Snižování pocitu z horka ve městech

Během horkých dní se města často stávají předmětem politické diskuse, lépe řečeno mediálního vystupování, poněvadž města vykazují specifické klima s průměrnou vyšší teplotou vzduchu a dalšími změnami oproti venkovskému prostředí.

Úvod

V období naměřených vysokých teplot v centru Prahy se často odvolávám na nestandardní umístění stanic, jenže to právě spadá pod charakteristiku tepelného ostrova v centru města, která nelze významně změnit. Proto je potřeba hodnoty brát jako reálný fakt, i když jsem se s tím dlouho nechtěl smířit. V letních měsících mezi městem a měnším osídlením není prakticky moc velký rozdíl, proto téma snižování pocitu horka se zdaleka netýká pouze velkých měst. Rozdíl v naměřených hodnotách zhruba až o 3 i více °C v parném dni nehraje důležitou roli, protože v naprosté většině je to ovlivněno slunečním zářením a tudíž velké rozdíly v teplotách lze spatřit i na malém úseku. V Praze je v těchto chvílích nejtepleji, protože se jedná o největší osídlené území s menší plochou zeleně, což je pochopitelné. Ve skutečnosti ale rozdíl mezi např. Průhonicemi, Veselí nad Lužnicí a Prahou v určitých bodech bude zřejmě minimální. V Praze by se jistě dalo vybudovat více zelené plochy, ale je pravdou, že hlavní město se může chlubit nebývalou zelení. Praha tedy jakož obecný celek je v těchto chvílích třeba nejteplejší, ovšem nemělo by se to dávat do vztahu k jednotlivým místům. Přisadit si automaticky 2 °C k hodnotě z předpovědi můžeme leckde, protože maximální teplota se z předpovědi odchyluje na mnoha místech, nikoliv pouze v Praze.

"Pracovních příležitostí v lesích je méně než ve městech"

Myslím si, že bychom neměli slepě věřit tomu, že můžeme prostřednictvím více zeleně snížit teplotu vzduchu, stromy ve městech mají spíše účinek snížení pocitové teploty v určitých bodech. Kdybychom chtěli výrazně snížit dlouhodobě teploty minimálně v letních měsících v celé Praze, tak by si to vyžadovalo radikální změnu, což je nesmysl, protože město nemůže nahradit botanická zahrada. Skutečnost je taková, že v Praze je v rámci možností zeleně dost. Určitě se to dá zlepšit na tzv. strategických místech, kde je na to také prostor. Není proto třeba přehánět velkými projekty. Město se může starat o parky a sázet v některých vhodných ulicích stromy, obzvláště v centru a blízkém okolí. Myslím si, že to vše by se mohlo obejít bez dotací z Evropské unie.

Více uplatnit trh

Budoucnost hezčích a zelenějších měst vidím v uplatnění volného trhu. Přesněji řečeno město by si nemělo brát na sebe velké závazky, může se uplatnit tam, kde jistě žádná firma nic nezasadí - s rozumem. Politik by měl vydat jakési nezávazné doporučení (nikoli diktát), které by se vztahovalo k novým stavbám. Koneckonců je to v zájmu všech, aby v blízkosti nových budov byla zeleň, proto se také můžeme spolehnout i na trh.

Prahu radikálně změnit nemůžeme. Ani budoucí možné změny intenzity městského tepelného ostrova zásadně ovlivnit nemůžeme. Můžeme ho však zmírnit snížením pocitu z horka. V každém případě by to v politice nemělo být prioritou, obzvláště v období velkého zadlužení. V centru Prahy je stínu poměrně dost a v okrajových částech se může uplatnit (uplatňuje) volný trh.