Uber vs Taxi. Proč nemůžeme vítězit všichni?

V poslední době se u nás stále častěji odehrává střet moderních služeb (Uber, Airbnb,..) a tradičních institucí, které jsou zpravidla svázány těsnou regulací (taxíky, hotely,..). Dobrým příkladem je stále ostřejší boj mezi Uberem a taxikáři.

Někteří stojí na straně žlutých vozů a jiní se zase zastávají firmy, která zákazníkovi přivolá řidiče bez taxametru a taxikářské licence. Spor to není jednoduchý. Argumenty společnosti Uber jsou prosté: Proč bychom měli čekat 30 minut, až nám dispečink zavolá odvoz? Proč ve 21. století, kdy má skoro každý telefon GPS a mapy, potřebujeme taxametr a taxikářské zkoušky? Řidiči Uberu nás na místo dovezou stejně dobře jako kdokoliv jiný. Ve své aplikaci si kdykoli můžete zkontrolovat, jestli jste jeli nejkratší cestou a pokud ne, tak rozdíl dostanete zpátky. K tomu si můžete vyslechnout příběhy, které od žádného taxikáře neuslyšíte (od historek policisty z pražské kriminálky až po smutné osudy obyvatel východní Ukrajiny).

Proti tomu stojí silný argument: Někteří pražští taxikáři sice kradou, ale většina ne a i ta většina musí dodržovat předpisy, které jejich podnikání zdražují. Musí kupovat a seřizovat taxametr, řídit se cenovým stropem, učit se na místopisné zkoušky a platit dražší pojištění auta. Uber by měl dodržovat pravidla, která tu máme. Proti těmto argumentům nejde namítnout ani slovo.

Problém našeho sporu je, že tím správným řešením není vítězství ani jedné strany. Chyba není totiž ani u jednoho, ta je úplně jinde. V systému. V pravidlech. Zákony a předpisy, které u nás platí, se výborně hodily do doby, kdy chránily cestující před zlodějinami. Před dvaceti lety. Teď už ale lidé - zákazníci hotelů a taxislužeb - nepotřebují, aby jim někdo říkal, kde mají bydlet a čím mají jezdit. Díky internetu a dalším službám si mohou sami zjistit, jestli v pokojích  hotelu nebývá plíseň a jestli opravdu jeli 5,3 kilometru a ne nechtěnou okružní jízdu městem.

Taxikáři si stěžují, že je dodržování předpisů znevýhodňuje. Řešením není donutit všechny ostatní, aby také vlezli do kazajky. Lepší je tu kazajku rozpárat. Proč musí mít taxikář taxametr? Proč nestačí prokázat, že má zařízení, které umí změřit délku trasy? Proč musí platit cenový strop 27 korun, když pak musí lidé o Vánocích čekat na auto 4 hodiny? Proč nenecháme zákazníky, aby sami určili, kolik jsou ochotní zaplatit? Proč musí taxikář znát každou ulici v Horních Měcholupech, když si během vteřiny může zjistit, jak se tam dostat?

Proč nenecháme taxikáře, aby ukázali, že svojí práci umí, a rozdali si to s Uberem na rovinu? Ať tu práci dělá ten, kdo ji umí líp.

Vyšlo na Pravém břehu