Den otevřených dveří v ČHMÚ

24.  března byla příležitost se blíže seznámit s činností pracovníků Českého hydrometeorologického ústavu. Navštívil jsem centrální pracoviště v Praze - Komořanech. 

První stanoviště prohlídky a krátkých přednášek bylo věnováno hydrologii a životnímu prostředí. Pracovníci ČHMÚ nám představovali jednotlivé přístroje, které měří různé škodlivé látky.  Zaznělo i téma o vypouštění skleníkových plynů do zemské atmosféry, které by se měly podle rámcové úmluvy OSN snížit do r. 2020 o 20%, nemýlím-li se.

Poté jsme se odebrali na pracoviště, kde se předpovídá počasí. Předpovědi nejsou zdaleka určeny jenom pro uživatele v domácnostech, ale též ČHMÚ spolupracuje s různými subjekty, jako jsou silničáři, železničáři, zemědělci a třeba i filmaři atd. Zkrátka předpovědní místnost je i rozdělena na komerční úsek, kde se dělají předpovědi na objednávku. Na přednášce toho zaznělo mnoho, vše to nejzákladnější. ČHMÚ k předpovědím používá mnoho modelů, které přinášejí surová data, z nichž pak odborníci sestavují předpověď. Nelze říci, který model je lepší, každý z nich je užitečný při určité meteorologické či povětrnostní situaci. Nicméně bylo upozorňováno, že aplikace v mobilních telefonech nepřinášejí vždy seriózní informace viz. surová data. Meteorolog naznačil, že nejpřesnějším by měl být numerický model Aladin, neboť pracuje s rozsahem 4 km a ostatní kolem 25 km, které nemohou rozeznat krajinu podrobněji - např. na horách, kde teplotní rozdíl mezi krátkými úseky může být značný. Hovořilo se o úspěšnostech předpovědí, o úskalí měsíčních výhledů, o problematice předpovědí srážek a  pochopitelně i o varovném systému, který je propojen i na základě spolupráce s ostatními státy téměř po celé Evropě. Viděl jsem mnoho různých předpovědních map ukazující např. nízkou oblačnost, srážky z radaru umístěný v Brdech atd.

Dále jsme se přesunuli k sekci, kde byl věnován prostor letecké meteorologii, fenologii, klimatologii, knihovně a koloběhu vody v přírodě. Možná jsem něco vynechal. Prodávalo se na místě mnoho zajímavých prací a knih týkající se zejména hydrologii a atlasů včetně starších čísel meteorologických zpráv. Nemohl jsem přehlédnout velký fenologický atlas a velký atlas meteorologických map. Pamatuji si také, že meteorologové detailněji představovali princip měření slunečního svitu. Ústav se snažil upoutat pozornost fenologickým výzkumem rostlinstva, což je pozorování a vyhodnocování jednotlivých druhů rostlin v závislosti na ročním období a na podrobnější vliv počasí a jeho změny. Výše uvedený "Atlas fenologických poměrů Česka" je výsledkem vyhodnocení fenologických dat za období 1991 až 2010.

Na zahradě byla na ukázku představena automatická klimatologická stanice a srážkoměry. Viděl jsem teplotní čidlo, který zaznamenává teplotu a vlhkost vzduchu. Čidlo je chráněno radiačním krytem před slunečním zářením. S meteoroložkou jsem se shodl, že je těžké určit přesně správnou hodnotu teploty vzduchu, ale je důležité sjednotit data podle měření se stejnými pravidly, aby se na základě toho dalo dále s informacemi seriózně pracovat. Na místě během dopoledne teploměr ukazoval hodnotu 7,2 °C, která se během několika hodin moc neměnila. Hodnota zhruba odpovídá i naměřené teplotě na mnoha místech v centru Prahy, kde jsou přístroje více ovlivněny městským teplem. Ve stejnou dobu přízemní teplota ukazovala přes 15 °C, což bylo způsobeno tím, že čidlo nebylo ničím chráněno. Hlavní podstatou měření přízemní teploty v 5 cm nad zemským povrchem je automatický záznam v 07.00 hod. Vítr foukal o rychlosti 2 m/s. Během několika let se počet automatických stanic zvýšil, přičemž dnes už manuální stanice (umístěné přístroje v klasických budkách) bývají představovány spíše v historickém významu. Nicméně manuální měření není nic proti ničemu, naopak se lidé s přístroji a měřením lépe seznámí.

ČHMÚ také měří množství a kvalitu podzemní vody. Pověřený pracovník, který měl na starosti úsek  "Podzemní vody" upozornil, že v r. 2015 příčinou dlouhodobého sucha byla zásoba podzemní vody katastrofální, přičemž důsledkem toho byl špatný stav i v následujících letech. Stav se nyní zlepšil, ale bude hodně záležet na množství a rozložení spadlých srážek na jaře. Důležité je, aby množství spadlých srážek se stačil do půdy vsáknout a sněhová pokrývka odtávala pozvolna. Extrémní projevy počasí stav podzemních vod nějak zvláště moc nezlepší. Měří se v různých hloubkách a vyhodnocuje se i její kvalita, která bohužel není moc dobrá.

Na zahradě byly představovány různé monitorující přístroje v oblasti hydrologie a životního prostředí.

To je asi tak vše, co jsem si z přednášek zapamatoval. Zajímavá též jistě byla prohlídka Observatoře na Libuši, kde se mj. tradičně vypouštěl balón s radiosondou.

Na facebookové stránce ČHMÚ se zajisté objeví reprezentativní fotografie z akce.