- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
Naprosto disciplinovaně vysedávám doma po boku svého drahého. Jsme totiž oba dva ohrožená skupina - Věk, Váha ( "nad"), Vysoký tlak a kdoví, co ještě - a jestli existuje něco dalšího odporného na "V", tak to určitě máme taky. Oba dva.
Ráno mi kamarádka Andulka poslala SMS, že se bojí i větrat, aby se k ní virus nedostal náhodou oknem. A co jako já na to.
A tak jsem jí vesele (přímo rozverně) odepsala, ať si na něj počíhá a kdyby k ní vlítnul, tak ať ho zkusí umlátit dobře propečeným řízkem. Že já to tak dělám a že šťavnatý řízek (udělaný s láskou) je to nejlepší na rozhánění smutku. (Radit ostatním, to mi totiž docela jde).
Jinak mám další báječnou kamarádku, která držívá párkrát do roka týdenní řízkovou dietu a za ten týden vždycky až o půl kila zhubne. Fakticky, není to na ní sice vidět, ale vyprávíme si o tom. A strašně se tomu vždycky nasmějeme. A probíráme to, hádejte jak - no přece - s řízkem (někdy i dvěma) v ruce.
Andulka mi pak asi za hodinu s pláčem zavolala: "Tobě se to mluví, ty se máš, jste na to dva. Ale co já, sama v 1+1."
Asi netuší, holka moje milá, že i já dělám co můžu. Vyvařuju ostošest (svíčková, guláš, vepřová se zelím a občas nějaká ta rouška), uklízím už několikrát uklizené, čtu, luštím a trénuju. Svižnou chůzi mezi kuchyní, obývákem (TV), ložnicí, WC a balkónem. Jeden dětský pokoj je moje rouškovna a ten druhý žehlírna. Vyvařovna je pochopitelně v té kuchyni.
Do sklepa, k popelnicím a na občasný nákup vyráží pak jen můj zápasnický manžel. I když je ta ohrožená skupina (věk) víc´ než já.
Jsem totiž pylový alergik a tak si mezi lidi moc netroufám. Abych je případně nevyděsila svým zastaralým letitým astmatem.
Před chvílí mě ale příšerně vyděsil on, můj drahý. Chystal se nakoupit a když jsem mu (ještě v teple domova) láskyplně uvazovala náhubek, hromově kýchnul. A rozburácel svou rozložitou zápasnickou hruď tak, až zadrnčela všechna okna v našem domě. (Pouhých sedm pater).
"Co se divíš, to je z toho tvýho věčnýho větrání," vmetl mně vyčítavě do tváře. Až jsem si na momentík pomyslela, jestli se s Anduličkou v tom jejím malinkatém 1+1 na mě nedomlouvají.
Nejsem ale žárlivka - a tak až se vrátí s chlebem a strdím, vyděsím ho na oplátku zase já. Tentokrát studenou večeří.
Další články autora |