Nejasný cíl klimatické dohody na regionální úrovni

Pařížská klimatická dohoda postoupila do další fáze. V rámci České republiky jí musí ještě schválit Parlament a podepsat prezident republiky.

Před schválením by bylo dobré, aby vláda předložila nějakou rozumnou taktiku, jakým způsobem si plánuje splnit jisté závazky. Veškeré opatření by se mělo dělat s ohledem na ekonomickou situaci. Vláda by se měla snažit, co nejméně škodit přirozenému tržnímu prostředí, které je nedílnou součástí svobody každého člověka.

Dále bych do dokumentů doporučoval přidat odstavec od ČHMÚ, který by měl uvést teplotní limit 2 °C na pravou míru. Z vědeckého hlediska nelze se příliš opírat o teplotní limit. Teplotní hranici můžeme brát snad jenom jakož orientační bod. Vzhledem k narůstajícím koncentracím skleníkových plynů a jejich povaze se udržovat dlouhá léta v zemské atmosféře, se může stát, že  příliš horlivé akce udržet teplotní limit pod 2 °C mohou způsobit značné škody. Proto by bylo dobré, podle rad některých klimatologů, se soustředit na to, aby se koncentrace rapidně v budoucnu nezvyšovaly. Pokud se plnění některých závazků zúčastní klíčové státy, snižování po malých kouskách by mohlo mít snad i nějaký efekt. Zadlužené státy logicky nemohou čelit budoucím rizikům při dopadech probíhající změny klimatu. Proto i z tohoto pohledu je nutné klimatickou politiku propojit s liberalismem. Konkrétnější liberální řešení naleznete např. zde: Aplikování liberalismu na ochranu klimatického systému, Jak postupovat při řešení klimatických změn?

Jakmile vláda nesplní tyto důležité body, prezident by měl s podpisem dohody otálet. Pokud vláda nepředloží žádné liberální řešení a nepřidá se žádný dodatek o teplotní hranici, doporučoval bych dohodu nepodepisovat.

Zdroj: www.infomet.cz