Vánoční pověry a zvyky, zkrátka a dobře - pranostiky
Už odmala jsem slýchávala spoustu zákazů a příkazů z úst mých osudových žen. Maminky a babičky. Tak to bylo v běžném roce. Pravá smršť pak přicházela hlavně na vánoce.
Mám podezření, že moje hluboce zasunutá křehká dětská dušička u mě vylézá takhle na povrch právě vždycky o vánocích. Svátcích míru a klidu.
Dumajíc o všem možném a nemožném jsem dnes potkala kamarádku Mirku. "Nestíhám nic, už ani jíst a ani spát. A co úklid, navíc to vánoční cukroví", kvílela mi do košíku. Nákupního, v Albertu, abych upřesnila místo činu. A kdyby prý večer a hned i ráno nepolkla neurol, tak nejede. Nestíhá. Uzavřela svojí samomluvu tímhle veskrze módním slovem. A že to mají za vinu prý pověry a starodávné zvyky.
A tak i já jsem si postupně začala vybavovat, kolik těch pranostik a zvyků vlastně znám. A že už tuhle neděli je Barbory. Takže musím nastříhat nějaké barborky a zlatý déšť. Prostě mít zelenou větvičku a pak sledovat i předpověď. Protože jsem slýchávala:
Jaké je počasí na sv. Barboru, takové je až do vánoc.
Vzápětí pak přijde Lucie, tak ta prý noci upije a dne nepřidá.
Štědrý den se v tuto dobu přímo hemžíval spoustou zákazů. Zákaz mletí obilí. Zákaz vylévání vody na dvůr. Zákaz vynášení popela z kamen. Z dalších pak zákaz rychlého vstávání od stolu o samotném svatvečeru. Zákaz jakéhokoliv předení, navíjení, šití, tkaní a motání. A hlavní zákaz - cokoliv v tento den připálit (vztahoval se na úplně celý den).
Moje rodička pak k těmto pověrám přidala (podezřívám jí, že vlastní) zákaz věšení prádla. A zděšeně mi jednou takhle o štědré noci rvala z ruky plenky mojí čtyřměsíční dcery. Které jsem se vyplížila tajně pověsit na šňůru v zahradě. Maminka mě prostě hlídala na každém kroku. A stopovala, jak jinak.
Uff, byla to pro mě vlastně fuška, sem tam něco dodržet. Ne, že bych někdy chtěla mlít obilí, to tedy ne. Ale popel, tak ten jednou můj drahý chtěl ráno vynést a maminka po něm skočila ze své židle přímo ukázkovým flopem. Chudák zlatá, ještě že nebyl večer. To pak nevím, jak by od stolu vlastně vstala. Měla zákaz. Byla hospodyně.
K zmíněnému nepřipálit cokoliv na Štědrý den se musím vrátit. S mrazením v zádech. Babička byla ty své poslední vánoce už hodně nemocná. A tatínkovi tehdy chytily noviny od doutníku. Nikdy, vlastně nikdy na to nezapomenu. Babička pak na jaře v březnu zemřela.
Dodržované zvyky bývaly někdy veselé, přímo kratochvilné.
Jako z jablek, věštilo se i z ořechů. Po rozlousknutí se stejně jako po rozkrojení mělo oblevit zdravé jádro. Aby věštilo pevné zdraví po celý nadcházející rok. No, tak to jsem ve své rodině nikdy nezavedla. Pranostika mě jaksi podržela ve své moci.
O štědrovečerní noci se také lilo olovo do vody a věštilo podle měsíce (nevím jak).
Nesezdané děvy házívaly často botou a třásly černým bezem. "Třesu, třesu bez, pověz ty mně pes, kde můj milý dnes." Půvabný zvyk, který dokáže rozňafat chlupaté miláčky po celém okolí. A pak se v tom vyznejte, kde se ten či onen štramák nachází.
Vdavekchtivé dívčiny také o vánocích vysekávaly v ledu na řece otvor, aby viděly tvář svého budoucího manžela. Kdo by neznal Erbenovu Kytici. Hoj, tak tohleto kratochvíle tedy nebyla. Ani náhodou.
