Tohle jste přehnal, pane arcibiskupe!
V sobotu 15. května se v motolském krematoriu v Praze sešli pamětníci, politici a další desítky lidí ke každoročnímu uctění památky obětí komunistického režimu, uvedla Česká televize. Mezi řečníky byl také arcibiskup pražský a primas český Dominik Duka. Není mi znám celý obsah jeho projevu, ale pasáž, kterou televize ve zprávách několikrát opakovala, mě pěkně nadzvedla.
„Položili své životy, ať formou umučení, či dlouhodobého strádání ve vězeních, v lágrech, anebo později, v té polosvobodě velkého, ostnatým drátem označeného prostoru, který se nazýval Československá socialistická republika.“ Pan arcibiskup, který byl sám v osmdesátých letech komunistickým režimem vězněn, má jistě právo vyjadřovat se o něm co nejostřeji. Ale právě jen o něm, o komunistickém režimu. Neměl by kálet na svou vlast, na svou zemi, a označovat ji „prostorem označeným ostnatým drátem“. Neměl by zapomínat, že pro většinu lidí – včetně těch pronásledovaných komunistickým režimem – to stále byla jejich vlast, či – jak říkají Němci – otčina, ať se v té době jmenovala jakkoli. Byla to země, již chtěli udělat lepší a zbavit se v ní těch, kteří kazili nejen její pověst ve světě, ale kteří především deptali a někdy doslova ničili její obyvatele.
Po druhé světové válce nebylo lehké být Němcem, nebylo snadné hlásit se k Německu jako své vlasti. Vyprovokovaná nenávist vůči Němcům šla někdy tak daleko, že se potíralo vše německé: nehrála se hudba německých skladatelů, nepromítaly se německé filmy, vládla neochota vydávat německé knihy. V Československu se dokonce vlastní jméno Němec psalo s malým počátečním písmenem. Nebylo lehké být Němcem, byť již tehdy zaznívaly rozumné hlasy o tom, že za válku a zla s ní spojená nemohou Němci a Německo, ale nacismus a jeho přisluhovači. Samotní Němci nikdy na svou zemi nenadávali, nekáleli na ni. Pro ně to byla vlast, Heimat, a s nacistickými zločiny to nemělo nic společného. Stejně nazírali východní Němci na svou vlast – NDR – a nehodlali se zříci své identity jen proto, že v ní několik desetiletí vládli komunisté.
I u nás je dost lidí (věřím, že většina), kteří nehodlají škrtnout čtyřicet let ze svého života – v mém případě 36 – jen proto, že zde vládli komunisté a že jejich Československá republika dostala od roku 1960 ještě přívlastek „socialistická“. Ostatně po listopadu 1989 tato republika změnila název ještě několikrát a nakonec zanikla. Přesto navždy zůstane mou vlastí, byť mým domovem je nyní Česká republika.
Arcibiskup Duka obvykle pronáší své průpovědi zpaměti. Přesto, či snad právě proto, se na ně jistě dobře připravuje. Pokud tedy vypustil ze svých úst pojem „označený prostor“, jistě to nebyla náhoda, nebo – jak se dnes říká – úlet. Je-li tomu skutečně tak, pak se jeho výrok nedá nazvat jinak než kálením do vlastního hnízda. Byl-li to však pouhý úlet, ovlivněný snad atmosférou situace, pak by si měl pan arcibiskup vzpomenout na jedno staré lidové – či přímo sedlácké – přísloví: Dvakrát měř a jednou řež.
Jan Horák
Redl versus Roedl
Někdy člověk slyší jméno, jež v něm vyvolá nečekanou asociaci. Najednou vidí něco, co nemá s aktuálním případem nic společného. Anebo přece?
Jan Horák
Ten letošní 21. srpen
Letošní připomínka (probůh, jen ne oslavy, jak jsme také mohli slyšet z některých „rádií“) okupace naší vlasti ze srpna 1968 měla všechny znaky klasického dramatu. Každý však mohl jednotlivé části vidět jinak. Já je viděl takto:
Jan Horák
Vivat Blanka!
Tak nám ji konečně otevřeli. Pro někoho megalomanskou stavbu maskující se něžným ženským jménem, pro jiné špičkové inženýrské dílo, jež má některé dopravní tepny města zbavit dlouhých kolon automobilů. Pravda bude někde uprostřed.
Jan Horák
Humor a empatie mu byly vlastní
„Aby to ale nevypadalo, že se nechám uplácet novináři,“ řekl prezident, zasmál se a uchopil orosený půllitr. Bylo to v roce 1994 na setkání prezidentů středoevropských zemí v rakouském Alpbachu, byl teplý srpnový večer a jedno studené točené přišlo k chuti. S mou kolegyní Jitkou jsme tehdy jako akreditovaní novináři na tomto setkání pozvali Havla „na jedno“, protože po formálním jednání a před oficiální večeří si chtěl svlažit hrdlo, ale neměl u sebe rakouské šilinky. Bylo z toho sice krátké, ale hezké popovídání nejen o politice.
Jan Horák
Listopad, jenž otřásl Československem -očima bývalého redaktora ČTK
Události ze 17. listopadu 1989 vnímal každý jiným způsobem: jinak zúčastnění studenti, jinak zasahující příslušníci Veřejné bezpečnosti a jinak novináři, kteří měli informovat veřejnost. Patřil jsem tehdy k těm, kteří měli nejširší přístup k zahraničnímu zpravodajství.
Další články autora |
Ženě se do ruky zakousl pes. Muž, který jí přispěchal na pomoc, zvíře zabil
Ženu v Žihli na Plzeňsku vážně pokousal volně pobíhající pes. Na pomoc jí přiběhl příbuzný, který...
„Krok ke třetí světové.“ Ukrajinci zasáhli klíčovou ruskou radarovou stanici
Ukrajinská armáda zřejmě tento týden zasáhla významnou ruskou radarovou stanici, která je součástí...
Brutální útok nožem v Mannheimu, policista po něm bojuje o život
Šest lidí v pátek utrpělo zranění při útoku nožem na náměstí v centru německého Mannheimu, uvedla...
Nemocnému synovi vstříkla do krve vodu. Chtěla jsem, aby to skončilo, řekla
Mimořádně nešťastný případ matky samoživitelky a jejího vážně nemocného dítěte řeší Městský soud v...
Česko explodovalo zlatou hokejovou radostí, fanoušci v Praze kolabovali
Česko v neděli zažilo hokejový svátek. Fanoušci vyrazili sledovat finále mistrovství světa na...
VIDEO: Alkohol a grogy za volant nepatří. Policie zapojila do kampaně děti
„V autě se vždycky pšipoutej“ nebo „Zpomal, kámo.“ To radí ti nejmenší řidičům na videu, které v...
Hasičská cisterna dostala smyk a havarovala, dva lidé se zranili
V sobotu krátce po půl desáté dopoledne havarovala hasičská cisterna mezi obcemi Žulová a Vápenná...
Česko zasáhly silné deště. Voda zaplavovala ulice, ničila stromy
Česko v noci z pátku na sobotu zasáhl silný déšť. Středočeští hasiči kvůli tomu zasahovali u třech...
Počet povolených oddlužení v minulých letech klesl, bylo jich skoro 18 tisíc
V Česku v posledních letech ubývá návrhů na oddlužení a povolených oddlužovacích procesů. Vyplývá...
Prodej pozemku k bydlení, 1423 m2, Kácov
Kácov, okres Kutná Hora
3 499 000 Kč
- Počet článků 16
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 985x