Tajná volba nejen z hlediska volební komise

Napřed posílám gratulaci vítězi voleb. Ani jsem si nestihl uvědomit, kdo vyhrál, ale volbu respektuji a za její regulérní pravost spolu ručím. Tuším, že mohl vyhrát generál, neboť v našem okrsku jsme spočítali 70 % hlasů pro něj.

Ale člověk nikdy neví. Co se jeví v Praze, nemusí fungovat už ani v Jílovém u Prahy. Výsledky jsem nestudoval, protože mi nepřijde zajímavé, kdo vyhrál. Oba kandidáti jsou prostě menší zlo než stávající prezident.

Nejtěžší na práci komise bylo letos společensky únosné a přátelské zahánění voličů, kteří chtěli aklamovat svoji volbu a do jisté míry často nevědomky měli tendenci ovlivňovat tajnou volbu a suverenitu jednotlivce přímo u voleb. Ono již gesto, že nám na stůl vraceli volební lístek jednoho kandidáta před zraky dalších čekajících voličů, ačkoliv měli lístek decentně zahazovat do připraveného hlídaného pytle na papírový odpad, nebylo z nejzdařilejších. Při tajné volbě jsme museli takřka u drtivé většiny voličů trvat na dodržení odběru obou lístků a přípravy obálky za plentou.

Našli se i takoví, kteří po volbě doslova zevlovali a glosovali volbu. Připomínali, že různé restaurace za jistý volební lístek dávají pivo apod. Snažili jsme se vyzývat tyto voliče ohleduplně a s úsměvem a nutno podotknout, že se to vlastně dařilo a celkově podařilo. Kéž by to nyní podobně dělali i ostatní po voliči v kontaktu s jinými po voliči. Tím, že volba byla tajná, nelze si být jistý zásluhou nikoho, jak volil. Dnes se podle výsledku mnozí mohou tvářit, že volili generála, ale může to být jen úlevná přetvářka před soudobým husitským hnutím (Pod jednou? Nebo pod obojí?!)

Měl jsem mnoho příležitostí k tomu, abych se zamyslel nad smyslem respektu k jiným volbám a názorům. A jsem velmi rád, že jsem u toho takto po několikáté mohl být. Voliči stejně o svých kandidátech vědí jen povolené informace, přetvářku a taktiku. Věcné diskuse bylo totiž minimum. Nakonec já jsem šel na volbu ze svého genealogického hlediska a mnohem více mne oslovuje rodilý původ generála než občana podnikatele. Nikoli kvůli profesi, ale kvůli zajímavému původu. Zatímco kořeny původu rodů míří u občana podnikatele na Slovensko, které ovšem nevnímám jako mnoho nynějších mladých coby cizí zemi, kořeny generálského rodu míří do Malých Svatoňovic. Ano, do těch Malých Svatoňovic, kde se roku 1890 narodil spisovatel Karel Čapek. Čapkovi ovšem pocházeli odjinud, ale rod Pavel, před rokem 1800 Pavlů, sídlil na místě nejméně od roku 1700. Do Malých Svatoňovic přišli z Velkých Svatoňovic, a tam z nedaleké vesničky Petrovice. Předtím však tento tkalcovský rod v celkem masivním rozrodu sídlil ve Rtyni. A protože tam sahají i kořeny rodu tatínka mé maminky, cítím se být nejméně generálovým krajanem. Troufnu si předpokládat, že mám s generálem více tisícin procenta společných genů než s Babišem. (Osudy jeho rodinného původu jsou pěkně popsány na  wiki zde.)

A stejně vám neřeknu, koho jsem volil. Zákonodárce měl rozum a tajnou volbou chtěl a stále chce ochránit různorodé voliče. Na agresivní dotaz mohu nanejvýš připustit, že v prvním kole jsem volil ženskou kandidátku. Ale ani tím si nikdo nemůže být jist. Připomínám to proto, že se jistě v komentářích objeví jasnovidné názory, které mne jistě označí za voliče onoho či tamtoho. Tajná volba vlastně umožňuje průchod demokracie. Totalitní ovlivněnou volbu jsem si užil dostatečně. Nátlak na voliče a po voliče je příznakem totalitních volebních nohsledů, kterými jistě demokratičtí a slušní spoluobčané nechtějí být. Sebeovládání je ukázkou kultury, kterou buď máme nebo jsme hulváti, kteří neslyší ani na ženské odmítnutí v lásce. Ne znamená ne a je nechutné takovou volbu neslyšet a nerespektovat. Všem přeji hlavu vzhůru. Nikdo naštěstí nemůže nikomu prokázat jeho volbu, a proto by ani neměl posuzovat a odsuzovat. Vraťme se opět k tomu lepšímu, co nás čeká a může potkat jen, budeme-li podobně naladěni. Jinak štěstí na potkání ani nepoznáme.