Když jsem byla dítě, musela jsem občas vystát povinnou předfrontu u řezníka, aby až maminka přijde z práce, ještě vůbec něco ke koupi ještě bylo.
Vypadalo to obvykle tak, že dítě školou povinné v pátek ihned po příchodu ze školy zaujalo místo ve frontě před řeznictvím, kde už stály důchodkyně a ženy z domácnosti, a stálo tam tak dlouho, dokud nebylo vystřídáno rodičem. Ani pak nebylo vyhráno, protože nejlepší maso bylo obvykle ukryto pod pultem, a nebo jeho koupě byla podmíněna zakoupením něčeho jiného. Například ke 4 řízkům jste dostali půl kila bůčku. K játrů dršťky, ke svíčkové obojí, popř. ještě plíčka. Bylo to potupné, ale tak nějak si na to všichni zvykli. O to víc mě překvapuje, jak rychle na onu potupu zapomněli.
Dnes v letácích, které mi občas přistanou ve schránce, ač mám na ní nalepenou velkou ceduli: Letáky a reklamy prosím ne! naprosto běžně nacházíme obrovskými písmeny: AKCE!!! K pračce zn. XY 5 kg pracího prostředku zdarma. K televizoru ZY fotoaparát zn. AU. K zájezdu s nejmenovanou cestovkou jsem dostala fotoaparát, k novému mobilu ještě jeden - takový bych nekoupila ani osmdesátileté babičce, ale odmítnout nešel. To, co na první pohled vypadá jako skvělá příležitost, se ukáže často jako danajský dar. Chtěli jste si koupit nový, "nadupaný" mobil? Škoda peněz, když jste přece dostal ten onen - sic prostinký, ale zadarmo! Je nic moc? Ale byl zadarmo a darovanému koni.... Totéž bylo i s našim fotoaparátem. Na první pohled radost ze skvělého dárku, na druhý pochopení holé skutečnosti. Jedná se zboží, které by se těžko prodávalo - zastaralé, ne příliš povedené apod.
Všimněte si, že věc zcela naprosto potřebnou, jež součástí základního balení výrobku není, si musíte často dokoupit - třeba kabely, karty, ale to, po čem jste původně vůbec netoužili, dostanete ZADARMO! Nepřipomíná vám to bůček k řízkům? Mně čím dál víc ano. Reklama nás masíruje tak intenzivně, že už téměř ani nekupujeme nic jiného než slevy, a nejlpe s "dárkem". Doma se nám pak hromadí krámy a to, co nutně potřebujeme, pak stejně musíme koupit, akce neakce.
Měli bychom při nakupování více přemýšlet, zda koupit pračku za 9 000 Kč bez ničeho, nebo za 8 000 Kč a ještě s dárkem. Když je ona pračka levnější než ta první a ještě vám k ní nutí dárek, nebude v tom nějaký zádrhel? Kdyby byla skvělá a šla na odbyt, asi by k ní dárek nebyl. Takže je v tom skvělá politika obchodnické lobby - stejná jako pozvání na ochutnávku do oddělení v hypermarketu, kde jakoby mimochodem leží hromady neprodejného zboží s velikou cedulí: SLEVA až 50%. Přičemž ona sleva je např. také taková, že místo 299 Kč zaplatíte jen 209 Kč - ať počítám jak počítám, padesát procent to není. Ale vzhledem k tomu, že půlka národa neumí počítat (viz nové maturity :-)), obchodník se nakonec směje. A ještě vám u pokladny dá "dárek" - nálepky, za které si můžete "levně" koupit "kvalitní" kufry, skleničky, osušky - většinou právě to, co právě nepotřebujete a co je ve vedlejším obchodě levnější i bez samolepek na kartičce.
Tak tedy, vážení nakupující. Ochladilo se, vzhůru do obchodních center. Určitě vám tam dají něco zadarmo - když tam necháte dostatek peněz za jiné věci.
