Urzův anarchokapitalismus - zdravotnictví

Urza předkládá k věření v podstatě emocionální tvrzení, aby čtenář (či posluchač) získal pocit, jak je stát špatný a jak anarchokapitalismus vše hravě a levně vyřeší. Emocionální proto, že tvrzení jsou nepodložená čísly.

Anarchokapitalismus, díl desátý: Zdravotnictví

"Stát tedy rozhodně nezajišťuje žádný větší rozsah zdravotní péče, který by si lidé nemohli zaplatit sami (oni si to ostatně skrze stát sami platí). Naopak nezřízené plýtvání, všudypřítomná korupce, nemožnost ekonomické kalkulace (podrobně vysvětlená ve druhém dílu) a nutnost platit armádu úředníků, která celé to přerozdělování realizuje, rozsah a kvalitu dostupné zdravotní péče výrazně snižuje. [...] Institut pojištění (dokonce i přímo zdravotního) tu byl a úspěšně fungoval stovky let i bez státu."

No... Máme zde systém pojišťoven a zdravotních zařízení. Pravda, tento systém je regulován státem, ale principiálně by bylo možné ho vzít jak je a s menšími úpravami by mohl dál pokračovat i bez státu. Podívejme se tedy na pojem "armády úředníků". Pojišťovny někdo musí spravovat, někdo musí jednat se zdravotními zařízeními atd. Zde tedy sotva ušetříme nějaké úředníky, ať bude systém fungovat ve státě nebo bez něj. Zbývá tedy ministerstvo zdravotnictví - dle veřejně dohledatelných údajů mělo k 31.8.2019 449 zaměstnanců. Na to navazují další organizace, jako například hygienické stanice, které zaměstnávají další lidi. Vzhledem k úkolům, které plní například ty hygienické stanice, neumím si představit, že by podobné organizace v bezstátní společnosti neexistovaly. Ty vznikly na základě nějaké potřeby společnosti, nikoliv ze zlé vůle a zloby nějakého úředníka. Tedy na počtech úředníků se opět moc neušetří. Snad jen ti lidé z ministerstva, což mi jako armáda nepřipadá. Háže-li tedy Urza nějakými kvantifikátory, měl by je podložit čísly a zdůvodnit, že tito lidé by ve společnosti bez státu neúředničili. Případně, že by další instituce (třeba hygienici) mohly být levnější - opět je třeba navrhnout model podložený čísly, zbožná přání doprovázená výkřiky z nábožného vytržení o státním zlu mě nijak nevzrušují.

Že jsou někteří úředníci z hygieny zkorumpovaní a svévolní (zneužívají svou pravomoc), je problém daného člověka, ne státu. Tento jev existoval vždy a existovat bude, dokud bude člověk člověkem. Bude-li existovat v bezstátní společnosti nějaká taková instituce (klidně založená i na komerčním principu), stejně budou dále problémy s korupcí, rozkrádáním vybraných prostředků atp. Představa, že se zmizením státu mávnutím nějakého kouzelného proutku zmizí i korupce a rozkrádání, je krajně naivní. Pojišťovny totiž budou spravovat cizí peníze a v tomto okamžiku vzniká prostor pro korupci a defraudace. Je tedy zapotřebí správně pojmenovat problém - tím není stát jako takový, ale správa cizího majetku (či peněz). I Urza uznává, že v bezstátní společnosti bude existovat správa cizích peněz, tedy budou existovat lidé, kteří tu správu zajišťují (armáda úředníků) a nutně budou existovat problémy, které Urza spojuje se státem.

