RVHP a EU.

Občas je slyšet názor, že EU je horší než RVHP. Pokusím se porovnat. EU navazuje na ekonomické uskupení evropských demokratických zemí EHS, čímž prohlubuje ekonomickou integraci na integraci států.

Země RVHP měly omezenou suverenitu odpočátku. Daleko větším způsobem. Viz zásahy sovětských vojsk v NDR, Maďarsku a Československu, když se občanům něco nelíbilo, nebo když si státy RVHP chtěly uplatńovat nezávislejší politiku.

EU je charakteristické společným trhem, možností lidí cestovat do dalších států EU, i možností si hledat v jiných státech EU zaměstnání. Pro společný trh určuje EU pravidla za účelem ochrany občanů, životního prostředí a výrobců v některých odvětvích.

V RVHP společný trh neexistoval. V běžných obchodech se nacházelo nejen minimum zboží ze Západu, ale i minimum zboží z partnerských zemí RVHP. Češi tak za nákupy jezdili do NDR a Maďarska, podobně jako východní Němci jezdili nakupovat k nám.  Maďaři vzhledem k ekonomické reformě, která připouštěla prvky tržního hospodářství, měli trh zásobený relativně dobře, nemuseli jezdit do ciziny za nákupy. Přesto můj spolužák Laszlo Katona za v ČSSR prodané Rubikovy kostky, šampony, elektroniku a textil nakupoval hokejové brusle, zásoboval celý budapešťský prvoligový klub, později si z výdělku koupil ojetou škodovku. Zboží si cestující museli schovávat před celníky, ti totiž měli nařízeno „chránit“ vnitřní trh před vykupováním zboží.

Možností cestování byly omezené, do různých zemí existovaly různá pravidla, která se s časem měnila. Do některých zemí (např. SSSR, Kuba…) bylo možné vyjet jen s cestovní kanceláří, do Maďarska omezoval výjezdy nedostatek Forintů v našich směnárnách. Do Jugoslávie se vyžadoval devizový příslib, stejně jako do kapitalistických zemí.  Do Polska byly v 80. letech zastaveny individuální cesty v souvislosti s úspěšným bojem polského protikomunistického hnutí Solidarnošč. Vždy před individuálním výjezdem i do zemí RVHP musel cestující navštívit příslušný úřad, požádat o výjezdní doložku.

Občané si nemohli volně hledat práci v partnerských zemích RVHP, existovala ale možnost v rámci státních dohod získat práci na montážích v zahraničí. Část mzdy byla někdy dokonce vyplácena v tuzexových poukázkách. Ze zahraničí v rámci dohod u nás pracovali pracovníci z rozvojových zemí RVHP ( Vietnam, Kuba, …) , v příhraničí pracovali polští pracovníci.

Jak bylo uvedeno, v RVHP neexistoval společný trh, přesto u některých položek zboží rozhodovala Moskva, zda ji může ten který stát vyrábět. V ČSSR byla takto zastavena výroba fotoaparátu Flexaret, nerozjela se připravovaná výroba sklízecích mlátiček.

Solidarita v EU je uplatňována především formou dotovaných programů. EU stanovuje pravidla čerpání a výši dotací. Nyní se v rámci solidarity mluví v EU i o přerozdělování uprchlíků, o pomoci válkami postiženým lidem. V rámci solidarity je poskytována i pomoc některým zemím, které se dostaly do ekonomických potíží. Viz Řecko.

Solidarita v RVHP byla uplatňována formou dodávek zboží, které nebylo chudšími zeměmi hrazeno. Vzhledem k nižší výkonnosti ekonomik byla ČSSR zemí, která musela pomoc poskytovat. V rámci solidarity byly rovněž státně organizovány sbírky peněz na pomoc postiženým do některých zemí, např. v době kdy postihlo Arménii zemětřesení. Nyní zajišťují tuto pomoc nevládní organizace.

V 70. a 80. letech se dostalo Polsko do platební neschopnosti, RVHP toto nebyla schopna řešit. Naopak na hranicích byly zpřísněny kontroly, aby Poláci „nevykoupili“ naše potraviny.

V EU obchod zajišťují hlavně privátní obchodní organizace, které také odpovídají za své dluhy.

V rámci RVHP byl obchod dohadován na státní úrovni, platby se neprováděly volně směnitelnými měnami, bilance plateb mezi státy byla počítána tzv. konvertibilním rublem. Jelikož v obchodní výměně existovala z různých důvodů nerovnováha, rostly mezi státy i dluhy v konvertibilních rublech. Za celou dobu existence RVHP nebyly tyto dluhy vyřešeny, po rozpadu RVHP nastalo složité vyjednávání na přepočet dluhů v konvertibilních rublech na volně směnitelnou měnu.

Z výše uvedeného je zřejmé, že mezi fungováním RVHP a EU existují podstatné rozdíly, že jde o naprosto jiná uskupení.