Obecně se o něm ví málo. Nicméně vyšla celkem čtivá publikace od historičky Michaely Košťálové. Soukromé podrobnosti člověka současně vykreslují a polidšťují. A kdo vůbec ví, jak se jmenovala Milada Horáková za svobodna?
Pikantní podrobností života Horákové je její rozdělené manželství. Jejímu manželovi Bohuslavu Horákovi (1899-1976) se podařilo uprchnout na západ. Příjmení, pod kterým Miladu Horákovou známe, tedy přijala od muže, který neměl příležitost sdílet s ní osudy až do hořkého konce. Po roce 1968 se k němu do USA uchýlila jejich dcera Jana, která od popravy Milady žila u její sestry Věry Králové-Tůmové.
Rodné příjmení Milady tedy bylo Králová. Její otec Čeněk (Vincent) Král pocházel ze středočeské mlynářské rodiny. Královic rodin mlynařila v okolí Podhradního mlýna v Hodkově č.p. 40 u Dolních Kralovic, blízko Zruče nad Sázavou. Čeněk (1869-1956) však nebyl s mlynařením spokojen a tak opustil svého otce Čeňka a matku Annu Královou rozenou Franclovou, aby se vydal na obchodní dráhu do Českých Budějovic. Stal se obchodním zástupcem malého tužkového podniku, který soupeřil se samotným Koh-i-norem Josefa Hardmutha. Díky obchodním záležitostem hodně cestoval. Obchodoval i v celkem daleké Dalmácii. Jako pravý vlastenec své doby se zajímal i o politiku a národní probuzení. Jeho idolem se stal TGM. A to do té míry, že se dokonce podle dobových svědectví samotnému TGM podobal, zejména štíhlou vysokou postavou. Jeho srdce si získala Anna Velíšková (1874-1933). Prý to byla láska na první pohled. Anna byla dcerou kutnohorského truhláře Čeňka (Vincence) Velíška a Anny Velíškové rozené Zvonečkové.
Milada byla druhorozenou dcerou (1901-1950) Čeňka a Anny. V roce 1914 Milada jako dospívající dívka sledovala smrt svých dvou sourozenců (Marta 15 a Jiří 6), kteří zemřeli na septickou spálu, kterou naopak ona sama překonala. V následujícím roce se narodila poslední dcera Věra. Rodinu prožité neštěstí semklo a oba rodiče se snažil Miladu ve všem podporovat. Dopřáli jí maximální možné vzdělání. Jak je známo Milada vystudovala práva na Univerzitě Karlově.
Milada také pomáhala matce se starostí o mladší sestru. V době politického procesu pak byla její sestra Věra jediná, s níž se směla osobně setkat. Sestra Věra se také ujala její dcery po vykonané popravě. Popravy se nedožila matka Anna, která zemřela na rakovinu již v roce 1933. Otec Čeněk svou dceru přežil o celých pět let. Milada vypsala svoje city ve tklivých dopisech rodině, které se naštěstí dochovaly a mohou dnes svědčit o pokorné a citlivé povaze Milady Horákové.
Její vztah s manželem Bohuslavem se dá nazvat romantickým a rovnoprávným. Mladý zamilovaný Bohuslav psal své vyvolené básně. Milada se zase vzdala svého katolictví, aby se mohla provdat za evangelíka Bohuslava. Do posledních hodin života Milada netušila, co se stalo s jejím manželem. A kdyby se to nedozvěděla náhodou, zemřela by v naprosté nevědomosti. K tomu naštěstí nedošlo.
Žádost o milost poslal prezidentu republiky dokonce Albert Einstein, bohužel ani to s Gottwaldem nepohnulo. Přejme si, ať se takové časy nikdy nevrátí.
