Fiskální pakt, úsporná opatření a uhlíková daň

Vláda schválila úsporné opatření, které spíše připomíná zneužívání daňových poplatníků. Úsporná opatření mají udržet schodek státního rozpočtu v letech 2013 a 2015 pod třemi procenty hrubého domácího produktu.

Jsem rád, že premiér Petr Nečas nesouhlasil s fiskálním paktem, ke kterému se většina států zavázala. Považuji za velmi důležité, že premiér nedopustil vměšování a kontrolu státního rozpočtu Evropskou komisí. Je přeci v zájmu každého státu hospodařit úsporně a nevytvářet dluhy. Zavazovat se a „skákat“ kolem Evropské komise, podle toho co nám doporučí, je opravdu nepřijatelné. Těžko si můžeme představit, že nám doporučí už nevyhazovat penězi z okna a nesmyslně nebojovat proti oteplování atd. Česká republika by tím přišla o své právo v konečné fázi rozhodnout jaký způsob hospodaření je nejprospěšnější. Proto máme volby a občané rozhodují svými hlasy, které politické strany budou u moci. Fiskální pakt je prostě nesmysl.

Nicméně stále České republice hrozí schválení smlouvy o změně fungování Evropské unie. Změna smlouvy umožní vznik Evropského stabilizačního mechanismu (ESM), který by se nás týkal, jakmile bychom vstoupili do eurozóny. Zdroj: Karel Zvára

Vláda se snaží nějakým způsobem snížit schodek, bohužel je to opět cesta zvyšování daní. Ministr financí nám předložil nějaká pravdivá čísla, nicméně součástí úsporného opatření je i zavedení uhlíkové daně.

Uhlíkovou daň jsem se snažil jemně načrtnout ve svém článku „Jak na globální oteplování?“. Myslím si, že zavedená daň by měla pouze splňovat dvě podmínky. 1. Nutnost a potřebu. 2. Nová zavedená daň by měla přinést občanům nějaký užitek.

Uhlíková daň není nutná a není potřebná, ale přinést užitek by mohla. Samozřejmě v době přerozdělování, regulování, zvyšování daní a zavádění nových o uhlíkové dani hovořit je poměrně šílené.

Nejenom v poslední době je velkým problémem v zimním období apod., zejména za inverzního charakteru počasí, špatná kvalita ovzduší ve městech a na venkově. Lidé si každý rok stěžují. Často jsem nad tím přemýšlel. Není jednoduché vymyslet nějaký rozumný a účinný krok, jak snížit zhoršenou kvalitu ovzduší nebo jí zamezit. Daň z uhlí by mohla motivovat občany k pořízení vhodnějšího topení a neobtěžovat okolí znečištěním. Je pravda, že tato daň se dotkne chudých rodin, takže ideální řešení to zrovna také asi nebude.

Četl jsem, že vláda by chtěla do roku 2020 docílit toho, aby domácnosti si do té doby vyměnily vhodnější kotle pomocí dotačního programu. Dotační program zřejmě vůbec není dobré řešení. Bohužel je to další zvýhodňování, a navíc státnímu rozpočtu to nepomůže.

Daň z uhlí to vyřešit může. Tato daň by se stala užitečnou ve chvíli, kdy občané by postupně důsledkem vyšší ceny uhlí si pořídili topení na jiné palivo. Nejsem odborník, ale mohl bych snad říci, že za současné stavu uhlíková daň není vhodná, ale může být prospěšná. Uhlíková daň může podpořit lepší kvalitu ovzduší na venkově. Podporuje snížení emisí CO2 a přispěje k lepšímu hospodaření státu. Očekávám, že daň by se promítla ve státním rozpočtu.

Nesouhlasím se zavedením daně z plynu a z elektřiny. To už je ždímaní. Jak mohou být lidé motivováni, když bude drahý plyn a elektřina. Vím, vláda vkládá naději do dotačního programu. Dotace by se ale měly minimalizovat a ne naopak. Dotace pokřivují přirozené tržní prostředí a do státního rozpočtu nepřinesou nic. Dotování je dle mého názoru špatný krok.

Vláda nám předložila k řešení situace špatného ovzduší na venkově ještě jedno opatření. Kontrola domácností. Nevím, zda-li je nutné se o tomto rozepisovat, ale myslím si, že kontrolovat kdo čím topí nepřinese dobré výsledky. Bude lepší na to zapomenout. Kontrola je dle mého názoru vhodná v případě hromadných stížností na bezohledné lidi, kteří topí plasty a jinými odpadky a obtěžují tím své okolí.

Se zavedením daně z uhlí bych eventuelně souhlasil pod podmínkou, že jiné daně se budou snižovat, a že vláda začne směřovat ke kroku zeštíhlení státního aparátu – potom také nedotovat - neregulovat a nepřerozdělovat. Důležité je také zrušit systém emisních povolenek.

Hlavním důvodem zavedení daně z uhlí by nebylo snižování CO2, ale podpořit lepší kvalitu ovzduší během topné sezóny.

A co chystá vláda?

Zemní plyn v konečném důsledku by se měl zdražit hned dvakrát. Vlastně se zdraží všechny energetické suroviny, které využívají domácnosti a firmy. Uhlíková daň nebude novou samostatnou daní, ale bude tvořena součástí energetické daně uplatňované na příslušné palivo. Daň se rozdělí na dvě složky – jednu, která bude zohledňovat energetický obsah paliv (energetické daně ve stávající podobě), a druhou, která bude zohledňovat obsah CO2 v palivu (uhlíková daň). Podniky, které jsou součástí systému emisních povolenek, nově zavedenou daň platit nebudou. Zdroj: ekolist.cz

Bude zřejmě nadále různě dotovat a domácnosti kontrolovat.

Jak už jsem si zvykli na ty řečičky, systém emisních povolenek je hlavní pilířem v boji se snižování skleníkových plynů – které se v globálním měřítku velmi pravděpodobně nesníží.

Ministr životního prostředí bude muset více šetřit. Ministerstvo v minulých letech hospodařilo s rozpočtem kolem 4 miliard korun, letos to už je 2,8 miliard a rozpočet dále bude klesat. Ministr Tomáš Chalupa by měl co nejdříve předložit konkrétní plán škrtů. Zdroj: ekolist.cz

Zdroje: ekolist.cz, čt24, svobodni.cz