Dluhy jsou cestou do otroctví, aneb neznalost Bible neomlouvá

Určitě mnohým naskočí příklad lidí v exekucích. Ti optimističtější mnoho let makají jen na splácení dluhu. Ti pesimističtější se stěhují na ulici. A s touto znalostí přichází Babiš s vítězoslavným - nesu z Bruselu dáreček.

Článek o tom dárečku a Babišových "úspěších" jsem odkazoval v předchozím blogu. Oškliví a zlí odporníci však tvrdí, že Babiš naopak při jednáních selhal v tom, co měl prioritně vyjednat. Místo toho máchá nějakými čísly. Avšak ta čísla mě zajímají pro účely dalšího psaní nejvíc.

Baibš se fakticky chlubí tím, že zatěžuje naši zem obrovskými dluhy. Ať už ten dluh vytvoří zde, nebo ho přinese z Bruselu. To je fuk. Člověk neinformovaný a lehkověrný jásá, jaký je ten Babiš pašák, informovanější člověk si rve vlasy, do čeho nás ten Babiš zatahuje. Poučme se z dávné minulosti. Jeden krásný a poučný příběh o otroctví vzniklém v době krize najdeme v Bibli, v knize Genesis:

41:15  Farao Josefovi řekl: Měl jsem sen a není, kdo by ho vyložil. Ale o tobě jsem slyšel, že když vyslechneš sen, můžeš ho vyložit. 16  Josef faraonovi odpověděl: Ne já, ale Bůh dá odpověď k faraonovu prospěchu. 17  Farao tedy Josefovi řekl: Ve svém snu, hle, stál jsem na břehu Nilu. 18  Vtom z Nilu vystoupilo sedm tučných krav krásného vzezření, které se pásly v sítině. 19  A tu za nimi vystoupilo sedm jiných krav, ubohých, velmi ošklivého vzezření a vyzáblých. Takovou ošklivost jsem neviděl v celé egyptské zemi. 20  A ty vyzáblé a ošklivé krávy sežraly těch sedm prvních tučných krav. 21  I když se dostaly do jejich břicha, nebylo znát, že do nich vešly, a jejich vzhled byl špatný tak jako na počátku. Pak jsem procitl. 22  Nato jsem ve snu viděl, hle, sedm klasů vyrůstalo na jednom stéble, plných a pěkných. 23  A hle, za nimi vyráželo sedm klasů jalových, řídkých, spálených východním větrem. 24  A ty řídké klasy pohltily těch sedm pěkných klasů. Pověděl jsem to kouzelníkům, ale význam mi nikdo neoznámil. 25  Josef faraonovi řekl: Faraonův sen je jeden a týž: Bůh faraonovi oznámil to, co bude dělat. 26  Těch sedm pěkných krav je sedm let, i těch sedm pěkných klasů je sedm let. Je to jeden sen. 27  A sedm krav vyzáblých a ošklivých, vystupujících za nimi, je sedm let. Také sedm klasů prázdných, spálených východním větrem, je sedm let hladu. 28  To je to, co jsem řekl faraonovi: Bůh faraonovi ukázal, co bude dělat. 29  Hle, přichází sedm let velké hojnosti po celé egyptské zemi. 30  Po nich však nastane sedm let hladu a v egyptské zemi bude všechna ta hojnost zapomenuta; hlad bude zemi ničit. 31  Pak nebude v zemi znát nic z té hojnosti kvůli hladu, který bude potom, protože bude velmi tíživý.
...
46  Josefovi bylo třicet let, když stál před faraonem, egyptským králem. Pak Josef vyšel od faraona a procházel celou egyptskou zemí. 47  A v sedmi letech hojnosti vydávala země přebohatou úrodu. 48  Shromažďoval tedy všechnu potravu, která byla sedm let v egyptské zemi, a ukládal ji ve městech. Uvnitř každého města ukládal potravu z jeho polí, která byla kolem něho. 49  Tak Josef nashromáždil obilí jako mořského písku, veliké množství, takže přestal počítat, protože ho bylo bezpočtu.
...
53  Když sedm let hojnosti, která byla v egyptské zemi, pominulo, 54  začalo přicházet sedm let hladu, jak řekl Josef. Nastal hlad ve všech zemích, ale v celé egyptské zemi byl chléb. 55  Když celá egyptská země hladověla a lid křičel k faraonovi o chléb, farao řekl celému Egyptu: Jděte k Josefovi a udělejte, co vám řekne. 56  Hlad byl po celé zemi. Josef otevřel všechny sýpky a prodával Egypťanům obilí. A hlad se v egyptské zemi rozmáhal. 57  A všechny země přicházely do Egypta k Josefovi nakupovat obilí, protože hlad se rozmohl po celém světě.
...
47:13  Chléb nebyl v celé zemi, protože hlad byl velmi tíživý, a egyptská země i kenaanská země byly hladem zcela vyčerpány. 14  Tak Josef shromáždil všechny peníze, které se nacházely v egyptské i v kenaanské zemi, za obilí, které nakupovali. Ty peníze Josef odvedl do faraonova domu. 15  Když došly v egyptské a v kenaanské zemi peníze, všichni Egypťané přicházeli k Josefovi a říkali: Dej nám chléb! Proč máme před tebou umírat jen proto, že je konec s penězi? 16  Josef řekl: Dejte svá stáda. Když je konec s penězi, dám vám chléb za vaše stáda. 17  Přiváděli tedy k Josefovi svá stáda a Josef jim vydával chléb za koně nebo za stádo bravu, za stádo skotu nebo za osly. Tak je v tom roce zaopatřoval chlebem za všechna jejich stáda. 18  Když ten rok uplynul, přicházeli k němu v dalším roce a říkali mu: Nebudeme před svým pánem tajit, že kromě toho, že došly peníze, i stáda dobytka náleží našemu pánu. Nezůstalo nám před naším pánem nic jiného než naše těla a naše půda. 19  Proč ti máme před očima umírat my i naše půda? Kup nás i naši půdu za chléb a budeme i se svou půdou faraonovými otroky. Vydej zrno a zůstaneme naživu a nezemřeme a půda nebude opuštěná. 20  Josef tedy kupoval všechnu egyptskou půdu pro faraona, neboť každý Egypťan prodával své pole, protože hlad na ně těžce doléhal. Tak se země dostala faraonovi, 21  a lid, ten převedl k městům od jednoho konce egyptského území až po druhý. 22  Pouze půdu kněží nekoupil, protože kněží měli příděl od faraona a jedli příděl, který jim farao dával. Proto neprodávali svou půdu. 23  Josef pak řekl lidu: Hle, dnes jsem vás i vaši půdu koupil faraonovi. Zde máte zrno a půdu osejte. 24  A při sklizni budete dávat pětinu faraonovi a čtyři díly budou vaše k osetí pole, k jídlu pro vás a pro ty, kdo jsou ve vašich domech, a k jídlu pro vaše malé děti. 25  Odpověděli: Zachoval jsi nás při životě! Kéž nalézáme milost v očích svého pána! Budeme faraonovými otroky.

