Řecké ohně, české vládní dluhy a jedna ekonomická rovnice.

Včera zde na tomto portálu iDNES.cz byl uveřejněn tendenční komentář Michala Musila pod názvem „Řecké ohně jako tvrdá lekce pro Paroubka i Bohuslava Sobotku“. Jelikož míra tendenčnosti přesahuje meze pro seriozní zpravodajský portál, rozhodl jsem se některé věci blíže probrat. Při rozboru jsem odvodil jeden ekonomický vztah, který nejspíš bude vymyšlením něčeho vymyšleného, možná ale bude aspirovat na Nobelovu cenu za ekonomii. Pochybuji, že jsem se při odvozování dopustil nějaké chyby.

Úlohou seriozního zpravodajského portálu není neplacená propaganda ale informování čtenářů .Když pomineme otázku, zda řecké ohně jsou skutečnou vůlí většiny řeckého obyvatelstva, nedozvíme se v článku Michala Musila jednu zásadní otázku, a to za které vlády začala řecká krize. Asi by se těžko vysvětlovalo, že podobná pravicová vláda vládla v době vypuknutí krize i v USA, na Islandu, v Lotyšsku, v Irsku a těžko by se pak autorovi komentáře vysvětlovalo jeho tvrzení, že za vlády ČSSD by Českou republiku čekal řecký scénář.

Autor připomíná vysoké rozpočtové schodky „vlády ČSSD“ v letech 2004 a 2006 a tvrdí, že je není možno obhájit povodní v létě 2002. Když pomineme, že zdaleka nešlo jen o vládu ČSSD, vládla koalice, kde ministrem byl i současný ministr financí, je možné k tomu dodat, že se neřešily jen povodně 2002, ale i například povodně na Moravě z roku 1997, a problémy bank z 90. let a nastartování hospodářství pomocí investičních pobídek. V roce 2006 byla podstatná část dluhu vytvořena až ke konci roku, kdy už vládla ODS. http://www.mesec.cz/aktuality/schodek-statniho-rozpoctu-pro-rok-2006-dosahl-973-miliard-korun/

Autor článku uznal, že za Kalouska došlo v roce 2009 k rekordnímu propadu státního rozpočtu, ale vysvětluje to světovou krizí. Došlo skutečně k takovému propadu zahraničního odbytu ? Níže uvedená tabulka dokládá, že díky šrotovnému a podobným opatřením v Evropě se našich exportérů až tak zahraniční krize nedotkla. Přesto již 3 rok za sebou tato vláda dosahuje rozpočtové schodky daleko přes 100 mld. Kč. V tabulce uvádím vývoj státních rozpočtů České republiky od r. 2004, výši vývozu a obchodní bilanci zboží. Tyto údaje jsou v mld. Kč. Další řádek obsahuje počet vyrobených automobilů v ČR podle statistiky Sdružení automobilového průmyslu. Počty automobilů jsou uvedeny v tisíci kusech. Automobilka v Kolíně zahájila výrobu v r. 2005, automobilka v Nošovicích v r. 2009.

rok	2004	2005	2006	2007	2008	2009	2010	2011
Státní rozpočet-deficit / mld. Kč	93,7	56,3	97,6	66,4	19,4	192,4	156,4	142,8
Vývoz zboží	1723	1874	2145	2479	2474	2139	2533
Obchodní bilance	-26,4	38,6	39,8	87,9	67,2	149,6	121,2
Počet vyr. aut v tis.	450	604	856	940	948	984	1077	1221

Z tabulky je zřejmé, že v r. 2009 skutečně došlo k určitému propadu exportu. Nicméně již v r. 2010 byl propad překonán, takže nelze mluvit o trvalém působení zahraniční krize.  Někoho jistě napadne, že krize se nemusí projevit na množství exportovaného zboží. Že stačí, pokud světový trh donutí exportéry snižovat ceny, že se sníží zisky exportérů a z nich má stát menší daně. Tím by docházelo i k zhoršení hospodaření státu. Není tomu tak. Lze si to snadno odvodit.

