Amazon.

Děcka v páte obecné chtějí být popeláři. Dospělí chtějí žít o něco málo líp. Tak proč ksakru chcete, vy dospělí Češi, robotovat pro Amazon?

Není pochyb. Sklady Amazonu vytvoří pár tisícovek bídně placených otrockých pracovních míst a přispějí pár stovkami milionů do státního rozpočtu. To je ale asi tak všechno.

V měřítku celé České republiky nebude přínos Amazonu měřitelný. Nezaměstnaných ubude nejvýš pár stovek a státnímu rozpočtu Amazon pomůže zcela nepatrně.

Zároveň však budování amazonských skladišť odpovídá na daleko důležitější otázku: chceme se opravdu pokoušet o moderní ekonomiku, založenou na pokročilých technologiích a vyrábění výrobků s vysokou přidanou hodnotou, nebo o tom chceme jenom hloupě žvanit? Chceme nezaměstnané občany vzdělávat, nebo je chceme nahnat do robotáren, kde dřív či později chcípnou?

Kdo je pro amazonské krabice, ten chce Čechy cpát do robotáren za šedesát korun na hodinu. Kdo není pro, chápe, že robotárny jsou stejná cesta do pekel jako kdysi podkrušnohorské doly: jednou, docela brzy, je budeme bořit a budeme si vlasy rvát, že nás kdy napadla tak nebetyčná pitomost ty krabice stavět.

My opravdu nesmíme věřit na krátkodechá řešení. Nesmíme si myslet, že nás zachrání idiotské ničení vlastní měny nebo stavění obludných plechových krabic na zemědělské půdě. Nezachrání. Nám všem pomůže jenom usilovná, mnohaletá poctivá dřina a snaha konkurovat světu tam, kde je to nejobtížnější. Nebudeme dobří hned, nebudeme asi ani zítra, ale dvacet, třicet let by mohlo stačit. Ono to jde, když se trochu chce.

V hospodářské soutěži se zbytkem světa prostě není možné padat na kolena před každým amazonem. Kdo se před zbytkem světa ponižuje, nebývá povýšen. Bývá tak nanejvýš nakopán špičatou botou.