Všimněme si, jak jednal Josef. V dobách hojnosti myslel na dobu nouze a vytvářel rezervy. Co dělal Babiš v době hojnosti? Rozfrcal i ty rezervy, které vytvořili jeho předchůdci. Že prý se z krize proinvestujeme. To by bylo fajn a mohlo by to fungovat, kdyby v době hojnosti vytvořil rezervy. Nevytvořil. Tedy se bude dít co? Půjde se za nějakým soudobým Josefem a bude se u něj škemrat o prostředky na přežití. Tedy zatíží občany dluhem, velmi vysokým dluhem, který použije na záchranu vesměs neživotaschopných firem (jako například Agrofertu) - prostě půjčené peníze se prožerou. To vidím jako jistotu - dokázal-li Babiš prožrat všechny rezervy v době hojnosti, pak nevěřím ani slovo tomu, že teď najednou začne investovat.

Co udělá současný Josef? No jasně, stejně jako ten starověký bude chtít svou půjčku zpět. A kdo jí bude splácet? Babiš určitě ne. Tedy se můžeme těšit na nějakou obdobu otroctví, ze kterého se nebudeme moct svobodně vyvázat. Snad vazalství v rámci EU, či co já vím.

Je otázkou, jak dlouho takový systém vydrží, než se rozsype a konečně pročistí. Čím později k tomu dojde, tím to bude bolestivější. Každopádně lze myslím s jistotou říct, že líp rozhodně nebude (a to také částečně "díky" Babišovi a jeho nezodpovědné rozhazovačné politice), protože líp už bylo.