se, ale stejně nakonec většinou neodoláme a necháme se ukecat. Bude to přece výhodné!
Dnes jsem měla cestu do centra, tak jsem si s sebou vzala obligátní pozvánku, ať si jdu koupit své výrobky se slevou. Jeden výrobek prý dostanu se 40% slevou a dva za cenu jednoho. A ještě malou pozornost. Ale pozor, nesmíte si koupit výrobek se zeleným bodem. V butiku hledám a hledám, možná devadesát procent výrobků má na cenovce zelený puntík, vybírá se moc těžko. Ale co, vždycky se hodí mít doma něco, co poslouží jako dáreček pro někoho, na kom nám záleží. A když už jsem tady, mají tu hezké věci, tak na cenu moc nekoukám. A ještě přeci dostanu dáreček. Až v autobuse se mi to začne v hlavě rozkládat.
Tento obchod není jediný. Ještě mám v peněžence kartičku do jednoho sportovního obchodu - vlastně hned do dvou konkurenčních. Pravidelně mi od nich chodí nabídka slev. Kdybych je chtěla využívat, skončili bychom zahrabaní do tenisek, lyžáků či triček. Hned vedle jsou dvě kartičky, které mi načítají finanční bonus - opět patří konkurenčním obchodním řetězcům. V nabídkových letácích se předhánějí, kdo mi co nabídne levněji. Podobně mě zlanařila jedna lékárna - manžel se zaregistroval v té druhé, aby se to nepletlo. Další dvě kartičky mám ze dvou konkurenčních drogerií - jedna mi nabídne ke každému nákupu kafe, druhá knížku kupónů na samé "výhodné a potřebné" zboží - zajímavé, využiju z ní tak desetinu.
A to nepočítám, kolik registrací a nabídek slev jsem odmítla. Stejně vetšinou zjistíte, že kdyz si zboží, ktere vám řetězec tak velkohubě nabízí a k tomu slibuje, jak si vás bude i nadále hýčkat, koupíte v obchodě blízko svého domova, kam chodíte skoro denně, vyjde vas to nastejno. A když si připočtete benzín - do hypermarketů se přece pěšky nechodí - když už, tak už - tak ve výsledku proděláte.
Z prodávání se nám stala věda. kterou je třeba studovat. Už učeň na své první praxi se učí, kam které zboží umístit, jak je nabízet. A nejen na poště vám vnucují i to, co nechcete. Vnucování čokoládových tyčinek u pokladny v Albertu, či levného šampónu u Rossmana mě pěkně štve. Kdybych o ně měla zájem, tak si je koupím.
A že to mají prodejci vymakané, o tom svědčí to, že můžeme být otitulovaní, jak chceme, každý z nás se občas nechá napálit. Pak toho možná litujeme, zlobíme se na sebe i na druhé, ale je to tak. Nakupování i prodávání je věda. A promiňte, nemám už čas, musím si objednat přes internet dvě lahve vína. Dostala jsem na ně dva výhodné kupónky a koupím je s dvacetiprocentní slevou! Nepřijdou mi sice domů, budu si pro ně muset zajet do hypermarketu, ale neberte to...
