Bezpečnost EU je v rukou šílenců a je nejvyšší čas z ní vypadnout

Pokud bych o Evropě měl ještě nějaké iluze, po posledním článku z Hospodářských novin by mě jistě opustily. Šílenství? Tohle je EU!

Občas si v poslední době "na dobrou noc" pročítám různá média. A tak jsem narazil na článek o tom, jak současné teroristické útoky proměňují Evropu a její obyvatele.

V prvních odstavcích se dozvídáme o výjimečném stavu ve Francii, jak bylo zrušeno mnoho akcí, o uprchlických vlnách, se kterými přicházejí i teroristé (kdo tohle ještě před časem říkal, byl jasný nácek a xenofob) a o atmosféře nejistoty, kdy všichni vědí, že se jistě něco opět stane, jen nikdo netuší kdy a kde.

Následuje pasáž o v podstatě vlažné reakci evropských špiček, které sice tvrdí, že by se něco dělat asi možná pravděpodobně mělo, ale bomb na teroristy prší zoufale málo a to je nakonec nejdůležitější. Obamův největší strach je, aby nepolevily sankce proti Rusku.

Dál to začíná být hustější. Řeší se (ne)fungování v samotné EU. Jak se některé návrhy o bezpečnosti projednávají bezvýsledně celá léta, že spolupráce mezi jednotlivými státy v oblasti identifikace osob je v podstatě nulová, hranice Schengenu nikdo nehlídá, tajné služby spolu nespolupracují dostatečně a řešení ve všech těchto oblastech jsou buď jen sliby nebo totální nesmysly.

Článek uzavírá postesknutí, že Evropané si budou muset v budoucnosti víc rozmýšlet, na jaké velké akce půjdou a na které raději ne. Že bezstarostnost a optimismus jsou pryč.

Iluze bezpečí je pryč.

Přesto v článku září jiskřička naděje. Tedy po bruselsku. Řešení všeho je již na stole! Zakážeme lidem zbraně!

Cítil jsem se, jako by mi dal po čuni nějaký obrovský troll. Poloomráčen něčím zdrcujícím. Tak si to shrňme. Třicet šest odstavců článku nám říká, že evropské vlády jsou naprosto neschopné v ochraně svých občanů, nedokáží se shodnout, nedokáží jednat, nedokáží nic změnit, ani netuší co by měli dělat a jsou naprosto mimo. A když nás nemůžou bránit ony, tak ani my sami ne. To má být řešení. Ve světě, kde se prý už máme bát chodit mezi lidi se nesmíme bránit sami.

Obyčejní, slušní lidé, kteří chtějí chránit sebe a své blízké jsou pro naše špičky asi větším nebezpečím, než party teroristů, které si - jak z článku také vyplývá - můžou u nás dělat cokoliv a kdykoliv. Proč?

Jak správně podotknul jeden můj známý, po zuby ozbrojené Švýcarsko, se svojí domobranou, kde spousta lidí má všechny ty zlé, nebezpečné a útočné vojenské zbraně a kde je podstatně přísnější azylová politika, tyhle problémy (zatím) nemá. Určitě náhoda.

Naproti tomu naše eurokomisařka Jourová, která se k zákazu zbraní vyjadřovala, o nich zjevně ví jen to, že pokud to dělá bum bum bum, tak je to kulomet a ten je mocinky zlý a musíme ho hodit do Hory Osudu, aby se tam rozpustil, jinak se ho nezbavíme. Čekal bych, že příslušní lidé si k dané problematice aspoň něco zjistí, ale nejsem naivní.

Nevím, jestli jsou v Evropě tak zlí nebo tak hloupí. Každopádně jsou velmi nebezpeční a místo polstrovaných křesílek ve svých úřadovnách patří do polstrovaných místností a svěracích kazajek.

Hrozí nám totiž, jak řekl další můj kamarád, že se, stejně jako Japonci ve středověku, budeme muset učit sebeobranné techniky s vějířem nebo čajovým podšálkem. Nic lepšího nám totiž nezbude. Jenže doba a zbraně pokročily. Nedávno italské policie zadržela 800 brokovnic pašovaných z Turecka do Belgie. Proti brokovnicím to bude chtít pěkně masivní vějíř...

Mé předchozí shluky písmenek na toto téma:

Média nám lžou, ve Francii k žádnému střílení dojít nemohlo!

Nutně potřebujeme víc zbraní! Všude.

Odkaz na článek z Hospodářských novin zděs.