Jeden večer pod rovníkem
Před budovou indonéského parlamentu, JakartaMonika Rubinstein
Jakarta není přívětivé místo pro noční procházky. Dnešní vyhrocené demonstrace ale za sebou zanechaly ve vzduchu pachuť neskutečna. Sama jsem byla překvapená, že jsme my, tří cize vypadající ženy, nepřitahovaly přehnanou pozornost. Opatrně jsem ve tmě našlapovala podél dálnice, po pruhu, který připomínal ostrov z udusané, klouzavé hlíny, víc než chodník. Následovaly mě kamarádky, které neúnavně zaměřovaly svoje foťáky na to, co zbylo z bitevní scény. Prodraly jsme se davem čumilů, novinářů, uklízečů a hrstkou zbylých demonstrantů. Těsně u vjezdu na parlamentní půdu posedávalo několik stovek vojáků. Znejistila jsem, když je Eva a Monika, mé souputnice, začaly fotit. V hlavě se mi vynořila nedávná zpráva o novináři z Čech, který byl vyhoštěn z Indonésie. Údajně nevědomky fotil demonstraci v neklidné provincii na poloostrově Irián Jaya. Pro jistotu jsem vytáhla svůj novinářský průkaz a popostrčila holky, aby si pospíšily. Vojáci se na nás ale vesele smáli. Někteří se dokonce dožadovali zvěčnění na našich kamerách. Několik chvil jsem tuto scénu sledovala, když mi začaly slzet oči. Pak se přidalo pálení v krku. Hrdlo se mi samovolně stáhlo ve snaze si ulevit. Všimla jsem si, že podobný syndrom projevila Monika. Místní novinář, opřený o jedinou železnou bránu po mé pravici nás soucitně sledoval. Spolu se svým společníkem na nás zamířil svůj objektiv. V tuto chvíli jsme pro ně byly zajímavějším objektem než posedávající vojáci a schovaní poslanci rokující v parlamentní budově. „Většinou se to rozplyne do dvou hodin. Dnes toho ale použili víc než bylo nutno.“ Sdělil nám bez vyžádání. Došlo mi, že měl na mysli slzný plyn, který použili obranné složky, aby rozehnaly demonstrující dav a který teď nejspíš rozkládal i moji sliznici. „Ale proč by nemohli použít všechno, co je k dispozici, zvlášť když to nejde z jejich peněz?“ Pochopila jsem ironii, která byla obsažena v jeho otázce. Raději jsem ale jen nezávazně pokrčila rameny. Ani nevím, proč jsem zvolila mu neprozradit, že umím plynně indonésky.
Ještě jednou na mě a na Moniku zamířil svůj objektiv. Pak se zakoukal do dáli na vojáky. „This is not the real Indonesia, you know?“
Před očima mi proběhly obrazy mé soukromé Indonésie z dětství. To všechno, co mi za posledních 19 let v Čechách chybělo. Všudepřítomný úsměv, neustále bující zeleň, teplo, pouliční stánky s jídlem, od kterých by se mohli ještě učit michelinový kuchaři, červená půda okamžitě vydávající úrodu, tolerantnost, zdrženlivost, obrovský prostor ve kterém se rozpíná přes 13 000 ostrovů, nepřeberné množství barev flory, fauny, oblečení, jazyku a kulturního odkazu.
Vlasatý novinář vedle mě se protáhnul a zopakoval své tvrzení v angličtině,“Tohle doopravdy není ta pravá Indonésie, jen abyste to věděli.“
Tentokrát jsem mu odpověděla v Indonéštině,“Saya tahu“. Tohle přece já už dávno vím.
Karolina Idrisova
Óda na stíny
Před několika lety v Náchodě za mnou přišla výherkyně soutěže v orientálním tanci. „V čem se ještě můžu zlepšit?“ Chvíli jsem nevěděla, co říct.
Karolina Idrisova
Sametové vyznání od polovičního přistěhovalce.
Před několika lety zaujal můj životní příběh Českou televizi. „Co vám zde nejvíc chybí?“ byla jedna z mnoha otázek. „Barvy, úsměv a víra,“ odpověděla jsem.
Karolina Idrisova
Střílení do vlastních řad. Těch ženských.
Začínám muže v západním světě litovat. Nemají to jednoduché. S trochou nadsázky lze říct, že my, ženy, zvládáme vše, co kdysi bylo jejich doménou.
Karolina Idrisova
Sexy mozek. Vzpomínka nejen na ten Paroubkův.
V Indonésii se od euro-asijských míšenců očekává, že z nich vyrostou modelky a herci. Je to pěkná blbost. Asi taková, jako kdybyste řekli, že všechny Brazilky chodí po ulici v bikinách. Jenže většina mých vrstevníků, česko-indonéského původu, toto očekávání splnilo.
Karolina Idrisova
Miloš Zeman a moje maminka
Miloš Zeman by se mohl pustit i do moji maminky. Ta modrooká blondýna totiž odcestovala do země s největší muslimskou populací v době, kdy nikdo v Československu nevlastnil barevnou televizi, internet měl ještě dlouho patřit do kategorie science fiction a zakladatelé Lonely Planet se teprve chystali na svoji první cestu po světě. Nerozvážná to bytost! V polovině 70. let, navzdory protestům vlastních rodičů, sbalila dvě batolata a na vlastní pěst začala žít, tam kde lišky, nebo spíš hadi, dávali dobrou noc.
Další články autora |
Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici
Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...
Podvod století za 2,4 miliardy. Ortinskému hrozí osm let a peněžitý trest 25 milionů
Luxusní auta, zlaté cihly, diamanty a drahé nemovitosti. To vše si kupoval osmadvacetiletý Jakub...
Rusové hlásí průlom fronty. Ukrajinská minela jim přihrála klíčové město
Premium Jako „den průlomů“ oslavují ruští vojenští blogeři pondělní události na doněcké frontě, kde se...
NATO by Rusy porazilo, Putin má jedinou naději, řekl polský ministr zahraničí
Rusko by se mělo bát Severoatlantické aliance, protože ho v případě střetu s ní čeká „nevyhnutelná...
Pokleknete a budete prosit. Generál slíbil zničit NATO do roku 2030
Velitel čečenských sil bojujících na Ukrajině a věrný obdivovatel ruského prezidenta Vladimira...
Česko si letos během oslav prvního máje připomene i dvacet let v EU
Sledujeme online Začínají každoroční oslavy prvního máje. V Praze pořádají tradiční setkání strany hnutí a spolky,...
Počkej na mě! Vyprovodil tátu do války, jeho fotka otevírala peněženky
Seriál Jeho rozzářená tvář bývala za druhé světové války vystavena v každé třídě a kanadským žáčkům...
Bijec migrantů živoří. Salvini zamrzl v minulosti, spásu hledá v bájném mostu
Premium Někdejší hvězda italské krajní pravice Matteo Salvini politicky živoří. Jeho strana Liga před...
Strach z problémového nájmu? Majitelé bytů mají získat garanci za nájemníky
Premium Stát chce motivovat majitele nemovitostí k poskytování bydlení i rizikovým nájemcům. Pronajímatelé...
Mezinárodní obchodník – balicí stroje
ManpowerGroup s.r.o.
Středočeský kraj
- Počet článků 18
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 1783x
Vydaná kniha: "Na konci začátek" (Grada, 2012).