Hodně je dodnes rozšířen (údajně šumavský) zvyk v předvečer tříkrálového svátku. Někdo z domácích napíše svěcenou křídou na zárubně všech dveří v domě: "K + M + B." Kašpar, Melichar, Baltazar - jména třech králů. Ve skutečnosti to znamená: "Christus mansionem benedicat" - Kristus požehnej tomuto domu.
Takže - požehnané a krásné vánoce všem.
Ludmila Ibehejová
Tak o tuhle morovou ránu jsem si -pane Dušku - nekoledovala a určitě za ní ani nemůžu
Chtěla jsem o všem, co nás tohle jaro postihlo (a hned oba s manželem) spíše mlčet, dokonce i před našimi dětmi. Ale ti mají právo vědět, co se u nás děje a tak s těžkým srdcem jsem je informovala. S těžkým srdcem, plným kamení...
Ludmila Ibehejová
Sen je prý jen sen a kdo mu věří...
Sny jsou podle názoru mnohých psychologů a i psychiatrů údajně obrazem nitra, jakousi skládankou úzkostných pocitů, uložených kdesi hluboko v koutku naší duše.
Ludmila Ibehejová
Jak jsem obdržela dávku ...
A to naprosto nečekaně, bez žádosti a dokonce proti své vůli. V pondělí jsem totiž byla na pravidelné oční roční kontrole, protože pečuji o sebe v rámci svých možností
Ludmila Ibehejová
Umět se radovat - o to vlastně běží
I malé pousmání by nás mělo automaticky naladit na lepší vlnu. A to bych se na to podívala, aby s takovým úsměvem nebyl svět hned hezčí. Mým bonusem je sametový úsměv naší krásné dvouleté vnučky, který mi dokáže prozářit celý den.
Ludmila Ibehejová
Tak tu máme další rok
"Když si delší dobu myslíš, že je všechno špatně, tak to také špatně je" - Murphy. Silně pochybuji, že můj milovaný dědeček něco od pana Murphyho četl. On, bojující kdysi na Piávě, vnímal běh světa po svém. A rád o tom mudroval .
Další články autora |
Atentát na Fica. Slovenského premiéra postřelili
Slovenského premiéra Roberta Fica ve středu postřelili. K incidentu došlo v obci Handlová před...
Fico je po operaci při vědomí. Ministr vnitra mluví o občanské válce
Slovenský premiér Robert Fico, který byl terčem atentátu, je po operaci při vědomí. S odkazem na...
Fica čekají nejtěžší hodiny, od smrti ho dělily centimetry, řekl Pellegrini
Zdravotní stav slovenského premiéra Roberta Fica je stabilizovaný, ale nadále vážný, řekl po...
Pozdrav z lůžka. Expert Antoš posílá po srážce s autem palec nahoru
Hokejový expert České televize Milan Antoš, kterého v neděli na cestě z O2 areny srazilo auto, se...
Putinova časovaná bomba. Kadyrov umírá, rozjíždí se krvavý boj o trůny
Premium Ramzan Kadyrov ještě dýchá, v Čečensku se však už začíná hledat jeho nástupce. Naznačují to i...
Turisté si zajeli do Afghánistánu. Střelci část Evropanů povraždili i s průvodci
Neznámí ozbrojenci v pátek večer v provincii Bámján v centrální části Afghánistánu zabili tři...
Projekt Východní štít. Polsko na hranicích postaví opevnění za miliardy
Polsko investuje deset miliard zlotých (asi 58 miliard Kč) do zvýšení bezpečnosti své hranice s...
Kdysi ji voda nezajímala, teď jí chybí. Francii dráždí hráz Ženevského jezera
Švýcarsko nemá o vodu nouzi. Jeho sousedé však ano. Francie, kterou loni zasáhla extrémní sucha, se...
Gruzínská prezidentka vetovala „ruský“ zákon. Jde do boje s vládou
Gruzínská prezidentka Salome Zurabišviliová podle tiskových agentur vetovala kontroverzní zákon o...
- Počet článků 206
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 763x