Švédsko. Je to země, kde jsou lidé nám Čechům v některých ohledech hodně podobní. Když nastoupíte do poloplného autobusu, žádní dva lidé nesedí vedle sebe. Nikdo nemluví. Když nemusí, tak se s cizím člověkem nebaví. Takoví jsme taky. Ale v jiných věcech se nemůžeme lišit více.
Ve chvíli, kdy píšu tyhle řádky, sedím v letadle z Göteborgu do Budapešti, ze které jedu do Prahy. Poslední zkoušky semestru jsou hotovy a já se vracím domů. Ve Švédsku jsem strávil půl roku. Dost času na to, abych poznal zemi i lidi, kteří v ní žijí. Abych poznal Švédský sen. Je to věc, kterou jsem ještě nikde neviděl. Za
mořem mají American dream, tvrdě pracovat a dojít na vrchol. Někteří z domácích mají Český sen, nic nedělat a zbohatnout tak nějak akorát, aby pořád nemuseli nic dělat. Francouzi se touží prostávkovat k důležitosti, Němci propracovat ke štěstí. Každý má to svoje. Já musím říct, že ten švédský mi přijde ze všech snů nejlepší. Ale co že to je?
Švédský sen je „sober fadder“. Když přijedete jako nový student, čeká vás týden radovánek a seznamovacích her. Tímhle týdnem vás provází „taťkové“. Ostřílení studenti, kteří odpoví na všechny otázky. V každé skupině se také nacházejí dva instruktoři, kteří se liší tričkem i přístupem. Neužívají si jako ostatní. Ti dva ten den nepijí. Když se stane něco špatného, někdo by přece měl řešit problém s čistou hlavou. Přeženete to s alkoholem? Bude tu někdo, kdo vás odvede domů. Když se ztratíte, najdou vás. A proč dva? Ve Švédsku nikdo nesmí zůstat osamocený.
Švédský sen je Akademien. Klub ve vlastnictví studentské unie. Jídlo i pití je tam i o 50 % levnější než jinde. Je to tím, že tam pracují studenti. Zadarmo. Nejsou hloupí. Ví, že když dá každý kousek, nemusí tam nikdo z nich strávit příliš času a dohromady vytvoří něco unikátního. Mnoho jedinců dá málo a společně mají hodně.
Švédský sen jsou barmani. Každý, kdo pije alkohol, to občas přežene. A může proklínat jen sám sebe. Ale ve Švédsku nikdy nejste sami. Pokud jste evidentně opilí, barman vám prostě další pití nedá. V tu chvíli ho proklejete a nadáváte, ale ráno vám to dojde. Neudělal to kvůli sobě. Připravil bar o tržbu a sebe o dýško. Udělal to kvůli vám. Když nejste schopni se dobře rozhodnout, vzal odpovědnost na sebe a poslal vás domů. Nestará se o peníze, ale o člověka.
Švédský sen je Nordic Wellness. Tělocvična, posilovna, sportoviště, jak chcete. Podstatné je, že pobočka, kterou jsem navštěvoval já, měla otevřeno od 5 do 23. Recepci měla od 8 do 20. Co se dělo v době, kdy tam recepční nebyly? Normálně měli otevřeno. Nikdo nekontroloval vstup, ani výstup. Mohli jste tam přijít, odcvičit, umýt se, odejít a nezaplatit. Ale nikdo to neudělal. Proč? Není to tak správné.
Švédský sen je revizor ve vlaku. Během jedné cesty jízdy vlakem jsem měl na výběr mezi dvěma spoji. Dřívějším, dražším a pozdějším, levnějším. Levnější varianta byla jasná volba. Na nádraží jsem se ale dostal dřív, než bylo v plánu, nechtělo se mi čekat a před sebou jsem viděl dražší vlak. Řekl jsem si, že budu dělat hloupého cizince. Když přišel kontrolor, nestačil jsem se divit. Ani na vteřinu ho nenapadlo mi dát pokutu nebo mě z vlaku vyhodit. Ani na vteřinu ho nenapadlo, že jsem to udělal schválně. Omluvil se mi, že jsem bohužel ve špatném vlaku, ale že jede tam, kam potřebuju. Po omluvě mi nabídl, že mi najde nějaké lepší místo než to, na kterém sedím. Styděl jsem se za sebe jako už dlouho ne. Podváděl jsem a jeho ta možnost ani nenapadla. Nebyl hloupý nebo naivní. Prostě to takhle nedělá.
Pokud chcete žít Švédský sen, nemusíte být mocní. Ani bohatí. Ani vládnout světu. Stačí pomáhat, nepodvádět, nestarat se jen o sebe. Prostě se chovat tak, jak je to správné.
Někdo si myslí, že by to u nás nešlo. Ale proč by ne? Stačí začít u něčeho malého. Právě z malých částí vznikají velké věci.
Až příště pojedete metrem, kupte si lístek. Až kolemjdoucí zakopne, podejte mu ruku. Až váš kamarád udělá chybu, napravte ji. Žijte Švédský sen.
