Statisticky patří leden mezi nejchladnější měsíce, přesto není zdaleka vždy pravidlem, že se to vyplní v každém jednotlivém roce. Vzpomeňme na minulý rok, kdy leden vykazoval nadnormálně teplé počasí.
V průběhu měsíce se střídal dvojí charakter počasí. Kromě teplejšího přílivu vzduchu v západním proudění naše území také výrazně ovlivňoval studený vzduch od severovýchodu. Začátkem měsíce u nás panovalo mrazivé počasí s nejnižší minimální teplotou -5,2 °C a v počátku období s nejvyšší maximální teplotou až 4 °C. Uprostřed období 1. až 7.1. se chladné proudění vzduchu prohlubovalo. Poté se značně oteplilo až na maximálních 7 °C. Od 16. 1. začal k nám opět proudit studený arktický vzduch od severovýchodu. Nejnižší minimální teploty klesaly pod -10 °C. Mrazivé hodnoty ovlivňovalo řada faktorů, mezi nimž patří nadmořská výška, vlastnost terénu, sněhová pokrývka a meteorologické podmínky. Velmi mrazivé teploty se u nás udržovaly až do 23.1. ČHMÚ vydal na velmi nízké teploty výstrahu. Od 23.1. do konce měsíce bylo teplo s nejvyšší maximální teplotou až 12,3 °C.
Leden byl na poměry v Praze bohatý na sněhové srážky. Zpočátku napadl pouhý poprašek. První viditelné centimetry se vyskytovaly od 4.1. Ke konci prvního mrazivého období napadlo až 4 cm (Zhruba, protože se v centru Prahy sněhová pokrývka těžko měří). Další výrazná sněhová nadílka se vyskytla přesně na konci druhého mrazivého období, kdy mohlo v průběhu noci a k ránu napadnout až 8 cm. Ovšem, jak rychle přišel, tak rychle i odešel. Jednalo se pouze o dočasnou situaci.
"Rekordy" v jednotlivém měsíci
Graf znázorňuje orientační přehled průběhu minimální a maximální teploty.
Pro srovnání přikládám na ukázku vytvořený graf z naměřených hodnot v lednu z roku 2015 a 2011.
Graf znázorňuje průběh minimální a maximální teploty.
Graf znázorňuje průběh minimální a maximální teploty. Hodnoty provází velká nejistota, neboť měření v té době nebylo soustředěno vždy na přesné hodnoty. Proto jsem nucen upozornit, že jde o hrubá čísla. Hodnoty nezřídka nevyjadřují skutečnou minimální a maximální teplotu.
V roce 2010 jsem na tom s měřením ještě hůře. Přesto se mohu o něčem trochu zmínit. Napadlo mnoho sněhu, který se udržel až do 17.1. Poté začala obleva, poněvadž po dlouhé mrazivé epizodě se začalo krátce oteplovat až na 3 °C. Podle poznámek totiž byla většina dnů v měsíci mrazivá. Jenomže se oteplovalo pouze krátce. Od 22.1. pomalu přicházel studený vzduch ze Sibiře a teplota večer klesala na -4 °C. Výrazné studené proudění vzduchu ze severovýchodu vydrželo až do 27.1. Minimální teploty často klesaly pod -7 °C. 27.1. se vyskytl nejchladnější den s minimální teplotou -15,8 °C. K večeru však teploty začaly stoupat na -5,4 °C, neboť přes den zřejmě jenom zřídka hodnoty stoupaly nad -6 °C. S takovým charakterem počasí jsou samozřejmě spojené další zimní projevy počasí. V Praze nebyla nouze o sníh. V závěru měsíce se v odpoledních hodinách oteplovalo až na 3,5 °C, i když poslední den byl pravděpodobně ledový s maximální teplotu až -1 °C.
Další zajímavostí je článek na infometu, který tak trochu polemizuje o nejchladnějším měsíci v roce.
Který měsíc je nejchladnější?
Náhlé stratosférické oteplení: A přijde tuhá zima ještě do Evropy? Můžete si také přečíst naučný článek na jasno.cz, v kterém se dozvíte něco málo o polárním vortexu.
