Quo vadis, ženo? Vstříc šedi?
Nebylo to jediné moudro, které mi bylo loni podsunuto. 14.2.2014 jsem na sociální síti zveřejnila nadšení nad onom dnem. Odezva byla okamžitá. Zasypaly mě názory, pravidelně omílané i v prosinci, při každoročním souboji mezi Ježíškem a Santa Clausem. Určitě je znáte (a možná i říkáte): nepatří to do „naši“ tradice, je to trapná komerce, je to kýč…
Prostě nic nového pod málokdy vykukujícím českým sluncem.
Nemám nic proti procházkám po Petříně nebo proti líbání pod rozkvetlou jabloní, třešní, či jakýmkoliv stromem. Zaujalo mě ale jedno vehementní tvrzení, ke kterému se přidala většina: „Valentýna nepotřebujeme. Nám stačí 1. máj“.
Stačí. To slovo mi rok vrtalo hlavou (ano, občas jsem zpomalená…). Ale pak mi v polovině letošního února o počítačoví displej cvrnkl článek v on-line magazínu FC Class. Autor v něm tvrdil, že den Sv. Valentýna je muži nejvíce bagatelizovaný svátek. Nemůžeme si za tento názor náhodou my, ženy, protože nám stačí to málo, co se nabízí?
Před čtyřmi lety jsem na akci určené nadšencům kreativního psaní dostala úkol improvizovaně zahrát pacientku při vstupním pohovoru s panem doktorem.
„Co vás přivádí k nám?“ kolega „lékař“ ze sebe konečně vymáčkl otázku.
Měla jsem okno.
„Trápí vás něco?“
Pokrčila jsem rameny.
„Tak co tady vlastně chcete?“
Lezlo mi na nervy jeho předvádění. “ Jsem žena, rozumíte? Mám nárok nevědět, co chci!“
Spontánní odpověď účastníky kurzu náramně pobavila. Ale ono je to vlastně smutně pravdivé. My, ženy, jsme zvláštní tvorové. Málokdy víme, po čem vskutku toužíme. Neznalost vlastních snů nás činí nespokojenými. Příčiny pocitu nenaplnění svádíme na nedostatek času, výchovu rodičů, přemíru povinností, vymlouváme se na děti a partnery. Nedej bože ale, aby po našem boku nebyl žádný muž!
Máme strach pohlédnout vlastnímu nitru do očí, proto lačníme po uznání ostatních. Obáváme se odmítnutí a zklamání, a raději přešlapujeme u krmítka, kam nám ti „zkušenější“ podstrkují stravitelná zrnka předžvýkané moudrosti, které posléze papouškujeme.
Jaký je výsledek? Odmítáme barevné možnosti většího světa za ohradou bezpečné konformity. A tleskáme pár odstínům šedi.
Karolina Idrisova
Óda na stíny
Před několika lety v Náchodě za mnou přišla výherkyně soutěže v orientálním tanci. „V čem se ještě můžu zlepšit?“ Chvíli jsem nevěděla, co říct.
Karolina Idrisova
Sametové vyznání od polovičního přistěhovalce.
Před několika lety zaujal můj životní příběh Českou televizi. „Co vám zde nejvíc chybí?“ byla jedna z mnoha otázek. „Barvy, úsměv a víra,“ odpověděla jsem.
Karolina Idrisova
Střílení do vlastních řad. Těch ženských.
Začínám muže v západním světě litovat. Nemají to jednoduché. S trochou nadsázky lze říct, že my, ženy, zvládáme vše, co kdysi bylo jejich doménou.
Karolina Idrisova
Sexy mozek. Vzpomínka nejen na ten Paroubkův.
V Indonésii se od euro-asijských míšenců očekává, že z nich vyrostou modelky a herci. Je to pěkná blbost. Asi taková, jako kdybyste řekli, že všechny Brazilky chodí po ulici v bikinách. Jenže většina mých vrstevníků, česko-indonéského původu, toto očekávání splnilo.
Karolina Idrisova
Miloš Zeman a moje maminka
Miloš Zeman by se mohl pustit i do moji maminky. Ta modrooká blondýna totiž odcestovala do země s největší muslimskou populací v době, kdy nikdo v Československu nevlastnil barevnou televizi, internet měl ještě dlouho patřit do kategorie science fiction a zakladatelé Lonely Planet se teprve chystali na svoji první cestu po světě. Nerozvážná to bytost! V polovině 70. let, navzdory protestům vlastních rodičů, sbalila dvě batolata a na vlastní pěst začala žít, tam kde lišky, nebo spíš hadi, dávali dobrou noc.
Další články autora |
Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici
Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...
Podvod století za 2,4 miliardy. Ortinskému hrozí osm let a peněžitý trest 25 milionů
Luxusní auta, zlaté cihly, diamanty a drahé nemovitosti. To vše si kupoval osmadvacetiletý Jakub...
Rusové hlásí průlom fronty. Ukrajinská minela jim přihrála klíčové město
Premium Jako „den průlomů“ oslavují ruští vojenští blogeři pondělní události na doněcké frontě, kde se...
NATO by Rusy porazilo, Putin má jedinou naději, řekl polský ministr zahraničí
Rusko by se mělo bát Severoatlantické aliance, protože ho v případě střetu s ní čeká „nevyhnutelná...
Pokleknete a budete prosit. Generál slíbil zničit NATO do roku 2030
Velitel čečenských sil bojujících na Ukrajině a věrný obdivovatel ruského prezidenta Vladimira...
Role digitálních služeb České televize bude posilovat, říká její nový ředitel
Jan Souček stojí od října v čele veřejnoprávní televize. V kandidátském projektu uvedl mimo jiné...
Newyorská policie zasahovala na Kolumbijské univerzitě. Vyhnala demonstranty
Newyorská policie vyklidila v noci na středu budovu Kolumbijské univerzity, kde se před tím...
Česko si letos během oslav prvního máje připomene i dvacet let v EU
Sledujeme online Začínají každoroční oslavy prvního máje. V Praze pořádají tradiční setkání strany hnutí a spolky,...
Počkej na mě! Vyprovodil tátu do války, jeho fotka otevírala peněženky
Seriál Jeho rozzářená tvář bývala za druhé světové války vystavena v každé třídě a kanadským žáčkům...
- Počet článků 18
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 1783x
Vydaná kniha: "Na konci začátek" (Grada, 2012).