Někdo může říct, že by si chtěl založit svou zdravotní pojišťovnu, ale stát mu to nedovolí. Není pravda, může - samozřejmě pokud splní podmínky nutné pro založení takové pojišťovny. No jo, ale on by si ji chtěl založit jen tak, bez státních regulací. Vzpomeňme tedy na 90. léta a jistého pana Koženého s jeho Harvardskými investičními fondy. To byla doba hodně volného trhu s malými regulacemi - tedy dost blízko snu anarchokapitalistů. Copak nám to Kožený provedl? Nasliboval lidem, že když mu svěří do správy své kuponové knížky, jejich nově nabytý majetek znásobí. Vysvětlivka pro mladší ročníky: tímto způsobem se po roce 1990 rozdělil státní majetek mezi lidi rovnou měrou. Nakonec ty, kteří mu své kupony (za kterými byl skryt reálný majetek) svěřili, sprostě okradl a zmizel z dosahu spravedlnosti. Už vidím, jak někdo začne vyskakovat, že bez státu se nic takového nemůže stát, protože nelze rozdělit majetek něčeho, co neexistuje. Konec skákání, protože pravý opak je pravdou. Okamžikem zrušení státu tu zbyde dost velký majetek. Spolehněte se na to, že ho někdo podobným způsobem ukradne. No dobře, řeknete si, ale pak už se to opravdu stát nemůže. Opět je pravý opak pravdou. Vždy budou existovat šíbři, kteří budou chtít spravovat vaše ušmudlané a uškudlené penízky, se kterými pak zdrhnou a vždy budou existovat lidé, kteří jim své peníze dají. Proto si nemůžete založit svou zdravotní pojišťovnu jen tak, že prostě jen tržně chcete.

Aha, jenže volný trh to vyřeší tak, že se lidi poučí a dalšímu podobnému podvodníkovi už nenaletí. Realita říká opak - hodně z těchto důvěřivců nalítává opakovaně. Tito jsou pak horkými kandidáty pro nějakou charitu (tedy jako příjemci výpomoci). Co s nimi? Někdo je bude stále hlídat, aby příště nenaletěli podvodníkovi, nebo ho nechají zemřít hlady? Dobře, třeba zemře, ale narodí se noví naivkové a tak podvodníci budou mít vždy nějaké hejly, které okradou. Takže stát dělá něco pro to, aby vám ztížil možnost založit si zdravotní pojišťovnu s úmyslem nasbírané penízky jednoho krásného dne sbalit a zdrhnout s nimi.

"... že tak málo peněz mají ti lidé právě proto, že jsou tak extrémně daněni; celková daňová zátěž našeho státu je tak velká, že kdybychom daně neplatili, měli bychom k dispozici většinou přibližně dvakrát až čtyřikrát více prostředků než nyní."

Zde už bych považoval za povinnost doložit toto tvrzení nějakým číslem. Udělám to tedy za Urzu. Pokud počítáme jako daň povinné zdravotní (jde pojišťovnám, ne státu, ale daní to fakticky je) a sociální pojištění, přidáme k tomu daň z příjmu, DPH, spotřební daň a další povinné poplatky, pak zaměstnanec takto vydá přibližně 60% ze své mzdy. Pokud hodně jezdíte vlastním autem (na benzín nebo naftu), kouříte a pijete levné lihoviny, pak se můžete dostat k 75% (to je to až čtyřikrát víc). Jenže si uvědomte, že často používáte silnice, tedy budete muset na komerčním základu víc platit na jejich údržbu. Dnes se o to s vámi dělí i ti, kteří silnice nepoužívají (nebo minimálně), o to víc tedy zaplatíte. Kouříte a pijete, komerční zdravotní pojišťovna vás stáhne o vyšší pojistné, protože budete častěji využívat zdravotní péči (zde nehraje roli váš individuální tuhý kořínek, ale statistiky související s kuřáky a pijáky levných patoků). A tak dále na dalších pojištěních. Nakonec nejspíš zjistíte, že vám o moc víc než teď nezůstane, možná vás takový život vyjde ještě dráž než nyní. Zato hodně ušetříte, pokud se odstěhujete někam na samotu a vše si budete dělat sám. To je však téměř podobně možné i dnes (jen po vás stát chce zdravotní a sociální pojištění). Na některých službách skrze individuální pojištění pravděpodobně zaplatíte víc, než dnes prostřednictvím daní - jako horkého kandidáta pro vyšší platby vidím například hasiče a výše zmíněné silnice. K hasičům - pokud někdo bude chtít tvrdit, že bez státu vyjdou hasiči rozhodně levněji, nechť to doloží čísly. Od státu lze zjistit, kolik na ně vydává a na nějakém uvěřitelném modelu pak doložte, kolik by mohlo stát individuální pojištění. Dle mého názoru bude muset být povinné pro všechny, kteří bydlí v nějaké souvislé zástavbě (viz předchozí článek) a bez výpočtů si myslím, že to může vyjít dráž.