Sloup smíření a lásky se již veze

Česká realita se díky láskyplnému poselství katolického pojetí světa rozzáří a rozjasní. Masy místo nákupních galerií vezmou útokem katolické kostely a odmítnou veškeré nenávistné postoje k ublíženým a poníženým.

Obnovený Mariánský sloup na Staroměstském náměstí jistě zaujme ještě více turistů a ponoukne je k návštěvě Prahy. I česká veřejnost a tuzemští turisté se konečně obrátí zády ke křížům v dlažbě a zapomenou na spory minulosti. Zdvihnou své oči vzhůru k Panně Marii bojovnici. Potěší se její bojovnou doprovodnou svitou. Sám se půjdu podívat. Historické náměstí je již téměř dokonale konzervativně celistvé. Návrat k baroku. V myšlení i umění. Doufám, že tato první pseudobarokní nápravná socha započne periodu novobaroka, kdy jistě vzniknou další úchvatná díla symbolizující dějinnou přítomnost nesmrtelné církve svaté.

Věřím, že nyní spokojené katolické bratrstvo podpoří další nápravy historických křivd. Na svou restauraci či likvidaci čekají další artefakty. Například by bylo nanejvýš vhodné smířit se s postavou českého krále Jiřího z Poděbrad, jehož socha zdobila průčelí  Týnského chrámu.  V tom případě by se již nemuselo trvat na vrácení ostatků králova přítele a spolupracovníka utrakvisty Jana Rokycany do Týnského chrámu, kde byly původně pohřbeny. Jiří z Poděbrad by ovšem byl pravým symbolem smíření. Byl dokonce v bitvě u Lipan, kde byli husitští radikálové poraženi, a byl na správné straně katolické panské jednoty. K vyznání měl však velmi tolerantní postoj, jehož by nám všem bylo třeba.

Jistě nebude pro všechna církevní bratrstva žádný problém podpořit v zájmu historické obnovy a spravedlnosti rekonstrukci  Krocínovy kašny.  Tato úžasná památka, která byla svého času z náměstí odstraněna protiprávně by se měla v nynějších letech restaurační velkorysosti vrátit. Navíc by to mohla být další zakázka hnedle pro několik neobarokních sochařů a kameníků. A jestliže nás Mariánský triumfální symbol upomíná k hluboké minulosti, Krocínova kašna by nás naopak mohla torpédovat mezi pokrokové ekologické národy. Kašna je původně starší než mnohé jiné bezcenné stavby na náměstí. Já bych například uvítal zbourání tuctového paláce, z jehož balkónu Gottwald oznamoval povedený únorový puč roku 1948.

K restauraci kašny je hnedle několik důvodů. Pokud jste někdy byli na Staroměstském náměstí v horkých letních dnech, jistě byste uvítali jakékoli osvěžení uprostřed rozpálené dlažby a pískovců či kamení, jež se na náměstí hojně vyskytují. Díky kašně by nebylo již na náměstí k zalknutí. V případě zmíněné Krocínovy kašny je také vhodné ukázat zahraničním škarohlídům, že i my to s ekologií myslíme vážně, a že jsme vždycky uměli zacházet s vodou, jíž dnes začíná být i u nás nedostatek. Vody bude zanedlouho méně než katolíků či jiných církevních bratrstev. Vodní atrakce by rovněž byla vhodnou zábavou pro děti. V proluce zlikvidovaného domu s Gottwaldovým balkónem by mohla vzniknout hypermoderní hydrologická stavba ekologického muzea s vodními atrakcemi a tobogánem ústícím do nedalekých stanic metra. Jistě by se tam našlo i zákoutí pro mnou nově založenou ekologickou církev, klidně někde v podkroví, abychom měli dostatečný nadhled i nad Mariánský sloup. Na obnově radničního křídla bych netrval. Svého času tam shořel významný český archiv nevyčíslitelné hodnoty. Je to smolné místo a celému qarteru by spíše slušel huňatější parčík, kde by se jistě snesl i usmiřující pomníček pro pomýleného vlasteneckého nešťastníka Sauera, který byl zmanipulován československými snílky o masarykovské svobodě k onomu nevhodnému vandalskému činu. Prostě smíření na n-tou. Náměstí by posléze nenápadně mohlo získat tento nový symbolický název: Náměstí totálního českého smíření.