Jak přežít za volantem...
V létě před dvěma roky jsem se dvěma kamarádkami vyrazila autem jedné z nich na Chodsko. Navštívit další spolužačku. Pak jsme se vracely k nám na chalupu.
Úzká silnice, okreska, stoupala do mírného kopce. Brzy jsme dojely nákladní auto s přívěsem, které před námi namáhavě supělo. A hlavně neskutečně čoudilo.
"Přece se za ním nepotáhneme" brblala Marie. "Smrdí jako prase, předjedu, je tu přerušovaná čára." A nic nedala na moje varování, aby neblbla a držela se radši za ním, protože jsou tu samé zatáčky.
Buď dělala, že neslyší anebo skutečně neslyšela. A vyrazila.
Silnice do kopce byla v tom okamžiku volná. Když jsme ale byly asi v polovině kabiny náklaďáku, objevilo se najednou v protisměru rychle jedoucí auto.
A jeho řidič na nás než zběsile troubil a blikal. A hlavně - vůbec nezpomalil.
Nebylo už kam se uhnout.
Naštěstí ten svůj auťák strhnul a prosvištěl si to kolem po krajnici.
A Marie - ta stačila jen tak tak předjet. Že má uražené boční zrcátko na straně u řidiče, tak to zjistila až u nás na dvoře.
Jsou některé okamžiky, které se hned tak z paměti nevymažou. A tenhleten mezi ně docela určitě patří.
Ludmila Ibehejová
Tak o tuhle morovou ránu jsem si -pane Dušku - nekoledovala a určitě za ní ani nemůžu
Chtěla jsem o všem, co nás tohle jaro postihlo (a hned oba s manželem) spíše mlčet, dokonce i před našimi dětmi. Ale ti mají právo vědět, co se u nás děje a tak s těžkým srdcem jsem je informovala. S těžkým srdcem, plným kamení...
Ludmila Ibehejová
Sen je prý jen sen a kdo mu věří...
Sny jsou podle názoru mnohých psychologů a i psychiatrů údajně obrazem nitra, jakousi skládankou úzkostných pocitů, uložených kdesi hluboko v koutku naší duše.
Ludmila Ibehejová
Jak jsem obdržela dávku ...
A to naprosto nečekaně, bez žádosti a dokonce proti své vůli. V pondělí jsem totiž byla na pravidelné oční roční kontrole, protože pečuji o sebe v rámci svých možností
Ludmila Ibehejová
Umět se radovat - o to vlastně běží
I malé pousmání by nás mělo automaticky naladit na lepší vlnu. A to bych se na to podívala, aby s takovým úsměvem nebyl svět hned hezčí. Mým bonusem je sametový úsměv naší krásné dvouleté vnučky, který mi dokáže prozářit celý den.
Ludmila Ibehejová
Tak tu máme další rok
"Když si delší dobu myslíš, že je všechno špatně, tak to také špatně je" - Murphy. Silně pochybuji, že můj milovaný dědeček něco od pana Murphyho četl. On, bojující kdysi na Piávě, vnímal běh světa po svém. A rád o tom mudroval .
| Další články autora |
Kolik toho víte o vesmíru?
Planety, černé díry, Měsíc nebo slavné vesmírné mise. Vesmír fascinuje lidstvo od nepaměti a dodnes...
Jste milovníkem italské kuchyně? Tak se ukažte!
Pizza, těstoviny, tiramisu nebo Aperol Spritz. Italská kuchyně patří bezpochyby k nejoblíbenějším...
V Letenských sadech hořelo, na nábřeží se odkláněla veřejná doprava
V Praze v Letenských sadech hořelo. Na místě zasahovalo několik jednotek hasičů. Podle policie byl...
Barrandovský kopec bez pozlátka luxusu. Nafotili jsme zákoutí, kterým se filmová čtvrť nechlubí
Filmový magnát Miloš Havel. Režiséři a herecké star. Takhle obvykle vnímáme Barrandov, hlavně jeho...
Tichý zabiják neodpočívá ani v létě. Horko umí zamávat se zdravím, pozor na tlak
Léto je období, kdy máme konečně pocit, že se život zpomalil. Dny jsou delší, kalendář méně...
Brouk z barmského jantaru s unikátními tykadly mění pohled na vývoj světlušek
Mezinárodní tým vědců objevil v barmském jantaru téměř 99 milionů let starého fosilního brouka z...
Po stopách Máchy: Dvoudenní výprava Kokořínskem nabídne hrady, skály i skvělé pivo
Karel Hynek Mácha tu našel svého Viléma, odehrála se zde bitva pěti armád a žízeň se tu hasí v...
- Počet článků 206
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 767x



















