Téměř tři kila neslýchaného štěstí
To naše dlouho očekávané štěstí je malinkatá vnučka Anička, s pusinkou jako růžový lísteček, s prstíčky vzdorovitě zatnutými do drobounkých pěstiček a s řasami jak hedvábná křídla motýlů. Zatím jí vídáme jen v denně posílaných mailech...
Panebože, snad jí vezmu jednou i do náruče. Dřív než udělá první krůčky - anebo až půjde do první třídy? Kdy to asi tak bude, kdy, kdy?
Tohle štěstí přišlo právě včas. Poslední dobou jsem se totiž začala cítit opotřebovaná a úplně k ničemu. Například jsem zjistila, že v denním tisku alespoň jedním okem urputně sleduji veškerá úmrtní oznámení. A nastojte - i kolika let se dotyční (úplně cizí lidé) dožili. A že začínám být skoro jako moje chodská švagrová, která mého muže (svého bratra) při každé návštěvě už celá léta, co jí znám, neúnavně informuje: "Kdo umříl a kdo má vopraudicky na kahánku".
Takže, v ten slavný den jsme si, nejen já, ale i můj mobilní operátor docela mákli. Svým kamarádkám, známým (kdekomu) jsem odeslala asi třicet hysterických esemesek a obdržela asi čtyřicet odpovědí. Neméně hysterických.
Druhý den - první volání bylo už v 5.30 - se situace s malými obměnami opakovala. Mému mobilu jsem už napodruhé vyčerpala kredit a kolem poledne začal jevit první známky vyčerpání i můj drahý.
V rodině máme dva psychiatry. A tak z mnoha dřívějších veselých debat (kde ty krásné doby jsou) vím, že: " Hysterie je: nenormální způsob duševních reakcí, vycházející ze silných dráždivých vnějších podnětů a projevující se obvykle i tělesnými příznaky. Vyznačuje se kolísáním nálad a přehnanou citlivostí vůči okolí, rozmarností a i nevhodným vystupováním na veřejnosti." Potud citace.
A tak náramně rozkolísaná, přímo rozdrážděná, jsem po obědě vyrazila pro něco menšího neboli tekutého na zub. A přímo rozverně zakoupila několik lahví šampaňského. Na oslavu ve dvou - jak smutné.
Ostatní šampíčka se ale budou určitě (snad) někdy hodit...
Že vzápětí dojde i k nečekanému veřejnému vystoupení (viz citace), tak to jsem z té přemíry rozcitlivělosti netušila.
Platíc u pokladny kartou (dvakrát mi z roztřesené ruky vypadla) jsem zahlédla mávající kamarádku Hanku. Kamarádku z nejmilejších, kterou jsem o svém neobyčejném štěstí zatím ještě neinformovala! A tak posunkovou řečí přes respirátor jí ukazuji, že na ní počkám u východu z prodejny.
Jak tak čekám a těším se na ní, sáhnu do kapsy pro klíče a - šup - letí zmuchlaná účtenka do koše. Když v tom jsem si uvědomím, že do odpadků odplachtila i moje občanka, kterou od začátku lockdownu nosím "pohotovostně" v kapse kabátu. Na přicházející Hanku než vykřiknu: "Už se narodila a já zahodila."...
Přivolaný pracovník z ochranky si mě vzápětí nedůvěřivé měří: "No teda, vyhodit občanku, to by jeden do vás neřek.." A závěrem a podle předpisu nás obě (mě i znovunalezenou kartičku) notně vydesinfikuje.
"O štěstí se musíš vždycky s někým podělit, protože sdělené štěstí je pak mnohem, mnohem větší," říkávala před léty moje babička.
A protože jsem se mockrát podělila, věřím, že nám všem bude už konečně líp.
Ludmila Ibehejová
Tak o tuhle morovou ránu jsem si -pane Dušku - nekoledovala a určitě za ní ani nemůžu
Chtěla jsem o všem, co nás tohle jaro postihlo (a hned oba s manželem) spíše mlčet, dokonce i před našimi dětmi. Ale ti mají právo vědět, co se u nás děje a tak s těžkým srdcem jsem je informovala. S těžkým srdcem, plným kamení...
Ludmila Ibehejová
Sen je prý jen sen a kdo mu věří...
Sny jsou podle názoru mnohých psychologů a i psychiatrů údajně obrazem nitra, jakousi skládankou úzkostných pocitů, uložených kdesi hluboko v koutku naší duše.
Ludmila Ibehejová
Jak jsem obdržela dávku ...
A to naprosto nečekaně, bez žádosti a dokonce proti své vůli. V pondělí jsem totiž byla na pravidelné oční roční kontrole, protože pečuji o sebe v rámci svých možností
Ludmila Ibehejová
Umět se radovat - o to vlastně běží
I malé pousmání by nás mělo automaticky naladit na lepší vlnu. A to bych se na to podívala, aby s takovým úsměvem nebyl svět hned hezčí. Mým bonusem je sametový úsměv naší krásné dvouleté vnučky, který mi dokáže prozářit celý den.
Ludmila Ibehejová
Tak tu máme další rok
"Když si delší dobu myslíš, že je všechno špatně, tak to také špatně je" - Murphy. Silně pochybuji, že můj milovaný dědeček něco od pana Murphyho četl. On, bojující kdysi na Piávě, vnímal běh světa po svém. A rád o tom mudroval .
Další články autora |
Atentát na Fica. Slovenského premiéra postřelili
Slovenského premiéra Roberta Fica ve středu postřelili. K incidentu došlo v obci Handlová před...
Fico je po operaci při vědomí. Ministr vnitra mluví o občanské válce
Slovenský premiér Robert Fico, který byl terčem atentátu, je po operaci při vědomí. S odkazem na...
Fica čekají nejtěžší hodiny, od smrti ho dělily centimetry, řekl Pellegrini
Zdravotní stav slovenského premiéra Roberta Fica je stabilizovaný, ale nadále vážný, řekl po...
Pozdrav z lůžka. Expert Antoš posílá po srážce s autem palec nahoru
Hokejový expert České televize Milan Antoš, kterého v neděli na cestě z O2 areny srazilo auto, se...
Drahé a rezavé, řeší Ukrajinci zbraně z Česka. Ani nezaplatili, brání se firma
Premium České zbrojařské firmy patří dlouhou dobu mezi klíčové dodavatele pro ukrajinskou armádu i tamní...
Havaroval vrtulník prezidenta Íránu Raísího, vracel se z Ázerbájdžánu
Aktualizujeme Íránská státní televize hlásí nehodu vrtulníku při přesunu prezidenta Ebráhíma Raísího a hovoří o...
Změnila se koncepce péče o válečné veterány. Chybí ženský prvek, stěžují si
Minulý rok představila ministryně obrany Jana Černochová se šéfem odboru pro válečné veterány a...
Řidič na Lounsku narazil do stromu, ve zničeném vozidle zemřel
Náraz do stromu nepřežil v neděli ráno u Staňkovic na Lounsku řidič osobního auta. V autě cestoval...
Policisté při hokeji zakročili proti muži se zbraní, vypadala jako kalašnikov
Dlouhou střelnou zbraň nesl v ruce osmnáctiletý mladík, proti němuž v sobotu po poledni zakročili...
Prodej rodinné domy, 200 m2 - Prysk - Dolní Prysk
Prysk - Dolní Prysk, okres Česká Lípa
3 990 000 Kč
- Počet článků 206
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 763x