Copak se z těch imigrantů všichni úplně zbláznili?

Dneska je Praha plná demonstrací. Na Hradčanském náměstí se srocují polofašisti, na Malé straně probíhá happening rudozelené hate-free koalice. Pokud se na nás někdo dívá z vesmíru, tak si musí myslet, že jsme úplný magoři.

Jasně, názory ve společnosti jsou různý, ale troufám si tvrdit, že velká část české populace by uvítala, kdyby existovala demonstrace třetí. Názorově někde mezi.

Každý, kdo má IQ vyšší, než jsou hodnoty určené pro diagnózu lehké mentální retardace, musí uznat, že asi není dobrý nápad imigranty, premiéra Sobota nebo kohokoliv dalšího věšet. A platí to dokonce i pro ministra Dienstbiera. Prostě proto, že jsou to lidi. JSOU TO LIDI. Možná vyznávají jiný hodnoty, možná se mezi nima nacházejí teroristi (mezi migrantama, v ČSSD snad ne), možná je tady nechceme. Ale přece nemůžete někoho zabít jen proto, že mu během války bomba zničila dům a on utíká pryč. Takže šibenice už prosím nikdy více.

A pak tu máme druhou partičku. Většina z nich by byla nejradši, kdyby si každý vzal domů pár imigrantů a všichni bychom tu žili spokojeně pospolu. Určitě se nám nic nestane, když tu přibude několik stánků s kebabem. Koneckonců jsou docela dobrý. Problém ale je, že lidí, kteří by chtěli v Evropě žít, je prostě příliš mnoho. Není možné zařadit do společnosti miliony nově příchozích. Neumí řeč, neznají naše zvyky, nemají tu domovy a nemají tu práci. A jestli se tvoří ghetta, do kterých se bojí jezdit policie, tak už je na čase říct stop.

I téma migrace je případ, kdy většina společnosti mlčí. Až na několik stovek intelektuálních gigantů, kteří dneska pochodují po Praze, všichni chápou, že řešení musí být někde mezi oběma extrémy. Neměli bychom lidi, kteří prchají před válkou, nechat umřít. Když si trochu utrhneme od pusy, pořád nám zbyde dost. Na druhou stranu musíme v první řadě dbát na svoji bezpečnost. A mít v Evropě desítky milionů ex-blízkovýchodňanů prostě bezpečné není.

Možná se mnou souhlasíte, ale teď si říkáte, jaké že je vlastně moje řešení celé té situace. Co bychom měli dělat. Já nejsem vševědoucí, nemám recept na řešení během vteřiny. Znám ale pána, který řešení zná.