Předseda KSČM soudruh JUDr.Vojtěch Filip to myslí dobře

Soudruh Filip neohroženě bojuje na půdě sněmovny proti přijetí zákona o protikomunistickém odboji. Má pravdu. Soudruh Filip byl na rozdíl od těch šmejdů co podkopávali socialismus řádným občanem a nikdy nebyl ve vězení. Řádně udával občany, kteří nectili socialistickou demokracii. Stal se ideovým spolupracovníkem a dostal krycí jméno Falmer.

A protože udával často a rád, dostával za to i finanční odměny. Posledních 500 Kč mu bylo vyplaceno ještě 15.listopadu 1989. V tak zvané vyrbovce si ho českobudějovičtí estébáci nemohli vynachválit : Falmerovi byl předložen závazek o spolupráci, který si podrobně přečetl. Ideový spolupracovník pochopil o co je žádán a závazek o spolupráci osobně podepsal Dále prohlásil, že se vždy vynasnaží veškeré úkoly dle svých schopností a možností splnit. Soudruh Filip je mazaný a tak o deset let později tvrdil u soudu, že o své spolupráci nevěděl a chtěl, aby byl ze seznamů vymazán a protože nebyl k dispozici vázací akt s jeho podpisem, soud mu musel vyhovět. Předseda komunistů ale lhal. Jeho spis se náhodou našel i s jeho podpisem, ale to už prý bylo pozdě. Že soudruh lhal naše soudce nezajímalo ani náhodou. 

Soudruh Grebeníček bývalý předseda KSČM v boji proti tomuto zákonu argumentoval, že je adorací teroristických aktů minulosti. Nevím, které měl na mysli, zda ty komunistické, nebo nějaké jiné, anebo zrůdnosti svého otce, sadistického vyšetřovatele StB z Uherského Hradiště. Zato si dost dobře vzpomínám jak v televizní debatě 26.3.2000 vysvětloval rozdíl mezi ideologií nacistickou a komunistickou z hlediska poznání objektivní pravdy z hlediska objektivního bádání marxismu-leninismu (to je síla). Tehdy snad poprvé v životě reagoval pravdivě, když zcela vážně vysvětlil, že komunistická ideologie a hlavně její praktické naplnění je lepší než nacistická a tudíž se k ní nemůže přirovnávat. A pokračoval: " Nacisté i komunisté dělali prakticky stejné zločiny, které směřovaly k potlačení lidských práv a vyústily v genocidu, avšak nacisté v Německu svou ideologii a záměry veřejně prezentovali jako svůj cíl, zatímco komunisté veřejně takové činy odsuzovali a nikdy netvrdili, že budou lidi zavírat do koncentráků a hromadně popravovat... Naopak veřejně hlásali, že všechno dělají pro blaho člověka (ostatně to říkají i dnes) a všechny tyto zrůdnosti dělali jen špatní soudruzi v rozporu s politikou strany." 

Soudruzi musí proti tomuto zákonu bojovat protože se obávají, aby navýšení penzí zbitých a zavíraných obětí jejich vlády nedostaly zvýšené penze na úkor komunistických papalášů a nebo nedejbože estébáků.

Nemusí se obávat, takový zákon, i kdyby ho sněmovna přijala, by ústavní soud zcela jistě zrušil, protože i mezi soudci je dost takových, kteří ve jménu KSČ soudili třídně a nezákonně. Stačí se jen podívat na internet, kde jsou členové této zločinné organizace v soudcovských talárech označeni.

V každém případě by zákon o protikomunistickém odboji měl být přijat, i v případě, že to bude jen symbolické gesto.