Hodnota vývozu V je dána vlastně inkasem exportujících firem za zboží. Toto inkaso firma rozdělí na náklady N, zbytek je zisk Z. Náklady rozdělíme na náklady v tuzemsku N tuz. a náklady v zahraničí N zah..

V = N tuz. + N zah. + Z                                                        (1.)

Podobně lze rozdělit celkový import zboží I na import exportérů I exp., import nevyvážejících firem a import občanů I obč. . Import nevyvážejících firem slouží k uspokojování poptávky tuzemských exportérů, občanů i dalších neexportujících firem. Protože na konci řetězce pro neexportující firmy jsou jen občané, nebo exportující firmy, lze import neexportujících firem zahrnout do importu exportérů, nebo do importu občanů a tyto neexportující firmy tak z úvahy vynechat.

I = I exp. + I obč.                                                                 (2.)

Při tomto vynechání je potřeba se vrátit k 1. rovnici. Dovoz exporterů I exp. je vlastně nákladem, který je uplatněn v zahraničí N zah. (1.rovnice)

I exp. = N zah.                                                                    (3.)

Z tohoto lze odvodit vztah pro celkový import :

I = N zah.  + I obč.                                                              (4.)

Zahrnuje-li I exp. také import neexportujících dodavatelů exportérů, jak jsme předpokládali v rovnici (2.) , pak N zah. rovněž zahrnuje vedle přímých nákladů exportérů v zahraničí i importní náklady jejich tuzemských dodavatelů. Hodnota N tuz. (1.rovnice) již pak nebude obsahovat žádné náklady dodavatelů na dovoz, jde o peníze, které zůstanou v tuzemsku dodavatelským firmám a zaměstnancům. Tento náklad v tuzemsku si lze zapsat jako příjem dodavatelských firem P dod. a příjem zaměstnanců P zam. (před zdaněním) :

N tuz. = P dod. + P zam                                                       (5.)

Obchodní bilance B je rozdíl mezi vývozem a dovozem. Lze odvodit :

B = V – I = N tuz. + N zah. + Z – I = N tuz. + N zah. + Z – N zah. – I obč. =

= N tuz. + Z – I obč. = P dod. + P zam. + Z dod. – I obč.

B = ( Z + P dod.) + P zam – I obč.                                          (6.)

Součet ( Z + P dod.) je vlastně ziskem exportéra Z a jeho dodavatelů P dod.. Rovnice (6.) udává vztah mezi obchodní bilancí a ziskem exportujících firem, včetně zisku tuzemských dodavatelů z dodávek pro exportéry. Rovnice (6.) udává, že nárůst obchodního přebytku se projeví buď v růstu zisku exportérů Z, nebo v růstu zisku jeho dodavatelů P dod., nebo v růstu příjmů jejich zaměstnanců P zam., pokud není způsoben poklesem importu občanů I obč.. Růst firemních zisků v tuzemsku, nebo růst mezd doprovází nárůst obchodního přebytku, pokud obchodní přebytek je způsoben vyšším exportem, nebo omezením importu zboží pro reexport, tj. záměnou zahraničních dodavatelů za tuzemské.

Podle tabulky mezi lety 2006 až 2010 vzrostl obchodní přebytek ČR více než 4x. Jelikož lze předpokládat, že mzdy zaměstnanců nerostly zdaleka takovým tempem a že více méně růst mezd zaměstnanců P zam. kopíroval nákup dovozového zboží občany I obč., pak lze předpokládat, že podstatná část nárůstu obchodní bilance je doprovázena růstem zisků firem, které se podílejí na vývozu. O vlivu zahraniční krize na inkaso daní státu nelze vůbec hovořit. Zahraničí nezpůsobuje ani pokles zisku firem, ani nezpůsobuje pokles zaměstnanosti. Příčinu rekordních deficitů je nutno hledat v daňové reformě po r. 2006, popřípadě v politice ČNB, která je výrazně jiná, než např. ECB nebo FED.