Ukradli jste milion? Kradete málo.

Pamatujete rok devadesát pět? Fialová saka, bílé ponožky a zlatý řetěz kolem krku? Veliké řeči, mercedes jak vrata do stodoly a hromadu dluhů? Pamatujete správně. A jen tak mimochodem, už jsou zase tady.

Kolegové bankovní úředníci tuší, o čem bloguji. Jak Fénix z popela se nám za těch sedm tučných let znovu rozmnožil druh, který byl na vyhynutí: hochštapler v bílých ponožkách, podvodník a notorický neplatič.

To máte tak. Daří se nám dobře, peníze tak nějak utěšeně přibývají, zásadní problémy nejsou a všichni začínáme těm druhým věřit. V takovém živném substrátu se ale najednou začne dobře dařit dávno pozapomenutým šmejdům, lotrům a parazitům.

Zničehonic se zas hojně objevují blazeovaní jedinci, kteří si vezmou na firmu zboží za milion a příští týden začnou naříkat, že firma je najednou plajte, Vy už nic nedostanete a oni za nic nemůžou.

Zničehonic zas potkávám lidi, co položili loni jednu firmu, letos druhou a příští rok položí rovnou dvě, aby se měli ještě o něco líp. Zas ale také slýchám o projektech, že banka X bude financovat panu Y vývoz steliva pro kočky na Fidži, nebo že banka A půjčí slečně B na pěstování amerických žížal.

Nezapomínejme tak rychle, přátelé. Ďábel nezmizel, byť se možná na chvilku stáhl do ústraní. Šmejdů je stále dost, to jenom na pár let zastrčili hlavy do písku.

Ovšem teď je zas usilovně vytahují.

Včera jsme se zrovna potkal s nějakým pánem z Prahy, co zrovna jen tak nešťastnou náhodou začal dlužit  miliony ve své stavební firmě. Pán je to maličký, tlustý, plešatý a očividně odporný, Mercedes má větší než guvernér Tůma, barák za Prahou naleštěný a blondýnu pod třicet, údajně krásnou. Jako kdyby vypadl z let devadesátých. Před pár lety za sebou nechal pět milionů dluhů v jedné firmě, teď se pokouší dalších deset utopit v další a ještě jednu má připravenou.

Že to není až tak moc peněz? Pravda. Jsou kvanta takových "nových neplatičů", co si nakradli ještě mnohem víc.  Jenom proto, že lidé začali být naivní, důvěřiví a nebo rovnou hloupí. Jiné vysvětlení neznám. Abychom celé toto hochštaplerské vzedmutí eliminovali, je potřeba začít zas věřit kupeckým počtům, radit se s odborníky a nedávat do ničeho a nikomu peníze či zboží dřív, než to bude nezbytně nutné.

Jenom doufám, že zas nebude platit, že ukrást jen milion je holý nesmysl, když jich mohu ukrást rovnou  deset.